Křížová cesta na Bezdězu je kompletní, získali zbývající dřevořezby

14.07.2016 13:28:50 | Autor: Lucie Bidlasová | Rubrika: ZPRÁVY | Obce: Liberecký kraj

Dva roky po náhodném nálezu dřevořezby zachycující výjev Kladení Krista do hrobu, se na Bezděz vrací poslední pohřešovaná dřevořezba s výjevem Šimon Kyrenský pomáhá Pánu Ježíši nést kříž. Dřevořezba je darem dámy, která si přeje zůstat v anonymitě. O několik týdnů dříve byla zakoupena dřevořezba s výjevem Pán Ježíš padá pod křížem poprvé.

Dřevořezeb je v celém souboru čtrnáct a tvořily výzdobu kapliček lemujících cestu na Bezděz. Dřevořezby pochází z konce 17., či začátku 18. století a považovaly se od cca 60. let minulého století za ztracené. Darovaná i zakoupená dřevořezba je ve velmi zachovalém stavu, mají rozměry 64x100 cm.

Kapličky lemující cestu na královský hrad nechala v roce 1686 postavit hraběnka Marie Anna z Valdštejna. Kapliček je celkem patnáct a lemovaly cestu desetitisíců poutníků, kteří přicházeli na Bezděz, aby se poklonili černé Madoně montserracké, která sem byla přinesena v roce 1661 řádem montserratských benediktinů. Kapličky byly vyzdobeny nejprve malbami a později dřevořezbami s výjevy ukřižování Krista - křížovou cestou od neznámého autora. Dřevořezeb bylo čtrnáct, v patnácté kapličce u úpatí hradu byla umístěna soška Panny Marie.

Dřevořezby v kapličkách přežily nejenom celé 18. a 19. století, ale i druhou světovou válku. V průběhu padesátých a šedesátých let 20. století se ale začaly ztrácet a tak je tehdejší kastelán Bezdězu postupně vynosil na hrad, kde byly vystaveny v Purkrabském paláci, i zde se ale pravděpodobně některá ztratila a proto byly zbývající - celkem jedenáct - odvezeny do muzea v České Lípě, kde jsou vystaveny v Bieberově kapli.

Bývalý kastelán pan Jan Jurička našel v roce 1983 po dřevořezbách ještě tři prázdné rámy, které pečlivě uschoval. 20. března 2014, při pracích před zahájením sezony, objevil jednu z postrádaných dřevořezeb, konkrétně s výjevem Kladení Krista do hrobu. Podrobnosti v článku zde. Dřevořezba prošla restaurátorským zásahem a je vystavována při výjimečných příležitostech v hradní kapli.

Jeho nástupce, současný kastelán Kamil Seidl, získal pro hrad poslední chybějící dřevořezbu, respektive poslední dvě: „V dubnu běžela v České televizi reportáž o Bezdězu, mluvilo se tam také o vystavení dřevořezby v hradní kapli. Krátce na to mi zavolala paní z Boleslavska, že má doma asi sestřičku té naší dřevořezby a pokud je to ona, velice ráda ji hradu daruje. Skutečně se jedná o poslední chybějící výjev, tedy 5. zastavení s výjevem Šimona Kyrenského, jenž pomáhá nésti Ježíšovi kříž. Dárkyně chce zůstat v anonymitě, sepsali jsme darovací smlouvu a teď v červenci jsme i s bývalým panem kastelánem pro dřevořezbu jeli. Byl to nádherný okamžik, byli jsme dojatí a skutečně jsme v tu chvíli měli pocit, že plyneme s historií, že ovlivňujeme bezdězské dějiny. Cítím dojetí a také veliký vděk vůči dané paní, která se rozhodla dřevořezbu Bezdězu darovat. Vyptávali jsme se, jak ji získala - bylo to dědictví po manželovi, který kdysi dřevořezbu za něco vyměnil, ale jelikož již není naživu, neví se podrobnosti. Dřevořezba visela u dotyčné dámy v obývacím pokoji, a když jsme ji přebírali, byla zabalená v prostěradle. Opatrně jsme ji rozbalili a vykřikli dojetím, načež naše skromná dárkyně s úsměvem pravila - To mne těší, že jsem Vám udělala radost!," vyprávěl kastelán hradu.

Od května projednával Národní památkový ústav, územní památková správa na Sychrově koupi předposlední ztracené dřevořezby Pán Ježíš padá pod křížem poprvé, kdy prodávajícím byla starší paní z Prahy, která chtěla, aby se dřevořezba vrátila na hrad. Na základě znaleckého posudku byla dřevořezba odkoupena za částku třicet tisíc korun. „Ve chvíli, kdy nám byla učiněna nabídka odkupu tohoto vzácného díla, neváhali jsme, ač jsme samozřejmě s tímto výdajem nepočítali. Nicméně, v těchto okamžicích je prioritou navrácení klenotu na původní místo a zajistit, aby se jím mohli kochat další lidé, zajistit takové podmínky, aby dřevořezbu obdivovaly další a další generace. To je naším hlavním posláním, péče o naše památky, ale také zachování jejich genia loci, čemuž odkoupená i darovaná dřevořezba rozhodně přispěje," doplnil ředitel NPÚ, ÚPS na Sychrově PhDr. Miloš Kadlec.

V současné době čeká obě dřevořezby převoz do restaurátorských dílen, restaurátorským zásahem projdou i rámy, které byly dosud uschovány na hradě. Návštěvníkům budou dřevořezby představeny v dubnu 2017. Pro svou vzácnost a výjimečnost nebudou dřevořezby trvalou součástí hradní expozice, ale budou veřejnosti ukazovány při mimořádných příležitostech spolu s dřevořezbou nalezenou před dvěma lety.

Hrad Bezděz

Královský hrad Bezděz, založený roku 1264 „králem železným a zlatým" Přemyslem Otakarem II., je jednou z našich nejvýznamnějších gotických památek. Ve středověku Bezděz proslul jako vězení předposledního Přemyslovce Václava II., v období baroka, kdy hrad sloužil jako benediktinský klášter, byl cílem řady zbožných poutníků a konečně v 19. století se opuštěný Bezděz stal lákadlem pro romantické duše, mezi něž patřil i slavný český básník a spisovatel Karel Hynek Mácha. Dnešní návštěvníci si mohou prohlédnout královský palác s kaplí a množstvím gotických architektonických detailů, purkrabský palác a další části hradu. Přístupná je také Velká věž s rytířskou síní v nejvyšším podlaží a s jedinečným výhledem na široké okolí - z Bezdězu lze spatřit nejen blízké Máchovo jezero či nedaleký Ještěd, ale při dobré viditelnosti i vrcholky Krkonoš a s dalekohledem dokonce i věž katedrály sv. Víta na Pražském hradě.

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Prázdniny přinesou na hradech a zámcích rozšířenou nabídku pro děti
Na hradech a zámcích začíná sezona v duchu oslav narození Karla IV.
Na Bezdězu zahajují Dřevěnou výstavu Martina Patřičného
Záchrana barokního oltáře na Bezdězu je nominována na Cenu NPÚ
Hrad Bezděz si připomíná 750 let od založení
Hrad Bezděz vydal další ze svých pokladů - ztracenou dřevořezbu

Krátké zprávy z regionu Semilska

Noc v jabloneckém muzeu přináší bohatý program

V pátek 17. května se navečer otevřou brány muzeí a galerií v Liberci, Jablonci nad Nisou a Vratislavicích a otevřené zůstanou až do 23 hodin. Proběhne oblíbená Muzejní noc! Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou připravilo odhalení výtvarného díla na fasádě Pelantova schodiště a další doprovodný program. Podrobná pozvánka

Hladina podzemních vod v okolí dolu Turów za poslední dva roky vzrostla

Česká geologická služba předložila výsledky měření hladin podzemních vod v okolí dolu Turów na českém území a v okolí podzemní těsnící stěny. Vyplývá z nich, že roste jejich hodnota podél těsnící stěny na polském území, v hlubších kolektorech mezi stěnou a státní hranicí Polské a České republiky a také mezi podzemní stěnou v samotném dole Turów. Oproti tomu od září 2020 až do dubna 2024 hladiny podzemních vod v hlubších kolektorech na českém území nadále klesaly a na konci dubna 2024 jsou na nejnižší úrovni. V okolí Uhelné od srpna 2023 hladiny podzemní vody převážně stagnují a od února 2024 nepatrně rostou. „Výsledky jsou nyní mírně pozitivní. Stoupání hladin vrtů za těsnící stěnou má setrvalou tendenci a propisuje se již do několika hlubinných vrtů na českém území," uvedl Václav Židek, radní pro resort životního prostředí a zemědělství. „Jsem rád, že se také připravuje nový hydrogeologický model, který pohyb podzemních vod podrobně zmapuje. Budeme tak mít kromě čísel z měření i konkrétnější přehled vývoje a chování podzemních vod."