Ze zdí hradu Jestřebí si lidé v okolí stavěli domky

06.06.2020 11:57:08 | Autor: Jan Mikulička, KÚ Libereckého kraje | Rubrika: ZPRÁVY | Obce: Liberecký kraj

Hrady a zámky patří neodmyslitelně k tváři české krajiny. Řada se jich však do dnešních dnů nedochovala v původní podobě a zbyly pouze trosky. Jednou z takových zřícenin jsou i trosky skalního hradu Jestřebí na Českolipsku.

Jestřebí leží 9 kilometrů jihovýchodně od České Lípy a 6 kilometrů severozápadně od města Doksy. Zřícenina, jež se nachází v nadmořské výšce 259 metrů, je zdáli dobře viditelná. „Pokud se turisté vypraví z parkoviště v podhradí, čeká je krátká procházka. Je ale možné vyrazit pěšky z České Lípy nebo Doks. O to větší odměnou pak bude potěšení z krásného výhledu," uvedla Květa Vinklátová, radní pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Hrad, jehož ruiny jsou od roku 1958 národní kulturní památkou, byl založen na konci 14. století Berky z Dubé. V roce 1426 jej dobyli husité, kteří Jestřebí svěřili do péče svému hejtmanovi Jindřichovi Hlaváčovi z Dubé. V držení hradu se pak vystřídali ještě Čeněk z Dubé a Jan Smiřický; posledním doloženým majitelem byl Kryštof z rodu Vartenberků, který Jestřebí koupil v roce 1491 a připojil ke svému sousednímu panství.

Mezi nejpozoruhodnější část hradu, z jehož zdiva si v 18. století místní začali stavět domky, patří do pískovce vytesaná prostora s významnými zbytky šlapacího kola rumpálu. Jestřebí je pozoruhodné také tím, že postrádá klasické hradby.

Kam ještě vyrazit na výlet nebo za zajímavou událostí? Tipy, přehledy akcí, možnosti ubytování a další zajímavosti se nalézají na webu www.liberecky-kraj.cz, na YouTube prostřednictvím kanálu Region Liberec nebo na facebookové stránce Liberecký kraj - cestou necestou. Zážitky pak lze sdílet na Instagramu pod hashtagem #regionliberec.

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Za středověkými mnichy a vládcem Jizerských hor na vrch Muchov
Krkonošský vrch Strážník kdysi hlídal bezpečí kraje
O víkendu se mnoho lidí vydalo na výlety, třeba alespoň Riegrovkou
Borecké skály lákají na Knihu i na Želvu
Kam na výlet s dětmi? Se Čtyřlístkem kolem blaťáku či za hastrmany
Hradčanské stěny s přírodními útvary jsou lákavým cílem pro rodiny
Kaskáda vodopádů na Bílém Labi láká na Lavinovou peřej i Velký skok
Kam na výlet s dětmi? Na naučné stezky s veverkou či liškami
Boží hrob Velenice: Baroko vytesané do skály
Kam na výlet? K Maloskalské Drábovně
Zlatý vrch v Lužických horách je dvojčetem Panské skály
Blíží se jaro, čas výletů. Třeba na Mužské kameny
Tip na výlet: Průrva Ploučnice zvaná též Pekelný jícen či Hromová rána
Polevsko — sklářská obec v Lužických horách
Muzeum v Poniklé zve na místnost faráře i módu první republiky
Hrad Vítkovec u Milčanského rybníka zničila třicetiletá válka
Křížová cesta na Vysokém hřebeni vznikla díky léčivé vodě
Nejkratší tunel v republice? Pekařova brána v Českém ráji
Za skalními reliéfy do Třídomí v Lužických horách
Za rozhledy do Krkonoš. Třeba na vyhlídku na Čertově hoře
Méně známé místo kraje: Juliina vyhlídka u Mimoně
Oldřichovský Špičák láká na pomníček dřevorubce i skalní vyhlídky
Kamenického stezka provede Českým rájem
Švýcarská vyhlídka stojí na základech zaniklého hostince
Letos stoupl zájem o hrady Grabštejn a Trosky či zámek Hrubý Rohozec
Krkavčí skála, další z málo známých míst Libereckého kraje
Tip na výlet: Luž - nejvyšší vrchol Lužických hor
Malá Skála láká za tajemstvím Pantheonu
Liberecký kraj neznámý: Z hradu Štěpanice zůstaly zbytky paláce a věže
Via ferrata: adrenalinová ochutnávka na Vodní bráně
Méně známé místo v kraji je i skalní hrad Stohánek
Za adrenalinem do jizerských i krkonošských bikeparků
Vyhlídka Terezínka, další méně známé místo Libereckého kraje
Na agroturistiku v Libereckém kraji zve i Statek Zakšín na Kokořínsku
Českým rájem skrz naskrz na koloběžce i na lodi

Krátké zprávy z regionu Semilska

Krajští zastupitelé odsouhlasili sloučení liberecké textilní a strojní průmyslovky

Rozšíření přístupu k všeobecnému vzdělávání a zlepšení kvality výuky za využití nových technologií. Takové jsou cíle a zároveň výhody chystaných organizačních úprav ve struktuře středních škol zřizovaných Libereckým krajem. Sloučení Střední průmyslové školy strojní a elektrotechnické a Vyšší odborné školy se Střední průmyslovou školou textilní dnes schválili krajští zastupitelé. Hlasovalo celkem 36 zastupitelů. Pro jich bylo 28, proti 7 a jeden zastupitel se hlasování zdržel. Změna vstoupí v platnost od 1. července tohoto roku. Podle nového schématu se bude vyučovat od školního roku 2024/2025. Název školy bude znít Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola, Liberec, příspěvková organizace. Ředitelem zůstane Jaroslav Semerád. „Díky sdílení materiálního a technického vybavení se zlepší podmínky pro vzdělávaní studentů," řekl Jiří Čeřovský, náměstek hejtmana pro resort školství, mládeže, sportu a zaměstnanosti.

Liberecký kraj má připomínky k návrhu konsolidačního balíčku

Krajští radní na mimořádném jednání schválili čtyři zásadní připomínky k navrhované novele zákona o rozpočtovém určení některých daní. Nesouhlasí například s jeho snížením nebo navrhují podíl kraje na spotřební dani z minerálních olejů. „Chápu, že vláda s návrhem na úspory veřejných financí přijít musela. Stejně jako v každé domácnosti, pro kraj nebo obec platí, že nemohou dlouhodobě utrácet víc, než jaké jsou jejich příjmy. Stejně by se dlouhodobě měl chovat i stát ve vztahu ke svým výdajům. Z každodenní zkušenosti vedení krajských financí však navrhujeme některé změny provést jinak. Jde nám zejména o to, aby byl řešen systém financování krajů. Podíly příjmů jednotlivých regionů dávno neodpovídají dnešní realitě," uvedl hejtman Martin Půta.