Dan Mach: Na Reunion jel za sopkou, ale našel i zajímavé treky a hudbu

24.04.2017 11:23:50 | Autor: Petr Ježek | Rubrika: VOLNÝ ČAS | Obce: Semily

Kulturní centrum Golf pořádalo ve středu 12. dubna od 19 hodin cestopisnou přednášku, která zavedla diváky na ostrůvek Reunion v Indickém oceánu. Připomeňte si nyní tento sopečný ostrov ještě jednou v krátkém rozhovoru s cestovatelem Danem Machem.

Čím je vlastně zajímavý ostrov Reunion?

Reunion jsem poprvé zaznamenal v souvislosti s aktivní sopkou Piton de la Fournaise. Podle všech odkazů to je jedna z nesnadněji dosažitelných, a přitom velmi aktivních sopek. Pak jsem ale zjistil, že na ostrově je množství relativně snadných treků v kopcích a na mnoha místech se tu dá potápět, i když sousední a známější Mauricius je v tomto ohledu daleko atraktivnější. Takže ten ostrůvek má mnoho atrakcí.

Kdy jsi vlastně cestu na Reunion podnikl a měl jsi nějaký cestovatelský cíl?

Reunion jsem navštívil v květnu 2015. Hlavním cílem byla sopka, ale určitě jsem nechtěl zůstat na vrcholu a celé tři týdny čekat na explozi. Proto jsem si naplánoval asi týdenní trek údolími Mafate a Cilaos, což je vlastně starý vyhaslý kráter sopky. Jsou to velmi odlehlá údolí i na tak malý ostrov, a třeba do údolí Mafate se nedostanou auta a vesničky v kopcích jsou zásobovány vrtulníky. No a pak jsem ještě našel zmínku o staré železnici, která zde byla v provozu od roku 1890 do poloviny minulého století. Takže na válení na pláži mi zůstalo jen hodně málo času.

Kolikátá už to byla tvoje samostatná cesta a kolik jsi už navštívil světových vulkánů?

Těžko přesně říct, které cesty bych měl počítat mezi ty významné, ale odhaduji, že to byla asi jedenáctá cesta někam mimo Evropu. Ale ani Evropu nezanedbávám, protože mám velice rád Krétu a co se týká vulkánů, tak Etna a Stromboli v jižní Itálii patří podle mě k těm nejkrásnějším a byly aktivní vždy, když jsem u nich byl, byť žádné lávové proudy z nich právě nevytékaly. No a ani ty vulkány nemám nikdy sečtené, ale když si to začnu tak nějak sčítat, mohlo by to být okolo dvaceti, i když samozřejmě ne všechny jsou aktivní. Nevím, jak sem třeba zařadit jezero Toba na Sumatře. Je to je vyhaslý zatopený vulkán a někdy je dokonce řazeno mezi supervulkány. Dnes je to ale naprosto idylické místo.

A kolikátou si už pořádal cestovatelskou besedu?

Tak těch tolik není, ale protože je nedělám pravidelně, tak také jen odhadnu zhruba na deset podobných prezentací. Většina byla v Semilech, jen jednou jsem přednášel o Číně v rámci festivalu cestovatelů v Praze, ale to byla výjimka.

Těší tě, že sis vytvořil okruh fanoušků, kteří na tvé besedy chodí? Vím, že přijeli i lidé z Košťálova či Lomnice.

Nevím, jestli jsem si vytvořil nějaký konkrétní okruh fanoušků. Několik známých možná jde na přednášku za mým jménem, ale spíš si myslím, že sem lidi přitáhl zájem o exotiku, která je už ale dosažitelná. A tak se jdou třeba podívat na to, co tam je tak zajímavého, a jestli by nestálo za to tam vyrazit. Ale i to potěší. Nejsem žádný lidový vypravěč, ale snad dokážu alespoň částečně přiblížit, co se dá od některých turistických lokalit čekat.

Myslíš, že s tebou fanoušci sdílejí i tvou vášeň pro vulkány? 

Trochu to předpokládám, protože se to v programu inzeruje. Ale asi je zajímá mnohem víc věcí, stejně tak jako mě. V případě Reunionu jsem třeba použil i stažené video s místním hudebním stylem maloya. To většinou nedělám, ale koncert ženské kapely Simangavole v rámci jejich lokálního festivalu Tempo mě natolik nadchnul, že jsem si neodpustil ten klip pustit. Takže jsem třeba i v někom probudil zvědavost a začne se po této muzice pídit.

Kam se chystáš vydat příště?

Mám ještě v letošním roce v plánu Japonsko. Je to sen už dlouhou dobu, ale kdo by předpokládal, že je to jen kvůli sopkám, tak to tentokrát ne. Japonsko je pro mě symbolem rychlé železnice. A i když co se týká sítě rychlodrah Japonsko předehnali Číňani, tak Šinkansen je slovo, které ve mě stále vzbuzuje emoce. Vždyť první Šinkanseny začali jezdit už rok před mým narozením, a to už je více než půl století, což zní hrozně. Však také první rychlovlaky už mají své muzeum, zatímco u nás se o nich stále jen diskutuje.

Akce Kulturního centra Golf Semily v dubnu

Předchozí cestovatelské besedy Dana Macha:

Daniel Mach bude v brodském kině vyprávět o Vietnamu a Laosu

Cestovatel Daniel Mach: Na Antarktidu se zatím nechystám

O Filipínách bude Daniel Mach vyprávět znovu v předsálí KC Golf

Semilák v Asii – Vietnam

Semilák v Asii – Proti toku Mekongu

Další zajímavá setkání a besedy nejen s cestovateli můžete nalézt v rubrice Volný čas

Sdílet s přáteli na facebooku

Náhled fotogalerie

OTEVŘÍT FOTOGALERII (celkem 18 fotek)

 

Další aktualita v pořadí ARCHIV AKTUALIT

Vyberte datum:			Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2024 2025
Po	Út	St	Čt	Pá	So	Ne

Krátké zprávy z regionu Semilska

Přednáška Léčitelské příběhy znovu v semilském muzeu

Opakování přednášky Léčitelské příběhy se uskuteční v semilském muzeu ve středu 24. dubna v 17:00. V našem regionu v rámci léčitelské výstavy nalezli více jak 30 velmi zajímavých a mnohdy i různorodých osobností. Jací to byli lidé? Jaké byly jejich motivace k léčení potřebných? Z jakých zdrojů čerpali své znalosti? O tom bude vyprávět autor výstavy, náš muzejní historik Tomáš Chvátal.

Rok české hudby podpoří kraj téměř osmi sty tisíci korun

Téměř osm set tisíc korun věnuje Liberecký kraj na podporu české hudby: Děje se tak prostřednictvím speciálně zaměřeného dotačního programu 7.11 Rok české hudby. Celkem si pořadatelé kulturních akcí z oblasti klasické hudby rozdělí 769 015 korun. „Liberecký kraj se připojil tímto dotačním programem k oslavám české hudby, které Rok české hudby přináší. Jsem ráda, že v kraji vznikají kvalitní hudební projekty, které si podporu zaslouží a přinesou posluchačům a divákům radost a krásný kulturní zážitek," uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.