Trať z Pardubic do Liberce potěšila továrníky. Budovali ji také barabové

27.12.2021 07:23:54 | Autor: Jan Mikulička, KÚ Libereckého kraje | Rubrika: ZPRÁVY | Obce: Sychrov,Karlovice - Sedmihorky,Hrubá Skála,Dolánky,Železný Brod,Malá Skála,Líšný,Semily,Turnov,Liberecký kraj

S rozvojem železnice v druhé polovině 19. století začali zámožní průmyslníci spolu s vedoucími představiteli měst usilovat o to, aby železná dráha vedla právě k nim. Jako první na severu o železničním spojení snil Liberec.

Místní vedení města i podnikatelé, v čele s textilním továrníkem Johannem Liebiegem napínali veškeré své síly, aby bylo město zahrnuto do plánu trati Praha - Drážďany. Z toho však sešlo, úspěšně se vydařilo až propojení Liberce s Pardubicemi přes Turnov a Hradec Králové. Tím se průmyslové liberecké impérium začlenilo do rakouské železniční sítě.

„Dnes se nám zdá, že všechno trvá dlouho a že v minulosti to šlo jako po drátkách. To však ani zdaleka není pravda. I naši předkové využívali svého vlivu, aby se uskutečnily významné investice," uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Při stavbě trati se myslelo i na strategické zájmy a proto trasa obsáhla i Jaroměř. V pevnosti Josefov, která se nachází nedaleko, totiž sídlila vojenská posádka. Budování dráhy bylo technicky velice náročné a českým řemeslníkům se do takové práce moc nechtělo. Na trati proto pracovalo velké množství zahraničních dělníků.

Většinou to byli Italové, kteří měli s ražením tunelů bohaté zkušenosti. Hanlivě se jim říkalo barabové. Protože často bydleli v nuzných podmínkách v chatrčích u trati, ujalo se ryze české slovo barabizna, používané pro hanlivé označení bydlení i dnes. První vlak dorazil na liberecké nádraží 1. května 1859. Trať Pardubice - Liberec se tak stala třetí dálkovou parnostrojní železnicí v Čechách.

Trať se může pochlubit řadou technických zajímavostí. Neobtížnější částí stavby byl úsek ze Semil do Železného Brodu se strmými skalními stěnami, které tvoří kaňon řeky Jizery. V tomto obtížném terénu se nachází čtyři tunely, kterým se říká Říkovské. Jejich celková délka je 743 metrů. Náročnost zdejšího terénu si lze prohlédnout z vyhlídky Krkavčí skála, která se nachází nad Říkovským tunelem II nebo při procházce Riegrovou stezkou. Nejdelším tunelem této trati je pak Sychrovský tunel, který měří 639 metrů. Byl ražen souběžně z obou stran a v době své výstavby byl nejdelší v Čechách.

Klenotem je železniční most u Sychrova z let 1857 až 1859 Má osm oblouků o rozpětí 9,5 metru a klene se nad údolím řeky Mohelky ve výšce 32 metrů. Osobitost této technické památky spočívá v uspořádání oblouků, které není běžné v Česku, ani ve světě. Šest z osmi oblouků je ve dvou řadách nad sebou.

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Výlet drahou po Máchově kraji: hraběcí čekárna i muzeum Čtyřlístku
Vlakem Českým rájem: hrady, zámky i řemeslné dárky a nádražní depo
Západem Lužických hor: sklo, panenky i nocleh na nádraží
Lokálka Šenovka křísí minulost. Zahrála si i ve filmu Tmavomodrý svět
Severočeská transverzálka: cyklostezka i vápencový lom s výhledem
Vlaky zásobovaly sklárny dřevem a uhlím, dnes vozí turisty
Programy na Krkonošské železnici zvedly zájem o Pojizerský Pacifik
Obrazem: 150 let železniční stanice Martinice přijel oslavit Franz Josef I.
Obrazem: Den železnice ve Vrchlabí 2021
Obrazem: Krkonošský parní víkend v srpnu 2021
Kraj hodlá na trati z Martinic do Rokytnice zachovat vlakovou dopravu
Obrazem: Duha zářila Legiovlaku při přesunu z Vrchlabí do Martinic
Obrazem: Legiovlak dorazil do Vrchlabí
FOTO: Na prohlídku martinického nádraží dorazil i hrabě Harrach
Obrazem: Krkonošský parní víkend v červenci 2021
Léto s Pojizerským Pacifikem
Krkonošská železnice má stále svůj význam
Krkonoše lákají v létě na pivní stezku, romantiku i jízdu s Harrachem
Železniční most u Sychrova je českou i světovou raritou
FOTO: Po osobních vlacích z Pardubic do Liberce přebírá Arriva i rychlíky
Jízda Pojizerským pacifikem provede malebnými Krkonošemi
FOTO: Fanoušci historie v Martinicích viděli legiovlak i parničku
Kraje vyzvaly stát ke zrychlení vlaků mezi Libercem a Hradcem Králové
VIDEO: Poslední jízda rychlíku z Prahy do Harrachova
Otevřeli opravenou železniční trať z Železného Brodu do Tanvaldu
FOTO: Železniční lokálka Martinice - Rokytnice oslavila 120 let
FOTO: Vlak Siemens Desiro projížděl poprvé Pojizeřím
VIDEO: Jízda vlakem z Jablonce do Szklarske Poreby
Liberecký kraj chce na trati Liberec – Stará Paka nasadit moderní vlaky
FOTO: Železniční trať Horka u Staré Paky – Turnov slavila 160 let
FOTO: V Turnově otevřeli knihovnu na nádraží. Jde o republikovou raritu
Obrazem: Oslavy 130. výročí železnice Liberec - Jablonec
FOTO: Na budově nádraží v Turnově dokončili 2. etapu rekonstrukce
FOTO: Legiovlak dostal v Turnově náležité uvítání
Obrazem: Den železnice v Trutnově a ve Vrchlabí

Krátké zprávy z regionu Semilska

Kácení i sázení lip se chystá v turnovské ulici Žižkova

Kácení a následná výsadba nových stromů, se kterými se počítá v týdnu od 1. prosince 2025, se dotkne ulice Žižkova v úseku od křižovatky se Zborovskou ulicí k ulici Alej legií. Dojde ke kácení osmi kusů lip srdčitých, ve stejném týdnu proběhne dosadba nových stromů. Jedná se o jeden strom u budovy OAHŠ u křižovatky se Zborovskou ulicí, jeden strom u vchodu do obchodu ZŠ Žižkova a šest stromů u bytových domů na konci ulice Žižkova. Kácení je plánováno za provozu se začátkem v pondělí 1. prosince (pokud klimatické podmínky dovolí). Při kácení jednotlivých stromů vždy dojde ke krátkodobé uzavírce komunikace za asistence poučených osob, které přechodně zastaví dopravu. Strom bude rychle odklizen a provoz znovu uvolněn. Kácení bude provedeno vždy v čase, kdy tudy neprojíždí autobus na pravidelné lince.

Liberec hostil světové odborníky na nanotechnologie

Nanotechnologie se stěhují z laboratoří do každodenní reality, z Libereckého kraje mohou udělat lídra v udržitelných technologiích. Shodli se na tom účastníci mezinárodní konference NanoCzech 2025, kterou v Liberci uspořádala Agentura regionálního rozvoje společně s Libereckým krajem. Konference se zaměřila především na technologie, které čistí vodu, vzduch a půdu. Potvrdila kvalitu místních výzkumných týmů, výsledků jejich práce i mezinárodních projektů, do kterých jsou zapojeni. Dorazilo zhruba 150 vědců, výzkumných pracovníků, zástupců firem a diplomatických misí z více než dvaceti zemí světa. Jejich účast ukázala, že liberecký region má ve výzkumu a vývoji nanotechnologií své pevné místo na mapě světa.