Výlet Jelením koutem ukáže svatého Antonína, driketu i studánku

18.12.2020 17:47:03 | Autor: Jan Mikulička, KÚ Libereckého kraje | Rubrika: ZPRÁVY | Obce: Liberecký kraj

Malebnou přírodu, ale i zajímavé památky nabízí ve Smržovce na Jablonecku oblast zvaná Jelení kout. Lze zde podniknout vcelku nenáročný výlet a seznámit se tak se smržovskou historií. Putování začíná nedaleko železniční zastávky Smržovka-střed v Občanské ulici v místech, kde se nachází socha sv. Antonína Paduánského.

 „Výlety do přírody jsou v současné složité době jednou z mála zbylých možností, jak trávit volný čas. Poznat vlastní kraj během jednodenních výletů se přímo nabízí," uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Socha svatého Antonína Paduánského - u domu číslo 594 v Občanské ulici

Svatý Antonín Paduánský, který žil ve 13. století, byl patronem cestujících, chudých, milujících a pomocník v každé nouzi. Jeho socha ve Smržovce pochází pravděpodobně z konce 18. století a za jejím zrodem stál Anton Dressler, obchodník se sklem, který v roce 1796 koupil brusírnu v domě číslo 397. Socha stála původně u ní, později se přestěhovala k domu číslo 424 a nakonec k domu číslo 594. Roku 1946 nový český majitel domu sochu obarvil. V letech 2009 až 2010 prošla památka za finančního přispění Libereckého kraje zrestaurováním.

Fischerův kámen - v lese nedaleko trasy Smržovského vyhlídkového okruhu, kousek pod cílem sáňkařské dráhy

Fischerovým kamenem se nazývá balvan s vytesaným monogramem FJF a letopočtem 1849. Nápis vytesal 10. srpna 1849 tehdejší majitel lesa, kde se kámen nachází, Franz Josef Fischer, který byl v té době majitelem usedlosti číslo 170 v Jelením koutu.

Driketa - vedle sáňkařské dráhy naproti č.p. 530

Za asi nejtypičtější místní původní zástavbu je možné považovat stavení mačkáren skleněných perlí, takzvané drikety. Jejich název pochází z německého slova drücken neboli mačkat. Jedná se o zděné nebo kamenné stavby menších rozměrů. Jejich typické odvětrání v hřebenu sedlové střechy vypadá jako malá stříška na střeše. Ke štítovým stěnám mačkáren jsou přistaveny komíny, které jsou někdy ve spodní části rozšířeny pro pícku na tavení barevných skleněných tyčí.

Breuerova studánka - u Táborové ulice (cesta k sáňkařské dráze)

Studánka připomíná stavitele silnic Antona Heinricha Breuera z Jeleního koutu číslo 171. U této studánky - místo se dříve nazývalo Börnl, což znamená pramínek nebo studánka - měl Breuer pozemek. Na kamenném kvádru, zpod něhož pramen vytéká, je dosud čitelný nápis Ant. Hein. Breuer 1893.

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Maloskalský Boučkův statek se za dvě stě let téměř nezměnil
Divadlo, zvony, cukrovar a demolice. Hrad Lipý má pestrou minulost
Roubenky v Jílovecké ulici v Semilech stojí za návštěvu
Po stopách Karoliny Světlé: do přírody stezkou ve Světlé pod Ještědem
Hrad Rotštejn pamatuje i Přemyslovce, jeho zřícenina vybízí k návštěvě
Rozhledna, pizza, pivo a veverka Berta. Okolí Rádla zaujme děti i rodiče
Tuláčkův statek zachránilo České vysoké učení technické
Hrad Svojkov: skála, pískovec a přítel Mistra Jana Husa
Krkonošský výlet nabídne výhledy, lezení ve stromech i závody motokár
Lovecký zámeček na Nové Louce proslavil prezidentův kancléř Šámal
Hrad Roimund u Jítravy získal jméno po králi Karlu IV.
Kopicův statek doplňují osobité plastiky ve skalách
Výlet po hřebenech Krkonoš zakončí odměna u Mumlavských vodopádů
Šolcův dům: kulturní památka unikla demolici, sídlí v ní ochranáři
Jilemnický zámek: kdysi sídlo Harrachů, dnes sídlo Krkonošského muzea
Márinkův kříž i hrad Nístějka. Za krásnými výhledy kolem Vysokého
Sídlem panství Berků z Dubé měl být Chudý hrádek
Suchary i bláznivá voda. Výlet přiblíží pochoutky Českého ráje
Zámek Vartenberk býval vězením i nemocnicí
Středověk i baroko. Výlet údolím Kamenice umožní cestovat v čase
Dům řemesel v Kryštofově údolí je ukázkou lidové architektury
Zřícenina hradu Frýdštejn je perlou Maloskalska
FOTO: Podzimní procházka Palackého sady a parkem Ostrov v Semilech
Podzimní výlety: na Skalní stezku reliéfů i do Oldřichovských bučin
Palackého stezka láká na romantický výlet k jeskyním i vodní elektrárně
Krajinou na pomezí Jizerských hor a Českého ráje provede doktor Kittel
Zámek v Lomnici nad Popelkou vlastnil i Albrecht z Valdštejna
Nejnižší Cimrmanova rozhledna na Nouzově slaví 15 let
Nejhezčími místy Českého ráje provede Zlatá stezka
Zámek v Horní Branné přežil i třicetiletou válku. Dnes je v něm muzeum
Po stopách Nesmrtelné tety do Mnichovské průrvy
Výlet do nebe i pekla nabízí vodopády a naučná stezka v Josefově Dole
Za hrady a zámky Libereckého kraje: Hamrštejn
Tajemný hrad Zbiroh má svého Černého rytíře

Krátké zprávy z regionu Semilska

Kácení i sázení lip se chystá v turnovské ulici Žižkova

Kácení a následná výsadba nových stromů, se kterými se počítá v týdnu od 1. prosince 2025, se dotkne ulice Žižkova v úseku od křižovatky se Zborovskou ulicí k ulici Alej legií. Dojde ke kácení osmi kusů lip srdčitých, ve stejném týdnu proběhne dosadba nových stromů. Jedná se o jeden strom u budovy OAHŠ u křižovatky se Zborovskou ulicí, jeden strom u vchodu do obchodu ZŠ Žižkova a šest stromů u bytových domů na konci ulice Žižkova. Kácení je plánováno za provozu se začátkem v pondělí 1. prosince (pokud klimatické podmínky dovolí). Při kácení jednotlivých stromů vždy dojde ke krátkodobé uzavírce komunikace za asistence poučených osob, které přechodně zastaví dopravu. Strom bude rychle odklizen a provoz znovu uvolněn. Kácení bude provedeno vždy v čase, kdy tudy neprojíždí autobus na pravidelné lince.

Liberec hostil světové odborníky na nanotechnologie

Nanotechnologie se stěhují z laboratoří do každodenní reality, z Libereckého kraje mohou udělat lídra v udržitelných technologiích. Shodli se na tom účastníci mezinárodní konference NanoCzech 2025, kterou v Liberci uspořádala Agentura regionálního rozvoje společně s Libereckým krajem. Konference se zaměřila především na technologie, které čistí vodu, vzduch a půdu. Potvrdila kvalitu místních výzkumných týmů, výsledků jejich práce i mezinárodních projektů, do kterých jsou zapojeni. Dorazilo zhruba 150 vědců, výzkumných pracovníků, zástupců firem a diplomatických misí z více než dvaceti zemí světa. Jejich účast ukázala, že liberecký region má ve výzkumu a vývoji nanotechnologií své pevné místo na mapě světa.