Znám křišťálovou studánku, kde nejhlubší je les… aneb světové oslavy

21.03.2022 14:45:12 | Autor: Radek Drahný | Rubrika: ZPRÁVY | Obce: Krkonoše

Voda je nesmírně důležitá nejen pro krkonošské lesy, ale pro krkonošskou přírodu obecně. Správa Krkonošského národního parku se stará o 585 km drobných vodních toků a nepočítaně studánek a pramenů v celém pohoří. Je tedy přirozené, že i Správa KRNAP se přidává k dnešním oslavám Světového dne lesů (21. března) a zítřejšího Světového dne vody (22. března).

Krkonošské lesy pokrývají přes 80 % celkové plochy Krkonoš. Jejich druhové složení a prostorové rozložení v minulosti značně ovlivnil člověk. V posledních třech dekádách se krkonošští lesníci snaží postupně přeměňovat nepůvodní porosty na lesy přírodě blízké. Aktuální výzvou je zpomalení šíření lýkožrouta smrkového.

„Krkonoše byly v historii dvakrát prakticky zcela odlesněny. Na starých obrazech, které jsou k vidění v řadě světových galerií, jsou krkonošské kopce téměř holé. Lesy se díky obrodným silám přírody i lidem vrátily a vyrostly až do dnešní podoby, hory jsou opět zelené. Celé jedno desetiletí nebývalého sucha v kombinaci s nežádoucím složením mnoha lesních porostů, založených dlouho předtím, než je do své péče převzala správa parku, nás teď ale staví do situace, kdy se holiny, byť dočasně, mohou do hor vrátit," řekl ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch.

„V roce 2019 jsme vytěžili celkem 98 477 m3 v rámci nahodilých těžeb, z toho 53 582 m3 bylo kůrovcem napadené dříví," upřesnil. I když se jedná o čísla vysoká, není díky skvělé práci zdejších lesníků důvod k panice. V případě krkonošských lesů je žádoucí kůrovce v nepřirozených smrkových monokulturách brzdit, protože jde ale o lesy určené k přestavbě na lesy podobné těm přirozeným, má i kůrovec v celém procesu svoje místo. Vykácené kůrovcové oko je šance dosadit do lesa to, co v něm chybí a co kvůli absenci mateřských stromů v okolí neumí nalétnout samo. V letošním roce proto bude do krkonošských lesů s pomocí společnosti ŠkodaAuto, a. s. vysazeno na čtyřicet tisíc jedlí, buků, jeřábů, bříz a smrků výlučně místního původu. Bez ohledu na tuto pomoc ale samozřejmě nadále preferujeme přirozenou obnovu.

Správa KRNAP kromě lesů pečuje také o potoky, potůčky a říčky. Po přívalových deštích opravujeme škody, budujeme hrazenářská díla a vysazujeme břehové porosty. Hrazenářská díla již mnohokrát osvědčila svou funkčnost. Prakticky každoročně při přívalových deštích výrazně sníží riziko škod na majetku státu, obcí a měst i soukromých osob.

Kormě toho se snažíme stabilizovat vodní režim v krajině. Likvidujeme v minulosti vytvořené meliorační kanály a snažíme se tak zadržet vodu v horách co nejdéle. V minulosti vytvořené meliorační kanály měly za účel odvádět vodu z krajiny, aby na původně podmáčených stanovištích a rašeliništích, která byla vysušena, mohl být pěstován hospodářský les. Lidé ale až po dlouhé době zjistili, jak důležitá je ochrana ekologických funkcí mokřadů a rašelinišť jako regulátorů vodního režimu v krajině a stanovišť typických organismů. „Proto dnes musíme řadu chybných kroků z dřívějších desetiletí napravovat. V několika na sebe navazujících projektech od roku 2019 do 2021 jsme na 12 lokalitách vybudovali 829 malých a 182 velkých přehrážek. V těchto aktivitách plánujeme pokračovat i v dalších letech, protože každá nová přepážka začíná velmi rychle plnit svou funkci. Již po roce jsou přepážky krásně zazemněné, tedy utěsněné, a fungují jako přirozená retenční nádržka v krajině," uvedl garant projektu Václav Jansa, náměstek ředitele a vedoucí odboru péče o národní park.

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Správa KRNAP dočasně uzavírá některé cesty v horách
Strážci KRNAP absolvovali školení sebeobrany
Opustil nás profesor Jan Jeník, pedagog a vědec spjatý s Krkonošemi
Jaká byla návštěvnost Krkonoš v roce 2021?
Slavíme světový den mokřadů
Ve školách zimuje čtrnáct Bodlinek
Muttichovy němé značky brzy uvidíte v novém kabátě
Správa KRNAP vydala interiérové turistické mapy
Online otevřený Krkonošský národní park pro školy
Hnojení je hostina pro krkonošské louky
Krkonoše mají své unikátní dobročinné suvenýry
Mokřady nad Valteřicemi jsou pokoseny a dostaly novou šanci
Krkonoše jsou opět čisté, nasbíralo se 3,5 tuny odpadu
Les u Harrachova uklízeli dobrovolníci a zaměstnanci Škoda Auto
Novým prezidentem Federace EUROPARC je Michael Hošek
Ohlédnutí za letní turistickou sezonou v Krkonoších
Probuďte své smysly v klášterní zahradě ve Vrchlabí
Když je borůvka v Krkonoších vetřelcem…
Vrchlabská genofondová banka se stala členem Unie botanických zahrad
Kapitán Hejkal mobilizuje: Hrozí zamoření odpadkouši!
Voda v Krkonoších – jak to s ní je?
Krkonošský Památník obětem hor se opravuje
Pastva – spása pro krkonošské louky
Bilance středeční bouřky v Krkonoších: 20 000 m3 poničeného dřeva
Jaká byla návštěvnost prvního prázdninového víkendu v Krkonoších?
Krkonoše lákají nejen na zimní sporty, ale i tradiční horská řemesla
Moderní technologie pronikají i do lesa
Kampaň Není zvěř jako zvěř rozjíždí i v roce 2021
Se začátkem prázdnin si připomeňme pravidla Krkonošského parku
V Krkonoších se rozmáhá nelegální horolezectví
Krkonoše mají společnou strategii péče o oba národní parky
FOTO: Cenu ředitele Správy KRNAP za rok 2020 získalo sedm oceněných
Chtěli jsme Sněžku bez sítí, ale lidé řekli ne!
Exponát nebo dům? Muzeum Krkonoš má nový multifunkční vstup
Obrazem: Jak vypadá nový depozitář Krkonošského muzea ve Vrchlabí
Data ze sčítačů potvrzují výjimečnost turistického roku 2020

Krátké zprávy z regionu Semilska

63. Podještědské derby: Jablonec rekordně popravil Liberec

Nejvíce motivoval jablonecký tým před vzájemným derby liberecký Slovan na čele se svým novým majitelem Kaniou: ten nejdříve vyhlásil, že neuznává jabloneckého šéfa Peltu, potom se dopustil názoru, že Jablonec není pro Liberec soupeř, pokračovalo to umístěním bilbordu Slovanu v Jablonci u Střelnice a nakonec před sezonou vyhodil současného jabloneckého lodivoda. Podrobnosti k zápasu na Našem Jablonecku

Vysoušeče, které pomáhají po povodních, nabídne kraj i jinam

Přes 200 vysoušečů má k dispozici Hasičský záchranný sbor Libereckého kraje. Nyní míří 100 kusů do Olomouckého kraje, a to konkrétně do města Jeseník, aby pomáhaly zmírnit následky po tamních povodních. Celkem 58 vysoušečů již hasiči využili v Libereckém kraji, a to zejména na Frýdlantsku. Skladem jich zůstává přes 40. „V roce 2021 jsme darovali Hasičskému záchrannému sboru Libereckého kraje 25 kondenzačních vysoušečů a na začátku roku 2022 přispěli z krizového fondu milionem a půl. Z těch hasiči pořídili dalších 150 kusů. Samozřejmě mají ještě dalších několik desítek za peníze vyčleněné ve svém rozpočtu," uvedl hejtman Martin Půta.