V krajské knihovně zahájí výstavu Sandarmoch – kde stromy mají tváře

02.11.2022 07:16:06 | Autor: Lenka Bartošová a Jan Kozák | Rubrika: KULTURA | Obce: Liberecký kraj

V pondělí 7. listopadu proběhne slavnostní zahájení výstavy Sandarmoch - kde stromy mají tváře v Krajské vědecké knihovně v Liberci. Výstava je věnována pamětnímu místu Sandarmoch v ruské Karélii, popravišti z dob stalinského teroru v letech 1937-1938, a jeho objeviteli Juriji Dmitrijevovi, vězněnému dnešním ruským režimem.

Součástí výstavy budou i umělecká díla převážně ruských autorů reflektující tragické důsledky nedořešené ruské minulosti do současnosti. Představeny budou i osobní předměty Jurije Dmitrijeva, které používal během svých badatelských expedic, a také jeho nálezy z odhalených masových hrobů. Návštěvníci se dozvědí podrobnosti o historii Sandarmochu, včetně výrazné české stopy (zemřelo zde šest Čechů). Poprvé budou také zveřejněny dokumenty o Ukrajincích působících v 20. letech 20. století v Československu, kteří se později vrátili do vlasti, byli zatčeni a popraveni právě v Sandarmochu.

Organizátory výstavy jsou Gulag.cz, sdružení Memorial (Moskva, Praha) a petrohradský Fond Iofe. Partnerem a spoluorganizátorem výstavy v Liberci se stala Krajská vědecká knihovna. Výstava vznikla za podpory EU-Russia Civil Society Forum a Ministerstva zahraničí ČR. Záštitu nad výstavou převzali předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Markéta Pekarová Adamová, minister zahraničních věcí ČR Jan Lipavský a ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek.

Výstava zároveň probíhá pod záštitou českého předsednictví v Radě EU. „Velmi ráda jsem přijala záštitu nad výstavou Sandarmoch - kde stromy mají tváře, organizovanou Gulag.cz a sdružením Memorial. Je třeba si připomínat zločiny spáchané stalinským režimem. Bohužel je nyní naprosto zjevné, že Putin se ke Stalinovi obrací jako ke svému vzoru, a to i co se týče brutálních praktik, jako jsou hromadné vraždy. Děkuji sdružení Memorial a organizaci Gulag.cz za to, že na tyto důležité skutečnosti upozorňují a zároveň pečují o odkaz obětí politických represí," řekla k udělení záštity Markéta Pekarová Adamová.

„Drazí přátelé! V tento památný den a v těchto těžkých časech bych vás rád přivítal... z těch míst, kde se právě teď nacházím," uvedl v pozdravení všem návštěvníkům výstavy vězněný Jurij Dmitrijev. Vzkaz poslal u příležitosti prvního uvedení výstavy v Praze z trestanecké kolonie a do ČR jej přivezla jeho kolegyně z Memorialu Irina Galková. V pozdravení Dmitrijev dále říká:

„Nesmírně si vážím vaší náročné práce, kterou odvádíte pro zachování paměti. Nicméně se domnívám, že jsme ji trochu nedotáhli. Přinejmenším ti, kteří se zabývali zachováním paměti v Sovětském svazu a v Rusku. Možná právě proto teď nastaly takto složité časy. Složité a tragické. Myslím si, že nesmíme rezignovat, ale musíme se i nadále zabývat tím, čím jsme se zabývali, mluvit o tom, co se dělo a co se děje nyní. Mezi minulostí a přítomností je totiž přímá spojitost. To je nejspíš vše, co jsem chtěl všem přítomným říct. Hodně štěstí."

Program zahájí v 18:30 úvodním slovem Dana Petrýdesová, ředitelka Krajské vědecké knihovny v
Liberci, a Štěpán Černoušek, předseda organizace Gulag.cz a české pobočky Memorialu. Čestným hostem vernisáže bude Boris Bělenkin, ředitel knihovny Memorialu, a Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje. Po úvodních slovech bude následovat komentovaná prohlídka.

Součástí expozice bude výstava uměleckých děl inspirovaných tématem a jeho přesahem do sou-
časnosti. Pro tuto část výstavy organizátoři zveřejnili otevřenou výzvu, na kterou zareagovalo neuvěřitelných sedm desítek umělců z různých zemí světa. Největším překvapením ovšem byl obrovský zájem umělců z Ruska, svědčící o tom, že téma vyrovnání se s vlastní minulostí je ve světle agrese na Ukrajině o to aktuálnější. „Ne všichni v Rusku věří tomu, co jim oficiální státní propaganda předkládá a bez ohledu na možné represe mají potřebu svou frustraci veřejně vyjádřit," sdělil jeden z autorů výstavy Štěpán Černoušek.

Kromě Ruska svá díla přihlásili i umělci z Ukrajiny, Česka, Estonska, Polska, Ruska, Německa, Slovenska, Nizozemska a USA. Odborná porota v čele s kurátorem Michalem Pěchoučkem vybrala 38 děl, která se stala součástí výstavy a na každém zastavení výstavy je vystavena část z nich. Tato díla budou po skončení výstavy vydražena ve veřejné aukci a výtěžek bude věnován na humanitární pomoc Ukrajině.

Výstavu je možné shlédnout v Krajské vědecké knihovně v Liberci od 8. 11. 2022 do 10. 12. 2022. Otevřena bude od pondělí do pátku v čase 11:00 až 19:00, v sobotu pak od 9:00 do 13:00. V rámci doprovodného programu k výstavě proběhne ve středu 23. 11. 2022 od 18:00 debata spojená s projekcí dokumentu Strážci paměti, který se věnuje organizaci Memorial a její současné situaci. Výstava byla zahájena 5. srpna 2022 v Praze. V září a říjnu byla k vidění v Brně. Po Liberci zavítá do Opavy. Zájem o výstavu projevili i partneři ve Francii a Itálii.

Co je Sandarmoch?

Sandarmoch je vzdálené místo v ruské Karélii, poblíž finských hranic, kde se odehrál masakr, který měl být zapomenut. V letech 1937-1938, kdy vrcholily stalinské represe, zde bylo popraveno přes 6 tisíc osob 56 národností. Vedle mnoha Rusů, Karelů, Finů, Ukrajinců a dalších evropských i sovětských národností zde zahynulo i šest Čechů. Sandarmoch neupadl v zapomnění hlavně díky historiku Juriji Dmitrijevovi ze sdružení Memorial. Dmitrijev spolu s kolegy z petrohradského Memorialu přesnou polohu Sandarmochu objevil v roce 1997 a v dalších letech se jim podařilo zdokumentovat a dohledat jména většiny popravených.

Vztah ruské společnosti k Sandarmochu se za 25 let zásadně proměnil. Zpočátku úřady práci Memorialu a Dmitrijeva podporovaly. Ale poté, co se v roce 2014 Dmitrijev otevřeně postavil proti ruské agresi na Ukrajině, začal být pronásledován a v současnosti je za vykonstruované provinění odsouzen k 15 letům pobytu v lágru. Mezinárodní Memorial, zastřešující organizace ze sítě Memorialu, byla vloni v Rusku soudem zlikvidována.

Více o výstavách v Pojizeří čtěte v rubrice KULTURA - Výstavy

Sdílet s přáteli na facebooku

Krátké zprávy z regionu Semilska

Krok k budoucnosti podruhé pomáhá osmákům s volbou střední školy

Ve čtvrtek 11. prosince se uskutečnil druhý ročník projektu Libereckého kraje Krok k budoucnosti a znovu potvrdil význam systematické podpory kariérového rozhodování žáků základních škol. Akce určená pro žáky 8. tříd libereckých základních škol je propojila se středními školami a jejich partnerskými firmami či institucemi a nabídla mladým lidem přehledné a srozumitelné informace o možnostech dalšího studia i budoucího uplatnění. Krok k budoucnosti vznikl jako reakce na rostoucí potřebu pomáhat žákům v období, kdy stojí před jedním z prvních zásadních rozhodnutí - volbou střední školy. Formát akce staví na jednoduchém principu: jedno místo, jeden den a přímý kontakt se školami i firmami, které jsou s konkrétními obory dlouhodobě spojeny. Žáci tak získávají nejen informace o studijních programech, ale i reálnou představu o tom, jaké dovednosti a znalosti jsou v praxi skutečně potřeba. „Podpora odborného vzdělávání a kariérového poradenství šitého na míru mladé generaci patří mezi dlouhodobé priority Libereckého kraje. Máme odpovědnost vytvářet podmínky, ve kterých se mladí lidé mohou rozhodovat informovaně a s ohledem na budoucí uplatnění. Krok k budoucnosti je jedním z konkrétních nástrojů, jak tuto odpovědnost naplňovat," uvedla radní Libereckého kraje pro školství a sport Jitka Skalická.

Krajský odbor silničního hospodářství bude od ledna řídit Frömelová

Rada Libereckého kraje obdržela v úterý 2. prosince návrh na jmenování Bc. Dominiky Frömelové, DiS. do funkce vedoucí odboru silničního hospodářství Krajského úřadu Libereckého kraje s účinností od 1. ledna 2026. Do výběrového řízení vypsaného 2. října 2025 se přihlásila jedna uchazečka. Dominika Frömelová dlouhodobě působí na daném odboru, kde zastává od roku 2024 pozici vedoucí oddělení dopravně správních agend, a tak byla doporučenou kandidátkou pro jmenování krajskou radou. Ve funkci nahradí odchodivšího Zdeňka Borovičku.