Uplynulo 15 let od ničivých povodní v Libereckém kraji

06.08.2025 16:25:35 | Autor: Filip Trdla, KÚ Libereckého kraje | Rubrika: ZPRÁVY | Obce: Liberecký kraj

V srpnu 2010 zasáhly Liberecký kraj ničivé povodně, které se zapsaly do historie jako jedny z nejhorších za posledních více než sto let. Katastrofa si tehdy vyžádala pět lidských životů a způsobila škody na majetku přesahující osm miliard korun. S patnáctiletým odstupem kraj nejen vzpomíná na tuto dramatickou událost, ale také bilancuje, co se podařilo v oblasti protipovodňové ochrany změnit a jak výrazně se od té doby zvýšila připravenost na podobné mimořádné situace.

„Srpnová povodeň v roce 2010 nám ukázala sílu přírody, ale zároveň přinesla důležité změny v přístupu ke krizovému řízení, investicím do infrastruktury a ve spolupráci kraje s obcemi. Dnes jsme daleko lépe připraveni čelit podobným hrozbám," uvedl hejtman Libereckého kraje Martin Půta, který v roce 2010 působil jako starosta Hrádku nad Nisou.

Bezprostředně po povodni Liberecký kraj ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj opravil desítky poškozených mostů, silnic a vodních toků. Například v letech 2011-2013 bylo opraveno 43 mostů v celkové hodnotě přes 319 milionů korun, přičemž obě instituce si náklady rovnoměrně rozdělily. V dalších letech následovala obnova silnic II. a III. třídy. Výdaje dosáhly téměř jedné miliardy korun. Mezi největší akce patřily opravy úseků silnice II/290 Frýdlant-Bílý Potok, II/592 Chrastava a komunikací v oblasti Heřmanic a Višňové.

Kraj záhy po roce 2010 zároveň spustil řadu systematických opatření, jejichž cílem bylo zmírnit dopady podobných událostí do budoucna. Liberecký kraj se aktivně zapojil do řešení protipovodňové ochrany v povodí řek Smědá a Lužická Nisa. Bylo navrženo téměř 200 opatření různého rozsahu - od drobných revitalizací po výstavbu suchých nádrží. Část z nich již je dokončená, jiná zatím narážejí na majetkové, technické nebo legislativní překážky.

„V Německu se přitom už povedly udělat liniové stavby podél řeky Nisy, které chrání některá sídla, jež byla v roce 2010 významně zaplavená. Třeba v Ostritz St. Marienthal je chráněn novým systémem hrází a ty u nás nemáme," doplnil Půta. „Jejich výstavbu však nemůže stát přehodit na jednotlivé obce velikosti Chotyně nebo Bílého Kostela nad Nisou. Nikdy se nemůžou postavit bez toho, že v nich bude aktivní stát a správci toků jako ti, kdo projekty připravují a taky do nich investují."

V povodí Lužické Nisy vznikly návrhy přírodě blízkých opatření, které však nebyly vyhodnoceny jako dostatečně účinné. V návaznosti na to vznikla studie, která potvrdila nezbytnost výstavby retenční nádrže Andělská hora. Ta má nejen chránit města jako Hrádek nad Nisou nebo Chrastavu, ale zároveň vyhovět mezinárodním závazkům České republiky vůči Německu v oblasti vodního hospodářství. Příprava tohoto vodního díla nyní pokračuje, byť zůstává předmětem diskusí, zejména s ohledem na územní dopady v okolí Machnína.

Mimoto v přenesené působnosti Krajský úřad Libereckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, dlouhodobě projednává v procesu posuzování vlivů na životní prostředí záměry velkých suchých poldrů předkládané státním podnikem Povodí Ohře. Jedná se kupříkladu o suchou nádrž Dubnice - Ještědský potok a suchou nádrž Šporka.

Kromě investic do infrastruktury věnoval kraj velkou pozornost i zlepšení vybavenosti a připravenosti složek integrovaného záchranného systému. Od roku 2011 do letošního roku poskytl Liberecký kraj jednotkám požární ochrany obcí dotace na vybavení a hasičské zbrojnice v celkové výši přes 286 milionů korun. Hasičský záchranný sbor Libereckého kraje pak od roku 2012 čerpá z krajského krizového fondu a rozpočtu podporu - celkem více než 48 milionů korun. „Mezi pořízené prostředky patří mimo jiné vysoušeče, terénní vozidla, kontejnerová technika nebo zařízení pro bagrování," doplnil hejtman Půta. 

V roce 2014 kraj navíc spustil za 6.306.982 korun přeshraniční informační systém pro předcházení a řešení krizových situací, který slouží Krizovému štábu Libereckého kraje i veřejnosti. Na tento systém navazuje dlouhodobě provozovaný Povodňový portál, jenž zobrazuje záplavová území, aktuální data z vodních toků a další důležité informace v reálném čase.

Liberecký kraj zároveň pravidelně organizuje školení zástupců obcí a úředníků vodoprávních úřadů, podporuje povodňová cvičení a udržuje aktivní mezinárodní spolupráci v oblasti krizového řízení - v minulosti s kantonem St. Gallen, nyní zejména se Svobodným státem Sasko.

„Je důležité si připomínat, co nás katastrofa před patnácti lety naučila. I když jsme v mnoha ohledech dál, nemůžeme usnout na vavřínech. Klimatické změny přinášejí nová rizika a my musíme být stále o krok napřed," dodal hejtman Půta.

V příloze naleznou zájemci tehdejší odhad škod po povodních v Libereckém kraji dle obcí a druhu majetku a také náklady na opravy silnic a mostů včetně dotací.

Náhled fotogalerie

OTEVŘÍT FOTOGALERII (celkem 2 fotek) 

Sdílet s přáteli na facebooku

 

Další aktualita v pořadí ARCHIV AKTUALIT

Vyberte datum:			Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2026 2027
Po	Út	St	Čt	Pá	So	Ne

Krátké zprávy z regionu Semilska

Setkání turnovského starosty se seniory

Setkání se starostou města Tomášem Hockem proběhne ve čtvrtek 19. března 2026 od 13 hodin v Klubu aktivních seniorů v penzionu v ulici Žižkova. Připravte si dotazy, připomínky k tomu, co vás zajímá, těší i trápí. Určeno pro pravidelné návštěvníky klubu o další zájemce z řad veřejnosti.

Individuálními dotacemi podpoří kraj projekty v oblasti životního prostředí

Liberecký kraj poskytne individuální dotace na pět projektů v celkové výši 1.550.000 korun. Podpora z rozpočtu odboru životního prostředí a zemědělství je určena například pro Geopark Ralsko, Globální geopark UNESCO Český ráj, Nadaci Ivana Dejmala pro ochranu přírody, Správu Krkonošského národního parku nebo organizaci Hnutí DUHA Šelmy. Projekty budou uskutečněny v období od ledna do listopadu roku 2026. „Individuálními dotacemi podpoříme aktivity, které přispívají k ochraně přírody, rozvoji šetrného turismu i environmentálnímu vzdělávání. Důležité je také zapojování veřejnosti a dětí do aktivit, které posilují vztah k přírodě a krajině našeho regionu," uvedl náměstek hejtmana pro životní prostředí a zemědělství Jiří Klápště.