Vzpomínkový večer na polskou horolezkyni Wandu Rutkiewicz

19.05.2022 15:18:29 | Autor: Marcela Beranová, pjs | Rubrika: KULTURA | Obce: Turnov

Wanda Rutkiewics je první ženou na vrcholu nejnebezpečnější hory světa - K2. První Evropankou, která vystoupila na Mount Everest, a jednou z nejvýznamnějších himálajských horolezkyň v historii. Přátelé na ni zavzpomínají ve čtvrtek 19. května od 16 hodin v Atriu Muzea Českého ráje v Turnově.

Narodila se v roce 1943 v malé vesnici Płungiany nedaleko Klaipedy v Litvě v polské rodině. Po válce se s rodiči přestěhovala do Vratislavi. Vystudovala Technickou univerzitu ve Vratislavi. Stala se elektroinženýrkou. Nejprve pracovala v Ústavu automatizace energetických systémů a poté, po přestěhování do Varšavy, v Ústavu matematických strojů. Veškerý svůj volný čas věnovala lezení. Tvrdila, že ležet na podnikové dovolené u vody jí připadá moc únavné.

Její láska k horám se rodila pomalu. Po maturitě odjela s kamarádkami do Tater k jezeru Morskie Oko. Když seděla na břehu nejkrásnějšího horského jezera v Polsku, poprvé ji napadlo, že je v horách tak krásně, že by tam chtěla zůstat navždy. Podle svých slov však chytila „horskou nemoc" až o něco později, když se vydala lézt na skály v Sokolích horách nedaleko Jelení Hory.

Milovala výzvy. Byla sebevědomá a rázná. Ale také tvrdohlavá

Když Wanda začala jezdit do hor, panovalo mezi himálajskými horolezci přesvědčení, že ženy nedokážou a neměly by lézt. S Wandou tyto předsudky padly. V roce 1986 jako první žena na světě vylezla na K2, jednu z nejnebezpečnějších hor světa. Chtěla zdolat všech 14 osmitisícovek a jít tak ve stopách Reinholda Messnera a Jerzyho Kukuczky. Svůj projekt nazvala „Karavana ke snům". Dobyla jich celkem osm. Kromě K2 vylezla také na Nanga Parbat, Šiša Pangmu, Gašerbrum I a II, Čo Oju, Annapurnu a na nejvyšší horu světa.

Na vrchol Mount Everestu, kde zanechala kamínek z Polska, vystoupila 16. října 1978, v den, kdy byl kardinál Karol Wojtyła zvolen papežem Janem Pavlem II. „Dobrý Bůh tomu chtěl, že jsme vystoupili tak vysoko ve stejný den. A v obou případech toho poprvé dosáhli Poláci", řekl svatý Jan Pavel II., když se o jejím výstupu dozvěděl.Po návratu z expedice na nejvyšší horu světa vyprávěla: „Cestou na vrchol jsem posledních 50 metrů šla bez kyslíku, protože mi zamrzl přívod do kyslíkové masky. Musela jsem si ji sundat a poslední metry jsem dýchala jen venkovní vzduch. Na posledních metrech je člověk v takové euforii, že jsem na vrchol postupovala bez kyslíku stejným tempem jako s ním".

Organizovala nebo spoluorganizovala ženské expedice v Alpách a Himálaji. O svých výstupech
a myšlenkách psala do horolezeckých časopisů. Byla autorkou knih a horských filmů.

Wanda Rutkiewicz se ztratila v květnu 1992 ve věku 49 let pří výstupu na Kančendžengu (8586 m). Stala se legendou polského i světového himalájského lezení. V letošním roce uplynulo již 30 let od jejího úmrtí, a proto byl polskou vládou vyhlášen rok 2022 jako Rok Wandy Rutkiewicz.

O Wandě Rutkiewicz, o lásce k horám, dobývání vrcholů horských i životních budou diskutovat:

Janusz Kalinowski - viceprezident polského Himálajského klubu, účastník a organizátor stovek běžeckých a triatlonových závodů. Propagátor aktivní turistiky, horolezectví a alpinismu. Za padesát let zorganizoval asi 200 zahraničních cest pro více než 3000 lidí. Jedním z jeho největších projektů byla v roce 2018 expedice do Indie a Nepálu (do základního tábora pod Mount Everestem) pro více než 400 lidí ve věku od 8 do 80 let. Z této události byl natočen celovečerní film "Everest pro každého", jehož je spoluautorem.

Aleksander Lwow - jeden z nejznámějších a nejoceňovanějších polských horolezců, čestný člen Polského horolezeckého svazu. Účastník mnoha letních i zimních expedic v Alpách, Norsku, Pamíru, Afghánistánu a na Kavkaze. Dobyvatel čtyř osmitisícovek (včetně dvakrát Mount Everestu), 22krát vystoupil na vrcholy vyšší než 6000 m v Hindúkuši, Pamíru, Himálaji, Karakoru, Andách a Tien Šanu. Autor knih a mnoha článků o horolezectví.

Leopold Páleníček - zasloužilý mistr sportu, významný český horolezec 60. a 70. let 20. století. Autor mnoha desítek cest na pískovcových skalách, v Tatrách i Alpách. Krom jiného např. prvovýstup na Dent Blanche a v západní stěně Matterhornu, na Kavkaze prvovýstup na Mižirgi (1975). V Yosemitech absolvoval 1. zimní výstup Salathé Wall na El Capitana (1974), výstupy v Africe (Ahaggar, 6 prvovýstupů), Sinaji (1981, 8 prvovýstupů). Výškové výstupy v Pamiru (Qullai Ismoili Somoni, 1972), v Hindúkuši výstup na všechny čtyři vrcholy Nošaku, prvovýstup jižní stěnou Gumbaz-e-Safed a štít Československo Afghánského přátelství (1974), v Garhwalském Himálaji prvovýstup západní hranou Bhagírathi III (1979), účastník expedic na Makalu (1973, 1976) a Lhoce Šar (1984).

Večer moderuje Barbora Kolouchová (Gregorová), polonistka, horolezkyně a cestovatelka pocházející z Turnova. Výstava a vzpomínkový večer se uskuteční ve spolupráci s Polským institutem v Praze.

Fotografická výstava Krkonoše - Vzpomínky - Jacek Jaśko

Reportér a novinář Jacek Jaśko se narodil v roce 1955. První roky života prožil v krkonošské útulně Strzecha Akademicka (německy Hampelbaude, česky Hamplova bouda; horská bouda na polské straně Krkonoš založena v první polovině 17. století). Několik let byl novinářem „Gazety Wyborcze", „Tylko Polski" a šéfredaktorem časopisu „Karkonosze". V současné době spolupracuje s "Nowinami Jeleniogórskimi". Za fotografie z Krkonoš byl několikrát oceněn na Polském bienále horské fotografie v Jelení Hoře. Svá díla vystavoval mimo Polsko také v Aarhusu (Dánsko), Berlíně, Hünfledu, Monschau, Weisswasseru (Německo) a nyní se představí také v České republice.

Vernisáž výstavy ve čtvrtek 19. května v 17:00
Atrium Muzea Českého ráje v Turnově / 19. 5. - 2. 10. 2022
Výstava a vzpomínkový večer se uskuteční ve spolupráci s Polským institutem v Praze.

Více o výstavách v Pojizeří čtěte v rubrice KULTURA - Výstavy

Sdílet s přáteli na facebooku

Krátké zprávy z regionu Semilska

Krajský úřad Libereckého kraje bude 29. září uzavřen

V pátek 29. září 2023 bude budova Krajského úřadu Libereckého kraje z provozních důvodů uzavřena.

Výzkum, vývoj a inovace podpoří kraj více než čtyřmi miliony

Více než čtyři miliony korun rozdělí Liberecký kraj na podporu inovativních a neotřelých nápadů, začínajících podnikatelů nebo spolupráce podniků s výzkumnými centry v rámci svého Regionálního inovačního programu. Úspěšným projektům tyto finanční prostředky rozdělí formou inovačních, startovacích a technologických voucherů až do výše 200 tisíc korun. Záměr musí ještě schválit krajské zastupitelstvo. Žádat mohli zájemci od 1. května do 14. června. Konzultovat myšlenky a projekty bylo možné s pracovníky Libereckého kraje i podnikatelského inkubátoru Lipo.ink. Kraj přijal celkem 35 žádostí v celkové výši 6.254.504 korun do všech typů voucherů.