Kvůli těžbě čediče v Chuchelně v říjnu proběhne místní referendum

14.09.2021 21:23:53 | Autor: redakce | Rubrika: ZPRÁVY | Obce: Chuchelna,Záhoří

Spolek Mlok z lomu začal podnikat další kroky jak zabránit těžbě v lokalitě Chuchelny. Aktivní je internetová petice, která již získala 317 podpisů, ale především otázka těžby bude znovu aktuální v době říjnových voleb do parlamentu, v Chuchelně totiž proběhne místní referendum.

Takto znějí argumenty spolky Mlok z lomu proti těžbě:

Silné otřesy, velká prašnost a neustálý hluk, likvidace lesa a vodních ploch, které už místním zvířatům a rostlinám poskytují dostatek vody celoročně, předpokládat se dají i změny související s hladinou spodní vody. Tolik jen stručně omožných následcích obnovené těžby čediče v dobývacím prostoru Chuchelna u Semil.

V roce 2024 má být obnovena težba čedice v prostoru, jehož území spadá od roku 2015 do geoparku Český ráj UNESCO. Povolení těžby Obvodního bánského úřadu, udělené společnosti Eurovia CS a. s., je z roku 1995, tedy téměř 30 let staré. Nedostatek čedice je údajně nutné kompenzovat z dobývacích míst, která byla do dnešního dne neaktivní, a to přesto, že jsou obydlená.

Na Semilsku jsou v současné době aktivní lomy hned tři: kamenolom Smrčí ve stejnojmenné obci, který provozuje nadnárodní společnost CEMEX, o pár metrů dál prosečský lom, který provozuje místní firma Proskam s. r. o. Nedaleko leží lom Koštálov provozovaný taktéž nadnárodní spolecností Eurovia. Státní geologická služba se ve věci obnovení těžby vyjádřila tak, že je třeba nejdříve ukončit činnost v lomu Smrčí, aby bylo možné začít s těžbou v Chuchelně.

Z legálního hlediska může ovšem společnost Eurovia těžbu v roce 2024 obnovit bez ohledu na toto stanovisko. Není nucena zadat nový geologický a hydrologický průzkum. Kámen a úložiště, v němž leží, se jistě mnoho milionu let nezměnily. Změnilo se ale vše ostatní: celé zdejší území, krajina, stav vody, flóra i fauna. A změnili se i lidé, kteří tu žijí. Jsou aktivními tvůrci svého životního prostředí.

Spolu s obnovením těžby zanikne poslední místní les, který ještě nezlikvidoval kůrovec. Prašnost a hluk se přiblíží tomu, co zažívají již mnoho let obyvatelé obce Smrčí - všudypřítomný bílý pokryv prachu a neustálý, intenzivní hluk spjatý nejen s častými odstřely, ale i snásledným zpracováním kamene a jeho dopravou. Zatíží se infrastruktura. Zmizí vodní plochy a na nich závislé rostliny a živočichové. Zmizí koridor pro divokou zvěř, naruší sespodní vody. Ke třem aktivním lomum se přidá čtvrtý - likvidace krajiny, která není nutná.

Celková hodnota dotčeného biotopu, tj. území, o které se jedná, činí 492,8 milionu Kč, což bude v případě obnovení činnosti jednorázová ztráta. Podle ekosystémové metody hodnocení se ukázalo, že čtyri základní život podporující funkce - klimatizacní funkce, udržení vody, produkce kyslíku a prostředí vhodné pro rozvoj biodiverzity - produkují na zdejší ploše 73,3 hektaru každoročně podpůrné a regulační služby ve výši 1,9 miliard Kč, které jsou při likvidaci vegetace ekonomicky nenahraditelné nejen místně a regionálně, ale i globálně.

Ekonomická ztráta při obnově činnosti lomu je tedy 492,8 milionu Kč jednorázově a téměř 2 miliardy rocně. Tuto ztrátu, která bude mít významný dopad na budoucnost celého území, výnosy z činnosti lomu vyrovnají jen stěží. Je dobré si uvědomit, že v konečných číslech není nijakým způsobem obsažen vliv společenský, tj. přímý vliv na kvalitu života místních obyvatel i návštevníků, protože je zdánlivě nevyčíslitelný.

Odmítáme devastaci zdejší krajiny zvýšení prašnosti, hluku a další narušení seismiky pravidelnými odstřely, odmítáme, aby činnost lomu měla vliv na budoucnost života v oblasti. Pokud ani Vy nesouhlasíte a jste občany Chuchelny, neváhejte se vyjádřit v místním referendu 8. a 9. 10. 2021 přímo na Obecním úřadě Chuchelna.

K tomu, aby mělo referendum váhu, je třeba 35 % hlasů místních voličů. Nejste-li občany Chuchelny a přesto Vám leží na srdci osud tohoto výjimečného místa, neváhejte a podepište petici NE těžbě čedice v Chuchelně.

Více informací: Spolek Mlok zlomu, www.mlokzlomu.cz  

Odkaz na internetovou petici NE - nesouhlas s obnovením těžby čediče v Chuchelně u Semil

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

NE těžbě čediče v Chuchelně u Semil
Problém lomu ve Smrčí veřejně projednají na obecním úřadě
Občané Smrčí a Záhoří si stěžují na hluk a prašnost kvůli kamenolomu

Náhled fotogalerie

OTEVŘÍT FOTOGALERII (celkem 5 fotek)

 

Další aktualita v pořadí ARCHIV AKTUALIT

Vyberte datum:			Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2022 2023
Po	Út	St	Čt	Pá	So	Ne

Krátké zprávy z regionu Semilska

Kraj daruje obcím a městům pozemky. Podpoří tak rozvoj a bezpečí obyvatel

Téměř 31 tisíc čtverečných pozemků převedl letos Liberecký kraj bezúplatně na obce. Obce a města na nich vybudují chodníky a cyklostezky podél silnic, čímž zvýší bezpečnost chodců a cyklistů na jejich území. Kraj zároveň pracuje na majetkoprávním vypořádání pozemků včetně komunikací, které do budoucna vyřadí z krajské silniční sítě. „Během letošního roku převedl kraj pozemky v účetní hodnotě 2,6 milionu korun na deset obcí a třináct měst v regionu," upřesnil náměstek hejtmana pro řízení rezortu ekonomiky, majetku, investic, veřejných zakázek a informatiky Zbyněk Miklík. „Kraj sice za tyto pozemky peníze nedostane, obce a města v kraji však mohou ušetřené finanční prostředky za nákup pozemků investovat do svého dalšího rozvoje, což je i prioritou Libereckého kraje."

Vodárna Trkač je opravena

Technická památka vodárna v Obřím dole nedaleko Rudného potoka, známá jako Trkač, prošla letos na podzim opravou. Opravili samotnou stavbu, její střechu, venkovní fasádu i vnitřní omítky, které kvůli vlhkosti a drsnému klimatu na tomto místě velmi trpí. Zvláštní péči věnovali samotné turbíně, kterou natřeli. Opravy a nátěru se dočkaly i původní dveře a mříže. Vodárna a 700 metrů dlouhý vodovod sloužily k dopravě vody na Sněžku do České boudy. Postavit ji nechat v roce 1912 hrabě Rudolf Czernin-Morzin. Ukončil tím éru vynášení vody na Sněžku na bedrech nosičů. Toto zařízení sloužilo až do 50. let minulého století, kdy kvůli nedbalé údržbě přestalo fungovat.