Turnovský zlatník a šperkař Jiří Urban životní jubileum oslaví i výstavou

13.03.2024 22:28:08 | Autor: redakce | Rubrika: KULTURA | Obce: Turnov

Výstava k 70. narozeninám zlatníka, šperkaře, výtvarníka bude v turnovském muzeu zahájena ve čtvrtek 14. března v 17 hodin. Křest monografie Jiří Urban, šperky a kopie historických klenotů a Jiří Urban, obrazy a kresby pak bude následovat 3. dubna v 17 hodin.

Žádný z našich současných šperkařů se nemůže pochlubit tak rozsáhlým tvůrčím záběrem jako Jiří Urban (*1954). Ve druhé polovině 80. let vedl vývojovou dílnu DUV Granát Turnov, ve šperkovém designu pokračoval jako spolumajitel firmy RSG (do roku 2010) a současně celou dobu vytvářel vlastní originální šperky a šperkařské objekty a také kreslil a maloval. Největší mediální ohlas však vyvolaly jeho kopie korunovačních klenotů. Věnuje se jim od roku 2008, zvláště těm spojených s Lucemburky. Patří k nim císařská koruna sv. Říše římské, Svatováclavská a Lombardská koruna, kterou Karel VI. nechal zhotovit ke své korunovaci římským králem (1346) a poté věnoval dómu v Cáchách. Právě tuto kopii a po ní i kopii císařské koruny Napoleona Bonaparte mohlo turnovské muzeum díky dobrým s Jiřím Urbanem po jejich dokončení krátce vystavit ve své Klenotnici.

„Myslím, že jméno Jiřího Urbana, zejména v souvislosti s jeho šperkařským uměním v podobě kopiích královských korunovačních klenotů, zná snad každý. Už méně lidé vědí o jeho další rozsáhlé šperkařské práci. Nepochybuji o tom, že výstava, kterou pořádá muzeum k jeho významnému jubileu, bude silným magnetem pro návštěvníky z celé země, ale i ze zahraničí," řekla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

K jeho nejvýznamnějším realizacím z této oblasti ale počítáme kopii gotické Sedlecké monstrance, 1 m vysokého architektonického klenotu z pozlaceného stříbra. Monstrance, čtyři koruny a také zlaté šperky a drobné objekty se vzácnými drahokamy budou bezpochyby hlavním magnetem rozsáhlé výstavy, kterou Muzeum Českého ráje v Turnově pořádá v Urbanovým 70. narozeninám. Kromě Klenotnice však kreativní a pracovitý jubilant obsadí i výstavní sál ve 3. poschodí muzea, kde vystaví své malby - krajiny i figurální motivy a zátiší z posledních tří dekád a desítky šperků a objektů od poloviny 80. let 20. století do současnosti. O výstavní prostor se však podělí s dcerou, akademickou malířkou Markétou Urbanovou, a zetěm Janem Jarošem, výtvarníkem a designérem, kteří přispějí ukázkami ze své tvorby. Smyslem tohoto spojení je naznačit nivó, v němž se Jiří Urban-výtvarník pohybuje.

S dcerou Markétou hodně o své tvorbě diskutují, někdy i vedle sebe malují. Jan Jaroš se zase podílel na vzniku některých korun. Před studiem na pražské UMPRUM absolvoval turnovskou „šperkárnu" jako zlatník a nyní vyučuje design na Fakultě architektury ČVUT. Vystaví ale nejen ukázky svého designu, mimo jiné sklo, které navrhuje pro proslulou sklárnu Lasvit, ale také soubor kovových plastik ze své volné tvorby. Výsledkem tohoto výstavního projektu tak je atraktivní a po umělecké i řemeslné stránce mimořádně obsažná výstava, kterou v průběhu jejího trvání oživí komentované prohlídky, ale také křest monografie, dvousvazkové publikace s názvem Jiří Urban, šperky a kopie historických klenotů a Jiří Urban, obrazy a kresby, kterou k sedmdesátinám Jiřího Urbana připravil kurátor výstavy PhDr. Miroslav Cogan a s podporou Ministerstva kultury ČR a města Turnova vydává turnovské muzeum.

Křest knihy se uskuteční ve středu  3. dubna v 17 hodin za účasti autora publikace PhDr. Miroslava Cogana, šperkaře Jiřího Urbana a grafika Tomáše Coufala. Kmotry knihy se stanou Ing. Květa Vinklátová, náměstkyně hejtmana Libereckého kraje, designér Jozef Kabaň M.A. a Václav Žmolík, novinář, publicista a moderátor Českého rozhlasu.

„Malba a kresba provázely Jiřího Urbana od dětství, rád kreslil a maloval, a vzpomíná, jak si také se zaujetím prohlížel knížky o malířství, které kupovala matka, a zvláště Rubensovy kypré krásky. Tím zásadním okamžikem, kdy se vydal do sfér neomezené fantazie a svobody, bylo ale náhodné setkání s malířem Vladimírem Komárkem, který tehdy vedl výtvarné oddělení v semilské Lidové škole umění. Malíř při něm desetiletého školáka oslovil svým rozšafným, laskavým způsobem: „Tak co mistře, proč už ke mně nechodíš?" Rodiče zákazem navštěvovat výtvarný kroužek Jiřího potrestali za chování a nevalný prospěch ve škole. S Komárkem se Jirka dohodl okamžitě a do „lidušky" pak chodil bez vědomí rodičů, ale o to raději, a snil o své malířské budoucnosti. Tohle přání se ale mělo nadlouho změnit v nenaplněnou celoživotní touhu a tvůrčí azyl ve volných chvílích.

K malbě a kresbě se průběžně utíkal jako zlatník a šperkař, který sice zjistil, že i autorský šperk mu nabízí tvůrčí prostor, ale malba přece jen má svoje specifika a - proti trpělivé a přesné šperkařské práci - i možnost temperamentního gesta, okamžité reflexe nápadu a k tomu emocionální účinek barvy. S vděkem vzpomíná, jak mu první samostatnou výstavu obrazů, uspořádanou v kulturním středisku v Rovensku pod Troskami v roce 1986, zahájil právě Vladimír Komárek. Výtvarné lekce a rady mu pak v osmdesátých a devadesátých letech poskytli malíři Dalibor Matouš a zejména Zdeněk Rybka, učitel a krátce i svérázný ředitel turnovské šperkařské SUPŠ. Jiří mu za to odléval modelované vosky a poučoval o zlatnických technikách. Později mohl konzultovat a debatovat s Pavlem Holasem a dcerou Markétou, která vystudovala malbu na pražské akademii, v ateliéru Zdeňka Berana, kde byl Holas asistentem. (...) ", citace textu Miroslava Cogana z knihy Lidé, krajiny, vzpomínky.

Vystavené kopie korun, které jsou spojeny s Lucemburky, především pak s Karlem IV.:

Lombardská koruna (koruna Langobardských králů, kolem roku 500 n. l., uložená v katedrále v Monze) zvaná také Železná podle vnitřní obroučky, o níž se tvrdilo, že byla ukuta z jednoho hřebu z Kristova kříže, ale podle metalografické analýzy jde o zčernalé stříbro, takže navzdory názvu se v koruně železo nevyskytuje. Koruna je zlatá s drahokamy a emaily. Malý rozměr koruny, ovál cca 15,5 x 14,5 cm, se vysvětluje tím, že sloužila jen jako votivní a vznikla spojením čtyř článků z původně byzantské ceremoniální přilbice s železnou konstrukcí do kříže. Korunou byly korunováni panovníci na římského krále (předstupeň před korunovací na císaře) cestou do Říma ke korunovaci na císaře Svaté Říše římské.

Koruna císaře Svaté říše římské je technicky nejnáročnější. První kopii z roku 2008 vlastní Středočeský kraj. Kopie této koruny vystavená u nás je v pořadí druhá. Emailové figurální motivy Ježíše, Králů Šalamouna a Davida a proroka Ezechiela zhotovili významní slovenští šperkaři a emailéři Matúš a Blanka Cepkovi. Je tvořena celkem přes 12 000 drobných filigránových a dalších zlatnických prvků. Originál ve vídeňského Hofburgu je z konce 10. resp. začátku 11. století. Zlatý o váze cca 3,5 kg. Kopie je ze zlaceného stříbra, kameny jsou skleněné imitace. Karel IV. získal císařské korunovační klenoty do svého držení v roce 1350 a nejdříve je uložil v katedrále sv. Víta na Pražském hradě. Po císařské korunovaci v Římě (1355) dal vystavět Karel IV. pro jejich trvalé uložení hrad Karlštejn.

Koruna římského krále Karla IV., který již byl na římského krále korunován v Bonnu, ale symbolicky se nechal korunovat ještě jednou 1349 v Cáchách (Aachen), dómu s hrobem sjednotitele Evropy Karla Velikého (†814 v Cáchách), svatořečeného roku 1165, prvního nositele titulu císař Svaté říše římské. Korunu pak věnoval dómu, kde je dodnes nasazena na relikviářové bustě Karla Velikého, kterou pořídil rovněž Karel IV. Originál koruny je ze zlata s antickými gemami (reliéfně řezanými drahokamy), kopie ze zlaceného stříbra, ale kameny jsou přírodní a řezby provedla podle fotodokumentace antických originálů Eva Víšková Mrákotová. Koruna je nezvykle velká, výška 35 cm, průměr 21 cm (obvod 67 cm), ale odpovídá antropometricky lebce Karla IV.

14. března v 17.00 hodin - Slavnostní zahájení výstav
3. dubna v 17.00 hodin - Křest monografie Jiří Urban, šperky a kopie historických klenotů a Jiří Urban, obrazy a kresby
Muzeum Českého ráje v Turnově (Výstavní sál) / 14. 3. - 9. 6. 2024
Muzeum Českého ráje v Turnově (Klenotnice) / 14. 3. - 19. 5. 2024

Více o výstavách v Pojizeří čtěte v rubrice KULTURA - Výstavy

Sdílet s přáteli na facebooku

Krátké zprávy z regionu Semilska

Přihlášky na střední školy: Klíčové jsou priority, ne rychlost

Období podávání přihlášek na střední školy se blíží. Od 1. do 20. února 2026 budou moci žáci 9. tříd podávat přihlášky ke studiu a pro mnoho rodin to znamená zvýšenou nejistotu a tlak na rozhodování. Kraj proto shrnuje základní informace k přijímacímu řízení a zároveň chce uklidnit rodiče i žáky, že není potřeba spěchat ani zbytečně taktizovat. Přihlášky není nutné podávat hned první den. Pořadí odeslání přihlášek nemá vliv na přijetí, rozhodující jsou správně zvolené priority škol. Každý uchazeč může podat až tři přihlášky na střední školy a dvě na střední školy s talentovou zkouškou. U každé z nich je pak nezbytné stanovit pořadí (tzv. prioritu) podle toho, kam chce skutečně nastoupit. Toto pořadí je po podání přihlášek neměnné a má přímý vliv na výsledek přijímacího řízení. Systém přijímacího řízení je nastaven tak, aby co nejvíce respektoval skutečné preference žáků. Doporučujeme tedy řadit školy podle opravdového zájmu, nikoli podle obav, zda má žák „dostatečnou šanci". Taktizování s pořadím přihlášek se může naopak obrátit proti původnímu záměru.

Místní poplatek z pobytu v Turnově 2026

Městský úřad Turnov, odbor finanční informuje o výši a splatnosti místního poplatku z pobytu pro rok 2026. Od roku 2025 platí Obecně závazná vyhláška č. 7/2023 o místním poplatku z pobytu. Ubytovatel vybírá za osobu a noc 30 Kč za úplatný pobyt trvající nejvýše 60 po sobě jdoucích dnů u jednoho poskytovatele pobytu bez ohledu na to, kde je poskytnut nebo jaký má účel. Tedy vedle hotelů, motelů a penzionů se jedná také o soukromé domy, byty, ateliéry, karavany, stany apod. Ubytovatelé vybraný poplatek odvádí pololetně v hotovosti nebo na účet města, a to vždy do 15 dnů po skončení příslušného pololetí.