Výstava Příběhy severních Čech se stěhuje do Železného Brodu

05.09.2024 18:04:28 | Autor: Jana Trojanová | Rubrika: KULTURA | Obce: Železný Brod

Ve čtvrtek 5. září zakotví výstava v Železném Brodě na náměstí 3. května a setrvá zde až do 26. září 2024. Tato exteriérová expozice regionální pobočky Paměti národa Severní Čechy přináší vzpomínky pamětnic a pamětníků na události 20. století, které pobočka dokumentuje v Libereckém a Ústeckém kraji pro sbírku Paměť národa.

Letos v listopadu si budeme připomínat 35 let života ve svobodné zemi. Je to čas vhodný pro bilancování a vzpomínku na dobu dvou totalit 20. století, které naše krásná země zažila. Osobnosti, které přibližuje tato výstava, spojuje krajina, lidé a novodobá historie severních Čech. Zlomové okamžiky 20. století se silně a neopakovatelně zapsaly do života pamětníků. Staly se součástí jejich osobního příběhu a individuální paměti.

Tito lidé pro Paměť národa otevřeně a vstřícně vyprávěli. O vzniku a zániku první republiky, o hrůzách holocaustu, o vybombardovaných městech, o poválečném násilí na ženách a dětech, o komunistickém puči a pracovních lágrech, o důsledcích invaze a normalizaci, ale i o enormních škodách na životním prostředí.

„Bacha, jsou hned za námi!" zařval na 22letého Miroslava Jeníka ze zadního sedadla jeho bratr Ladislav. Ještě s jedním kamarádem jeli 21. srpna 1968 přes Desnou do Tanvaldu protestovat proti invazi. S osobákem se dostali do kolony okupační armády, těžká technika se sunula pomalu. Když po dlouhém sjezdu z Příchovic jednomu z náklaďáků selhaly brzdy, kolos s vlekem přestal být v zatáčce u Skláře ovladatelný. „Ohlédl jsem se a viděl, jak ZIL jede rovnou na nás. Strhnul jsem fiata k pravému obrubníku a ruský náklaďák nás těsně minul. Ve velké rychlosti naboural bokem do sklárny," zapamatoval si začátek obrovské tragédie. „Z rozbité cisterny se vylil benzin, za chvíli chytil a vybuchl." Když trojice vystoupila, parťák pláchl. Sourozenci si všimli na zemi ležící ženy v plamenech. „Všude kolem nás řachaly kanystry. Ženě hořely vlasy, sukně a punčochy. S bratrem jsme ji odtáhli z největšího ohně a žáru. Hodili jsme na ni deku a plameny uhasili," popsal záchranu života. Takové štěstí bohužel neměla 74letá Marie Vodáková se svou 8letou vnučkou Dagmar Škavovou. „I o nás si mysleli, že jsme uhořeli. Divili se, že jsme ještě na světě. Hořela totiž i silnice," líčil hotové peklo. Když na něj Jeník vzpomínal, i po dvaceti letech se mu ještě dělalo zle.

Za normálních okolností by s podobným výstupem se svou partou neměl tolik problémů, jenže 22. srpna 1968 ze sebe musel horolezec Jan Kyncl vydolovat morálu dvojnásob. „Pojďme manifestovat a sundejme zítra z radnice pěticípou hvězdu," nadhodil 25letý Kyncl v Liberci svým parťákům v den, kdy vojska Varšavské smlouvy obsadila Československo. Stejnou hvězdu, kterou odmítl v roce 1952 instalovat na radniční věž místo rytíře Rolanda jeho otec a měl z toho potíže. „Přidržovali jsme se za hromosvod a báli se, že se s námi utrhne. Nebylo to příjemný. Dole byla hromada lidí. Zezdola na nás vojáci mířili kulomety. Alespoň jsme měli ten pocit," přiznal. Socialistický symbol na 65 metrů vysoké věži nakonec nechali. „Báli jsme se, že když ji uřízneme, upadne nám a poletí po střeše dolů na lidi. Pak někdo zaběhl za Moulisem (předseda MNV) a ten nám dal černou fangli, kterou jsme tam zavěsili," popsal okamžik, jak na radnici zavlál černý prapor. Brzy ho však museli sundat. Sejmutí pěticípé hvězdy se Kyncl dočkal po revoluci v prosinci 1989. „Přišel jsem na radnici a šel jsem za Příhodou, tehdejším starostou města," popsal, jak požádal o klíče ke vstupu do věže. A v příštím roce pomáhal na její špici instalovat českého lva od sochaře Jiřího Gdovína.

„Posláním neziskové organizace Post Bellum je nejen zaznamenat, ale také atraktivním způsobem zprostředkovat příběhy 20. století, které podávají svědectví o naší moderní historii. Začtěte se do vyprávění osmi pamětníků z Libereckého a Ústeckého kraje natočených v projektu Paměti národa. Jejich osobní výpovědi nám přibližují náš region tak, jak ho již mnozí neznáme a nikdy nepoznáme," uvádí výstavu Michaela Pavlátová, ředitelka regionální pobočky Paměť národa Severní Čechy.

Natáčení rozhovorů s pamětníky a putovní výstava Příběhů 20. století mohla vzniknout díky finanční podpoře Libereckého kraje, Ústeckého kraje a měst Liberec a Ústí nad Labem. Projekt dále finančně podpořila města Harrachov, Nový Bor, Hodkovice nad Mohelkou, Železný Brod, obec Bedřichov a Malá Skála, T. J. Sokol Jablonec nad Nisou a Fondy EHP a Norska.

Za spolupráci děkujeme Severočeskému muzeu v Liberci, Katedře historie FP TUL, Muzeu města Ústí nad Labem a Regionálnímu muzeu v Teplicích.

Tato velkoformátová výstava bude v Železném Brodě k vidění do 26. září 2024. Zastavte se a začtěte do výrazných příběhů regionu, ve kterém žijeme.

Více o výstavách v Pojizeří čtěte v rubrice KULTURA - Výstavy

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Výstava Příběhy Severních Čech zavítá na náměstí v Malé Skále

Krátké zprávy z regionu Semilska

Slavnosti města Desná se budou konat u Městského úřadu - akce se ruší!

V sobotu 14. září se měly konat tradiční Slavnosti města Desná. Z důvodu rekonstrukce střechy na Riedelově vile byly přesunuty do areálu Městského úřadu. nakonec se ale kvůli povodňové předpovědi na víkend nekonají. Více podrobností

Unikátní písmo ke stu letům od narození Karla Hubáčka

Písmo inspirované stavebními prvky a ikonickými stavbami světoznámého architekta Karla Hubáčka přináší do grafického světa eleganci, inovaci a nadčasovost, které jsou pro Hubáčkovu tvorbu charakteristické. Toto jedinečné písmo vzdává hold Karlu Hubáčkovi, jednomu z nejvýznamnějších českých architektů 20. století. Projekt byl vytvořen na počest sta let výročí od narození Hubáčka. „Tento projekt písma Karla Hubáčka je poctou jeho výjimečných děl, ale také symbolem propojení historie s budoucností. Věřím, že bude sloužit jako zdroj inspirace a podpoří šíření odkazu tohoto významného architekta," uvedl hejtman Martin Půta.