Na Krkonošské pivní slavnosti přijel za dětmi i Michal z kouzelné školky

16.08.2017 10:30:45 | Autor: Gabriela Jakoubková | Rubrika: VOLNÝ ČAS | Obce: Vrchlabí

Vrchlabské Krkonošské pivní slavnosti pamatovaly i na děti, které se mohly přesvědčit, že Michal Nesvadba skutečně kouzlit umí. Úsměv na tváři vykouzlil nejen jim, ale i všem dospělým.

Váš otec je výtvarník. Zdědil jste po něm výtvarný talent?

Výtvarný talent jsem zdědil nejen po otci, ale také po mamince.  Málokdo ví, že vystudovala výtvarnou školu, kdežto táta byl samouk. Já si maluji po svém, tak jako mí rodiče to neumím.

Byli pro vás rodiče vzorem?

Určitě ano. Vyrůstal jsem v divadelním prostředí. Rád jsem s nimi do divadla chodil a ze zákulisí jsem sledoval tatínka a ostatní herce na jevišti. Snad všem slavným hercům jsem seděl na klíně!

Jste protagonistou pořadu Kouzelná školka a tvoříte programy pro děti. Jaký jste byl vy sám jako dítě?

Jako každé dítě jsem rád zlobil. Vymýšlel jsem si všelijaké nesmysly a některé dělám stále. Mojí výhodou je, že jsem svým způsobem mohl zůstat dítětem dodnes.  Co se školy týče, neměli to se mnou rodiče lehké.

Na jakých pohádkách jste vyrůstal?

Na všech klasických pohádkách. Dokonce jsem několik pohádek sám napsal, ale nestaly se klasickými. Měl  jsem rád pohádku Pyšná princezna. Můj otec v ní hrál prince, kterého si princezna samozřejmě nevzala. Každým rokem na Vánoce ji dávají v  televizi.

Sám jste otcem. Inspirujete se tím, co se vaším dětem líbí i ve vašich programech?

Dceři je už třicet let, ale synovi sedm. Synek mě opravdu svými nápady inspiruje. Když si dal například punčocháče na hlavu, hned jsem to zkusil také, z nohavic vytvořil copy a dělal jsem Fanynku.

Sledovali vaše děti Kouzelnou školku? Jaké byly jejich reakce, když viděly svého tátu v televizi?

To je těžká odpověď. Dcera mě do svých třinácti let v divadle neviděla, rozvedli jsme se, když jí byly dva roky. Při své svatbě si ale přála, abych jí zahrál divadlo. Můj syn Kouzelnou školku samozřejmě sledoval, ale s první třídou přišel i tablet, a tak se dívá jen když tam má svůj nápad.

Kouzelná školka je oblíbeným pořadem již přes sedmnáct let. V čem je kouzlo Kouzelné školky, že je stále tak populární?  

Myslím si, že jejím největším kouzlem je kontakt s diváky. Děti něco sledují, potom poslouchají vyprávění nebo třeba něco vyrábí.

V roce 1997 jste poprvé na jevišti předvedl show se samolepící páskou. Jak vás to napadlo?

To jsem byl v prodejně potravin a nějaký pán tam balil do sběru papíry. Používal při tom lepicí pásku. Nebylo možné si nevšimnout, jak byl při tom nešikovný. Doma jsem to zkusil také a po třech letech práce a zničení nábytku v celém bytě jsem se zdokonalil.

Vystupoval jste s ní i v zahraničí. Kde to bylo a při jaké příležitosti?

V minulé době jsme nemohli za hranice jen tak. Díky tomu, že jsme jezdili po mnoha festivalech, získali jsme spoustu kamarádů, kteří nás pak pozvali k nim. Mimo Afriky jsem poznal celý svět. Cestuji velmi rád.

Afrika vás neláká?

Copak o to, láká, ale teď už tolik necestuji. Z těch všech zpráv na mě doléhá strach. Ale v tomto směru mě neposlouchejte a jezděte dál. Když budete ve Frankfurtu na letišti, uvidíte, že každou minutu letí nějaké letadlo a statisíce lidí někam cestuje. Tak to asi zase takový horror nebude.

Vzhledem k tomu, že jsme na Pivních slavnostech, neukončím náš rozhovor ničím jiným -než pivem. Jste pivař?

Pivo mám rád, ale pivař nejsem. A navíc mi nechutná studené pivo. Když jsem dříve jezdíval v létě do bývalé NDR, dávali nám basu teplého piva a tak jsem se naučil pít teplé pivo. Jsem tedy takový divný milovník piva.

Dáváte přednost nějaké značce?

Nedávno jsem se vrátil z Ameriky a představte si, že tam prodávají Plzeň! Chodil jsem si tam tedy na Plzeň. V Čechách piju Svijany.

Ochutnáte pivo i dnes ve Vrchlabí?

Mám tu řidiče, tak můžu a také jsem už ochutnal! Támhle z toho soudečku!

Krkonošské pivní slavnosti oslavily 20. narozeniny rekordní návštěvou

Další rozhovory Gábiny Jakoubkové:

Sharlota: Nejdůležitější je vytrvalost, to platí u zpěvu i malování

Marek Ztracený si občas dá trochu piva, prozradil na pivních slavnostech

Hostem Lomnického kulturního léta byl houslový virtuoz Ivan Ženatý

Zlatým hřebem Krkonošských pivních slavností byla kapela Wohnout

Mladé diváky na pivních slavnostech v Jilemnici zaujal Pavel Callta

Prago Union zahráli ve vrchlabském klubu

FOTO: Gabriela Jakoubková pokřtila svou druhou knihu rozhovorů

Další rozhovory s osobnostmi čtěte v rubrice VOLNÝ ČAS - Rozhovory

Sdílet s přáteli na facebooku

Krátké zprávy z regionu Semilska

Kácení i sázení lip se chystá v turnovské ulici Žižkova

Kácení a následná výsadba nových stromů, se kterými se počítá v týdnu od 1. prosince 2025, se dotkne ulice Žižkova v úseku od křižovatky se Zborovskou ulicí k ulici Alej legií. Dojde ke kácení osmi kusů lip srdčitých, ve stejném týdnu proběhne dosadba nových stromů. Jedná se o jeden strom u budovy OAHŠ u křižovatky se Zborovskou ulicí, jeden strom u vchodu do obchodu ZŠ Žižkova a šest stromů u bytových domů na konci ulice Žižkova. Kácení je plánováno za provozu se začátkem v pondělí 1. prosince (pokud klimatické podmínky dovolí). Při kácení jednotlivých stromů vždy dojde ke krátkodobé uzavírce komunikace za asistence poučených osob, které přechodně zastaví dopravu. Strom bude rychle odklizen a provoz znovu uvolněn. Kácení bude provedeno vždy v čase, kdy tudy neprojíždí autobus na pravidelné lince.

Liberec hostil světové odborníky na nanotechnologie

Nanotechnologie se stěhují z laboratoří do každodenní reality, z Libereckého kraje mohou udělat lídra v udržitelných technologiích. Shodli se na tom účastníci mezinárodní konference NanoCzech 2025, kterou v Liberci uspořádala Agentura regionálního rozvoje společně s Libereckým krajem. Konference se zaměřila především na technologie, které čistí vodu, vzduch a půdu. Potvrdila kvalitu místních výzkumných týmů, výsledků jejich práce i mezinárodních projektů, do kterých jsou zapojeni. Dorazilo zhruba 150 vědců, výzkumných pracovníků, zástupců firem a diplomatických misí z více než dvaceti zemí světa. Jejich účast ukázala, že liberecký region má ve výzkumu a vývoji nanotechnologií své pevné místo na mapě světa.