Obrazem: Nutrie se zabydlely na březích Jizery v Semilech

27.10.2020 20:26:24 | Autor: Petr Ježek | Rubrika: KULTURA | Obce: Semily

Několik posledních let jsou pozorovány nutrie říční na březích Jizery v Semilech, v sobotu 24. října se nám je podařilo i zblízka natočit a vyfotit. Překvapí to, jak se nebojí, jsou až drzé a samy chodí vyzvídat ke schodům na březích, jestli někdo z kolemjdoucích nebude krmit kačeny, že se ke krmení přidají.

Vypadá to, že si na ně zvykly i divoké kachny, ale k větším tvorům chovají i ve vodě respekt a raději před plavající nutrií uhýbají.

Nutrie říční (Myocastor coypus) je známa též pod názvy vodní krysa, řekomyš americká, bobr bahenní či bobr jihoamerický. Je to velký hlodavec původem z Jižní Ameriky, ve světě byl dříve často uměle chovaný na kožešinu i maso. První nutrie na chov do českých zemí byly přivezeny z Argentiny do Jablonného nad Orlicí již v roce 1924.

Nutrie říční je u nás považována za invazní (nepůvodní) druh. Je dokonce zařazena na seznamu 100 nejhorších invazních druhů podle Mezinárodního svazu ochrany přírody, a to především kvůli poškozování mokřadních a pobřežních biotopů. Kromě Semil byly nutrie říční pozorovány například v pražském Podolí u břehu Vltavy či Hradci Králové na soutoku Orlice a Labe.

Co říká o nutriích wikipedie?

Nutrie říční žijí na hustou vegetací pokrytých březích potoků, jezer a řek či v zarůstajících bažinách. V březích si budují nory s chodbami dlouhými 15 a více metrů. Aktivní jsou hlavně za šera, přičemž se obvykle nevzdalují více než 180 metrů od nory. Jsou vynikající plavci a podstatnou část své aktivity vyvíjejí ve vodě. Na nohou mají plovací blány a jejich nozdry jsou posunuty dopředu a nahoru. Okolo tlamy mají hmatové vousky, které jim ve vodě umožňují snadněji hledat potravu. Výrazné jsou oranžové hlodáky.

Nutrie se živí kořeny a bylinami - potravu si vyhrabávají, nebo se pasou na březích a podél břehů. (Jak víme, tak ani rohlíkem pro kačeny nepohrdnou). Potravu si dokáže přidržet předními končetinami. Větší množství jedinců dokáže zcela spást pobřežní a příbřežní vodní vegetaci a rozhrabat břehy, čímž přispívá k jejich erozi. Její rozšíření do severnějších oblastí je omezeno tím, že jde o spíše subtropické zvíře špatně snášející delší mrazivé zimy. Ty dokážou její populaci spolehlivě zredukovat.

Další fotogalerie z břehů Jizery: 

FOTO: Podzimní procházka Palackého sady a parkem Ostrov v Semilech

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Divoké řvaní v Krkonoších není medvěd, ale jeleni v říji!
V lesích u Stružince se má pohybovat puma, možná rys či kočka
Výskyt vlků v Českém ráji budou prověřovat proškolení dobrovolníci
Obrazem: Prázdninová návštěva v liberecké ZOO
FOTO: Bílý opeřenec zabloudil na semilské sídliště
Květnovým živočichem kampaně Správy KRNAP je vydra
Skokan ochotně pózoval před fotoaparátem
FOTO: Kry a ledy tají, kachnám to nevadí

Náhled fotogalerie

OTEVŘÍT FOTOGALERII (celkem 91 fotek)

 

Další aktualita v pořadí ARCHIV AKTUALIT

Vyberte datum:			Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2026 2027
Po	Út	St	Čt	Pá	So	Ne

Krátké zprávy z regionu Semilska

Buďte Aktivní školou, pomozte rozpohybovat mládež v kraji

Liberecký kraj ve spolupráci s Technickou univerzitou v Liberci (TUL) podpoří fyzickou aktivitu mládeže v regionu a společně chtějí rozpohybovat mládež v kraji. Projekt s názvem Aktivní škola je zaměřen na základní a střední školy a kraj jej podpoří třemi miliony korun. Zájemci se již nyní mohou do Aktivní školy hlásit online. „Cílem projektu je zhodnotit podmínky k pohybovým a sportovním aktivitám ve školách a nabídnout školám manuál s příklady dobré praxe a doporučeními, jak děti k pohybu pozitivně motivovat," řekl Lukáš Rubín, vedoucí katedry tělesné výchovy a sportu FP TUL, který je hlavním řešitelem projektu Aktivní škola v Libereckém kraji.

Šestnáctý ročník fotosoutěže Zaostřeno na Jizerky byl vyhlášen

Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírody opět vyhlašuje oblíbenou fotosoutěž Zaostřeno na Jizerky a hledá nejkrásnější snímky tohoto pohoří pro vznik benefičního kalendáře. Do šestnáctého ročníku mohou zájemci zaslat maximálně čtyři fotografie Jizerských hor, a to nejpozději do 5. června 2026. Více podrobností na Našem Jablonecku