Vzpomínkový večer na polskou horolezkyni Wandu Rutkiewicz

19.05.2022 15:18:29 | Autor: Marcela Beranová, pjs | Rubrika: KULTURA | Obce: Turnov

Wanda Rutkiewics je první ženou na vrcholu nejnebezpečnější hory světa - K2. První Evropankou, která vystoupila na Mount Everest, a jednou z nejvýznamnějších himálajských horolezkyň v historii. Přátelé na ni zavzpomínají ve čtvrtek 19. května od 16 hodin v Atriu Muzea Českého ráje v Turnově.

Narodila se v roce 1943 v malé vesnici Płungiany nedaleko Klaipedy v Litvě v polské rodině. Po válce se s rodiči přestěhovala do Vratislavi. Vystudovala Technickou univerzitu ve Vratislavi. Stala se elektroinženýrkou. Nejprve pracovala v Ústavu automatizace energetických systémů a poté, po přestěhování do Varšavy, v Ústavu matematických strojů. Veškerý svůj volný čas věnovala lezení. Tvrdila, že ležet na podnikové dovolené u vody jí připadá moc únavné.

Její láska k horám se rodila pomalu. Po maturitě odjela s kamarádkami do Tater k jezeru Morskie Oko. Když seděla na břehu nejkrásnějšího horského jezera v Polsku, poprvé ji napadlo, že je v horách tak krásně, že by tam chtěla zůstat navždy. Podle svých slov však chytila „horskou nemoc" až o něco později, když se vydala lézt na skály v Sokolích horách nedaleko Jelení Hory.

Milovala výzvy. Byla sebevědomá a rázná. Ale také tvrdohlavá

Když Wanda začala jezdit do hor, panovalo mezi himálajskými horolezci přesvědčení, že ženy nedokážou a neměly by lézt. S Wandou tyto předsudky padly. V roce 1986 jako první žena na světě vylezla na K2, jednu z nejnebezpečnějších hor světa. Chtěla zdolat všech 14 osmitisícovek a jít tak ve stopách Reinholda Messnera a Jerzyho Kukuczky. Svůj projekt nazvala „Karavana ke snům". Dobyla jich celkem osm. Kromě K2 vylezla také na Nanga Parbat, Šiša Pangmu, Gašerbrum I a II, Čo Oju, Annapurnu a na nejvyšší horu světa.

Na vrchol Mount Everestu, kde zanechala kamínek z Polska, vystoupila 16. října 1978, v den, kdy byl kardinál Karol Wojtyła zvolen papežem Janem Pavlem II. „Dobrý Bůh tomu chtěl, že jsme vystoupili tak vysoko ve stejný den. A v obou případech toho poprvé dosáhli Poláci", řekl svatý Jan Pavel II., když se o jejím výstupu dozvěděl.Po návratu z expedice na nejvyšší horu světa vyprávěla: „Cestou na vrchol jsem posledních 50 metrů šla bez kyslíku, protože mi zamrzl přívod do kyslíkové masky. Musela jsem si ji sundat a poslední metry jsem dýchala jen venkovní vzduch. Na posledních metrech je člověk v takové euforii, že jsem na vrchol postupovala bez kyslíku stejným tempem jako s ním".

Organizovala nebo spoluorganizovala ženské expedice v Alpách a Himálaji. O svých výstupech
a myšlenkách psala do horolezeckých časopisů. Byla autorkou knih a horských filmů.

Wanda Rutkiewicz se ztratila v květnu 1992 ve věku 49 let pří výstupu na Kančendžengu (8586 m). Stala se legendou polského i světového himalájského lezení. V letošním roce uplynulo již 30 let od jejího úmrtí, a proto byl polskou vládou vyhlášen rok 2022 jako Rok Wandy Rutkiewicz.

O Wandě Rutkiewicz, o lásce k horám, dobývání vrcholů horských i životních budou diskutovat:

Janusz Kalinowski - viceprezident polského Himálajského klubu, účastník a organizátor stovek běžeckých a triatlonových závodů. Propagátor aktivní turistiky, horolezectví a alpinismu. Za padesát let zorganizoval asi 200 zahraničních cest pro více než 3000 lidí. Jedním z jeho největších projektů byla v roce 2018 expedice do Indie a Nepálu (do základního tábora pod Mount Everestem) pro více než 400 lidí ve věku od 8 do 80 let. Z této události byl natočen celovečerní film "Everest pro každého", jehož je spoluautorem.

Aleksander Lwow - jeden z nejznámějších a nejoceňovanějších polských horolezců, čestný člen Polského horolezeckého svazu. Účastník mnoha letních i zimních expedic v Alpách, Norsku, Pamíru, Afghánistánu a na Kavkaze. Dobyvatel čtyř osmitisícovek (včetně dvakrát Mount Everestu), 22krát vystoupil na vrcholy vyšší než 6000 m v Hindúkuši, Pamíru, Himálaji, Karakoru, Andách a Tien Šanu. Autor knih a mnoha článků o horolezectví.

Leopold Páleníček - zasloužilý mistr sportu, významný český horolezec 60. a 70. let 20. století. Autor mnoha desítek cest na pískovcových skalách, v Tatrách i Alpách. Krom jiného např. prvovýstup na Dent Blanche a v západní stěně Matterhornu, na Kavkaze prvovýstup na Mižirgi (1975). V Yosemitech absolvoval 1. zimní výstup Salathé Wall na El Capitana (1974), výstupy v Africe (Ahaggar, 6 prvovýstupů), Sinaji (1981, 8 prvovýstupů). Výškové výstupy v Pamiru (Qullai Ismoili Somoni, 1972), v Hindúkuši výstup na všechny čtyři vrcholy Nošaku, prvovýstup jižní stěnou Gumbaz-e-Safed a štít Československo Afghánského přátelství (1974), v Garhwalském Himálaji prvovýstup západní hranou Bhagírathi III (1979), účastník expedic na Makalu (1973, 1976) a Lhoce Šar (1984).

Večer moderuje Barbora Kolouchová (Gregorová), polonistka, horolezkyně a cestovatelka pocházející z Turnova. Výstava a vzpomínkový večer se uskuteční ve spolupráci s Polským institutem v Praze.

Fotografická výstava Krkonoše - Vzpomínky - Jacek Jaśko

Reportér a novinář Jacek Jaśko se narodil v roce 1955. První roky života prožil v krkonošské útulně Strzecha Akademicka (německy Hampelbaude, česky Hamplova bouda; horská bouda na polské straně Krkonoš založena v první polovině 17. století). Několik let byl novinářem „Gazety Wyborcze", „Tylko Polski" a šéfredaktorem časopisu „Karkonosze". V současné době spolupracuje s "Nowinami Jeleniogórskimi". Za fotografie z Krkonoš byl několikrát oceněn na Polském bienále horské fotografie v Jelení Hoře. Svá díla vystavoval mimo Polsko také v Aarhusu (Dánsko), Berlíně, Hünfledu, Monschau, Weisswasseru (Německo) a nyní se představí také v České republice.

Vernisáž výstavy ve čtvrtek 19. května v 17:00
Atrium Muzea Českého ráje v Turnově / 19. 5. - 2. 10. 2022
Výstava a vzpomínkový večer se uskuteční ve spolupráci s Polským institutem v Praze.

Více o výstavách v Pojizeří čtěte v rubrice KULTURA - Výstavy

Sdílet s přáteli na facebooku

Krátké zprávy z regionu Semilska

Jeden a půl milionem podpoří Liberecký kraj vědomostní soutěže žáků

Částkou 1 605 000 korun podpořil v letošní roce Liberecký kraj konání vědomostních olympiád žáků základních a středních škol. Okresní a krajská kola se konají již od začátku roku. Další finanční prostředky na soutěže ve výši 630.000 korun čerpá kraj ze státního rozpočtu. „Organizaci vědomostních soutěží zajišťuje na základě příspěvku zřizovatele ve výši 1 200 000 korun Střední škola a Mateřská škola Na Bojišti, Liberec. Jedná se o krajská a okresní kola vědomostních soutěží a klání ve středoškolské odborné činnosti. Na organizaci okresních kol mimo Liberec se podílejí příspěvkové organizace obcí. Jedná se například o domy dětí a mládeže či střediska volného času," uvedl Jiří Čeřovský, náměstek hejtmana pro resort školství, mládeže, tělovýchovy, sportu a zaměstnanosti.

Přednáška Léčitelské příběhy znovu v semilském muzeu

Opakování přednášky Léčitelské příběhy se uskuteční v semilském muzeu ve středu 24. dubna v 17:00. V našem regionu v rámci léčitelské výstavy nalezli více jak 30 velmi zajímavých a mnohdy i různorodých osobností. Jací to byli lidé? Jaké byly jejich motivace k léčení potřebných? Z jakých zdrojů čerpali své znalosti? O tom bude vyprávět autor výstavy, náš muzejní historik Tomáš Chvátal.