V Turnově důstojně připomněli již 71. výročí konce 2. světové války

13.05.2016 20:10:06 | Autor: TZ města Turnov | Rubrika: ZPRÁVY | Obce: Turnov

Slavnost ke Dni vítězství v Turnově každoročně začíná u pomníku padlých ve Skálově ulici. Letošní státní svátek Den vítězství se u pomníku připomínalo již 71. výročí konce druhé světové války.

I přes pěkné počasí a lákavý program otevírání koupaliště se ve Skálově ulici sešlo mnoho lidí, aby uctili památku padlým, kteří se snažili zachovat lidské hodnoty nejen pro sebe, ale i pro další generace.

Celý program byl zahájen zpěvem české státní hymny a nadčasovým proslovem starosty města Tomáše Hockeho, který vzpomněl na povinnost připomínat si tyto důležité události, a to jak ty hrdinské, ale rovněž i ty chvíle, které v nás hrdost nevzbuzují.

„Éra okupace a protektorátu vypověděla leccos i o nás samotných. Byly to roky hrdinství tisíců těch, kteří odešli bojovat na západní a východní frontu. Byly to roky hrdinství mnoha statečných a odhodlaných odbojářů, kteří se nesmířili se ztrátou státnosti a svobody své vlasti. Byly to roky hrozných osudů těch, kteří skončili v koncentračních táborech, ve věznicích a před popravčími četami okupantů. Na ty z nich, kteří se dnešní chvíle nedožili, chceme vzpomenout. Byly to také roky zbabělosti, vzájemného zrazování a kolaborantského poklonkování před cizí mocí, která se některým zdála být neotřesitelnou a věčnou. I na tuto, méně vznešenou kapitolu našich dějin se musíme umět podívat kritickým pohledem, a musíme se o ní odvážit říkat i nepříjemně znějící pravdy."

Již tradičně starosta vzpomněl na jednoho konkrétního člověka, který je spojen s naším krajem a stal se hrdinou. „Dnes jsem si vybral po jednom setkání s turnovskými občany postavu kapitána Otakara Jaroše. Hrdina bitvy o Sokolovo. Voják, který nesnášel komunisty, a komunisté se ho chtěli zbavit. Protestoval proti politickému zneužití československé jednotky v Sovětském svazu a nakonec byl sám po své smrti zneužit. Jeho jméno se stalo symbolem poválečné propagandy v Československu. To byl kapitán Otakar Jaroš."

Dále se starosta zaměřil na současnou situaci na domácí i zahraniční scéně, kterou shrnul následovně: „Ani dnes nežijeme v ideálním světě nezištné mezinárodní spolupráce, v ráji demokratických hodnot a pouze světlých zítřků. Není pouze česká historie. Bude jistě zajímavé, jak se po letech bude vykládat otevřená agrese vůči Ukrajině a další novodobé konflikty. Před naší společností jsou zřejmá nová nebezpečí skrývající se v mezinárodním terorismu. V listopadu roku 2015 jsme byli svědky teroristického útoku v Paříži, v březnu 2016 teroristickým útokům v Belgii. Nejsou to snad klasické vojenské konflikty, ale o to hůře, lze takovým atakům předcházet. Je třeba je vnímat jako výsledek určitého selhání mezinárodní spolupráce, ochrany civilního obyvatelstva a možná naší bláhové před-stavy o bezpečnosti Evropy a vysoké vzdálenosti bojišť, tam někde na Blízkém a Středním Východě. I já se domnívám, že mezinárodní společenství včetně České republiky bude muset být zásadně více angažováno, tak, aby lidé v největším zoufalství přestali opouštět tyto země, dostali naději na budoucnost svých rodin, svých států. Otázka migrační krize bohužel není pouze o ekonomických uprchlících, pašerácích lidí, žoldácích Islámského státu, ale i o těchto obyčejných lidech, kteří prostě ztratili naději, po tom, co ve válečném konfliktu přišli o vše anebo jim byli vyvražděny celé rodiny. Odlišit jedny od druhých je těžké. Chápu i obavy těch, kteří mají jen obyčejný strach, vždyť většina útočících teroristů měla slušné vzdělání, byly existenčně zajištěny a to vše dosáhli právě díky západním demokraciím. Braňme to největší bohatství, jakého se nám, v naší zemi dostalo - lidskou svobodu. Braňme ji každodenně. O minulosti a přítomnosti veďme vážný dialog, nebojme se o historii mluvit s našimi dětmi."

Po krátkém proslovu bývalé starostky a současné zástupkyni Libereckého kraje Hany Maierové položil starosta spolu s místostarostkami Janou Svobodovou a Petrou Houškovou věnec. Následovaly květiny od starosty Malé Skály a od ostatních přítomných. Pietní akt byl zakončen vojenskou večerkou zahranou na trubku. Na závěr zazněl ohlušující výstřel z děla historického spolku SPVH Sever, jejichž historická vozidla byla přítomna ve Skálově ulici.

Článek a rozsáhlá fotogalerie ze slavnostního otevření aquaparku:

FOTO: Nové koupaliště v Turnově pokřtilo skokem do vody vedení města

Sdílet s přáteli na facebooku

Krátké zprávy z regionu Semilska

Kácení i sázení lip se chystá v turnovské ulici Žižkova

Kácení a následná výsadba nových stromů, se kterými se počítá v týdnu od 1. prosince 2025, se dotkne ulice Žižkova v úseku od křižovatky se Zborovskou ulicí k ulici Alej legií. Dojde ke kácení osmi kusů lip srdčitých, ve stejném týdnu proběhne dosadba nových stromů. Jedná se o jeden strom u budovy OAHŠ u křižovatky se Zborovskou ulicí, jeden strom u vchodu do obchodu ZŠ Žižkova a šest stromů u bytových domů na konci ulice Žižkova. Kácení je plánováno za provozu se začátkem v pondělí 1. prosince (pokud klimatické podmínky dovolí). Při kácení jednotlivých stromů vždy dojde ke krátkodobé uzavírce komunikace za asistence poučených osob, které přechodně zastaví dopravu. Strom bude rychle odklizen a provoz znovu uvolněn. Kácení bude provedeno vždy v čase, kdy tudy neprojíždí autobus na pravidelné lince.

Liberec hostil světové odborníky na nanotechnologie

Nanotechnologie se stěhují z laboratoří do každodenní reality, z Libereckého kraje mohou udělat lídra v udržitelných technologiích. Shodli se na tom účastníci mezinárodní konference NanoCzech 2025, kterou v Liberci uspořádala Agentura regionálního rozvoje společně s Libereckým krajem. Konference se zaměřila především na technologie, které čistí vodu, vzduch a půdu. Potvrdila kvalitu místních výzkumných týmů, výsledků jejich práce i mezinárodních projektů, do kterých jsou zapojeni. Dorazilo zhruba 150 vědců, výzkumných pracovníků, zástupců firem a diplomatických misí z více než dvaceti zemí světa. Jejich účast ukázala, že liberecký region má ve výzkumu a vývoji nanotechnologií své pevné místo na mapě světa.