Frýdlant má svůj poklad. Byl nalezen v zámeckém rybníku

25.08.2018 15:44:09 | Autor: Lucie Bidlasová | Rubrika: ZPRÁVY | Obce: Liberecký kraj

U příležitosti 400. výročí začátku třicetileté války a 370. výročí vestfálského míru prezentuje Národní památkový ústav v prostorách frýdlantského hradu nález mincovního depotu ze zámeckého rybníka spolu s dalšími výsledky archeologických výzkumů formou nové prohlídkové trasy a knižní publikace, obojí s příznačným názvem Frýdlantský poklad.

Trasa je zaměřena na prezentaci zlatých a stříbrných mincí z období třicetileté války a dalších nálezů. Doprovodná publikace obsahuje popis a celkové vyhodnocení archeologického výzkumu a katalog s obrazovou dokumentací.

Zámecký rybník, součást národní kulturní památky Státního hradu a zámku Frýdlant ve správě Územní památkové správy na Sychrově, prošel v uplynulých letech rozsáhlou revitalizací. Součástí akce obnovy byly i zemní zásahy spojené s úpravami břehů, rybniční vpusti, výpustí i plochy rybničního dna. Tato činnost vyvolala nutnost provedení záchranného archeologického výzkumu, který provádělo liberecké územní odborné pracoviště Národního památkového ústavu ve dvou výzkumných sezónách, a to v roce 2016 a 2017.

Průběh archeologických prací vysvětlila vedoucí archeologického průzkumu Mgr. Renata Tišerová (NPÚ, ÚOP v Liberci): „V roce 2016 se archeologický výzkum zaměřil na severní část rybníka, kde byla potvrzena existence reliktů dřevěné konstrukce původního mlýnského náhonu. Části konstrukce byly podrobeny dendrochronologickému datování, díky němuž lze nejstarší dochované partie náhonu datovat do druhé poloviny 16. století (mezi léta 1545-1563).

V roce 2017 došlo k opravě hráze a úpravám rybničního dna odtěžením rybničních usazenin. Archeologický výzkum v této etapě potvrdil existenci starší hráze ve formě dřevohlinité konstrukce. Jednalo se o pozůstatky dřevěného roštu ztuženého jílovým a hliněným náspem. Tělesem hráze prostupuje dodnes funkční rybniční výpusť, přičemž v rámci archeologického výzkumu byla potvrzena ještě existence reliktů náhonu k místní pile, která stávala za hrází a dodnes se již nedochovala. Dendrochronologicky lze nejstarší dochované partie hráze datovat do počátku 17. století (po roce 1611).

Předmětem archeologického výzkumu v roce 2017 se stala i plocha rybničního dna, kde kromě množství movitých artefaktů došlo k nálezu depotu zlatých a stříbrných mincí uložených původně v keramické nádobě, jejíž fragment byl nalezen spolu s mincemi. Jedná se o soubor 36 kusů zlatých a 6 kusů stříbrných mincí, mezi nimiž jsou zlaté dukáty i dvoudukáty, stříbrné půltolary a čtvrttolar. Nejstarší datovanou mincí je uherský dukát Ferdinanda I. z roku 1528, přičemž nejmladší dochované mince pocházejí z roku 1642 (jedná se o dukát a dvoudukát Ferdinanda III.), je tedy zřejmé, že k uložení depotu muselo dojít v posledních letech třicetileté války nebo těsně po jejím skončení. Přesné místo, okolnosti ani důvody uložení mincovního depotu nejsme dnes schopni s jistotou rekonstruovat, nicméně je jisté, že se jedná o úkryt kvalitních obchodních mincí s velkou nominální hodnotou a tedy o uložení značného majetku."

K archeologickému průzkumu i samotnému nálezu vznikla publikace s příznačným názvem Frýdlantský poklad, která bude k zakoupení v pokladně hradu a zámku Frýdlant od soboty 25. srpna a také prostřednictvím e-shopu Národního památkového ústavu.

Samotný „poklad" návštěvníci prvně uvidí o Hradozámecké noci, večer 25. srpna. „Poklad, tedy mince, ale i další nálezy z rybníka, veřejnosti poprvé představíme o Hradozámecké noci z 25. na 26. srpna formou komentovaných prohlídek vedené Mgr. Tišerovou," upřesnila kastelánka hradu a zámku Frýdlant PhDr. Jana Pavlíková a dodala: „Poklad budeme od neděle 26. srpna prezentovat formou samostatné prohlídkové trasy. Během prohlídky seznámíme návštěvníky, samozřejmě zkrácenou formou, s historií hradu a zámku, zaměřovat se ale primárně budeme na rybník a ve dvou nově upravených prostorách potom návštěvníci uvidí jak mince, tak třeba nalezené zrestaurované dřevěné artefakty a další předměty. Vše je instalováno ve vitrínách s popisky a bude doplněno průvodcovským výkladem. Výše vstupného je stanovena na 60Kč a poklad bude zpřístupněn do konce října 2018 a následně opět v příští sezoně."

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Divadelní představení na Valdštejně mají kouzelnou atmosféru
Hradozámecká noc v Libereckém kraji 2018
Prázdniny vrcholí a s nimi i nabídka akcí na hradech a zámcích
Nálezce odevzdal do Muzea Českého ráje poklad mincí ze 14. století
FOTO: V horkém létě turisté míří za chladem do Bozkovských jeskyní
Valdštejnské noční prohlídky mají velký úspěch
Hrad Valdštejn získává nový kabát
Na Grabštejně otevřeli nový prohlídkový okruh o dějinách veterinářství
Prázdninová nabídka na hradě Valdštejn

Náhled fotogalerie

OTEVŘÍT FOTOGALERII (celkem 3 fotek)

 

Další aktualita v pořadí ARCHIV AKTUALIT

Vyberte datum:			Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2025 2026
Po	Út	St	Čt	Pá	So	Ne

Krátké zprávy z regionu Semilska

Kácení i sázení lip se chystá v turnovské ulici Žižkova

Kácení a následná výsadba nových stromů, se kterými se počítá v týdnu od 1. prosince 2025, se dotkne ulice Žižkova v úseku od křižovatky se Zborovskou ulicí k ulici Alej legií. Dojde ke kácení osmi kusů lip srdčitých, ve stejném týdnu proběhne dosadba nových stromů. Jedná se o jeden strom u budovy OAHŠ u křižovatky se Zborovskou ulicí, jeden strom u vchodu do obchodu ZŠ Žižkova a šest stromů u bytových domů na konci ulice Žižkova. Kácení je plánováno za provozu se začátkem v pondělí 1. prosince (pokud klimatické podmínky dovolí). Při kácení jednotlivých stromů vždy dojde ke krátkodobé uzavírce komunikace za asistence poučených osob, které přechodně zastaví dopravu. Strom bude rychle odklizen a provoz znovu uvolněn. Kácení bude provedeno vždy v čase, kdy tudy neprojíždí autobus na pravidelné lince.

Liberec hostil světové odborníky na nanotechnologie

Nanotechnologie se stěhují z laboratoří do každodenní reality, z Libereckého kraje mohou udělat lídra v udržitelných technologiích. Shodli se na tom účastníci mezinárodní konference NanoCzech 2025, kterou v Liberci uspořádala Agentura regionálního rozvoje společně s Libereckým krajem. Konference se zaměřila především na technologie, které čistí vodu, vzduch a půdu. Potvrdila kvalitu místních výzkumných týmů, výsledků jejich práce i mezinárodních projektů, do kterých jsou zapojeni. Dorazilo zhruba 150 vědců, výzkumných pracovníků, zástupců firem a diplomatických misí z více než dvaceti zemí světa. Jejich účast ukázala, že liberecký region má ve výzkumu a vývoji nanotechnologií své pevné místo na mapě světa.