Na Sychrově obnovili okruh Zlatý poklad s díly klenotníka Khynla

15.09.2018 16:27:24 | Autor: Lucie Bidlasová | Rubrika: ZPRÁVY | Obce: Sychrov

U příležitosti reinstalace prohlídkového okruhu Zlatý poklad, jehož základem je kolekce 16 děl významného turnovského rodáka, klenotníka Františka Khynla, byli oceněni vítězové soutěže Památka roku 2017 Libereckého kraje.

Titul a finanční odměnu ve výši 50 tisíc korun převzali z rukou Ing. Květy Vinklátové, členky rady kraje, za rekonstrukci Zámeckého areálu Návarov manželé Turkovi a za obnovu barokní fasády papírny Hamr na Jezeře pan Rudolf Krejčí.

K slavnostnímu aktu předání ocenění došlo na zámku Sychrov, kde byl zároveň představen nový, respektive reinstalovaný prohlídkový okruh Zlatý poklad. Jeho základ tvoří kolekce 16 děl klenotníka Františka Khynla (25. června 1907 v Turnově - 25. března 2003 v New Yorku), význačného šperkaře a zlatníka.

Dílo Františka Khynla má vysokou uměleckořemeslnou úroveň klasického směru českého klenotnictví. Tradiční pojetí děl prozrazuje basální školení v prostředí českého předválečného dekorativismu a zvýrazňuje souvztažnost se stylovými prvky symbolismu, neobaroku, neoklasicismu, neogotiky, orientalismu i secese.

Vystavená kolekce je velice různorodým souborem, nejenom co se týče materiálové stránky, tematického zaměření, ale i provedení (od bronzových reliéfů Apokalypsy, ke stříbrným a zlatým plastikám na plaketách nebo podstavcích až k robustním šperkům).

Z materiálů bylo použito většinou stříbro, zlacené stříbro nebo osmnáctikarátové zlato, platinové detaily, masivní desky z drahých kamenů (horský křišťál, jaspis, achát, mramor, zkamenělé dřevo) nebo krystalické útvary (turmalín) a šperkové kameny (české granáty, smaragdy, safíry, rubíny, perly), z nichž největšího počtu dosahují brilianty různé velikosti a výbrusu. Z hlediska motivu je často uplatňováno nahé nebo poloobnažené ženské tělo (Afrodita, Dýka Láska a Válka, Faust a Markétka, Harfa,...). Nos, obočí, i ústa jsou modelována se značnou nadsázkou. Toto pojetí dokládá velkou poučenost, ne-li dokonce sochařská školení. Mimořádná pečlivost je věnována i zachycení ženských i mužských vlasů (popřípadě i mužských vousů). Novorenesanční charakter mají i některé detaily - např. kovové nárožní nožky soklů (Lincoln, Evropa, Faust a Markétka, Mojžíš), v plochách se často objevují neogotické prvky lomených oblouků.

Zcela mimořádné úrovně dosahuje řemeslné provedení všech prací. Byly použity tradiční techniky jako tepání, lití, ciselování a fasování kamenů. Práce nejsou puncovány, pouze na uvedených místech je vyraženo vyznačení ryzosti zlata v karátech.

Dar Františka Khynla České republice byl poprvé prezentován veřejnosti 12. září 2003. V zimních měsících roku 2017 - 2018 byla provedena reinstalace původní trasy s názvem „Klenotnice". Prostor byl doplněn o vitrínu, v níž jsou nainstalovány předměty z drahých kovů a slonové kosti z mobiliárního fondu zámku Sychrov, které dosud nebyly prezentovány veřejnosti. Jedná se o předměty sakrálního charakteru (monstrance, kalichy, patény, relikviáře).

Došlo k nové instalaci sochařských a zlatnických děl se základním pravidlem - nejenom vhodné umístění děl prostoru, aby na návštěvníka působila právě monumentálnost, ale také preciznost a krása vystavených předmětů, tak také vhodné umístění do patřičné výšky, aby si návštěvník mohl prohlédnout všechny detaily. Důležitá je i dostatečná objemnost vitrín, aby byla zachována vzdušnost a svébytnost každého uměleckého předmětu. Nedílnou součástí expozice je také vhodné osvětlení.

Prohlídková trasa je zpřístupněna denně v návštěvní době zámku Sychrov, jednotné vstupné činí 100Kč, pro děti do 6 let je vstup zdarma. Omezen je ale počet osob ve skupině a to na 10, z bezpečnostních důvodů zde není povoleno fotografování.

Celá reinstalace prohlídkového okruhu, který dostal název Zlatý poklad, byla výrazným způsobem podpořena Nadací Preciosa. Nadace Preciosa je tradičním podporovatelem kulturních aktivit zámku Sychrov již od poloviny 90. let 20. století. V roce 2000 navrhla správa zámku Sychrov Nadaci Preciosa na udělení ceny „Ď", kterou obdržela dne 11. 6. 2001.

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Víkend na hradech a zámcích je věnován Dnům evropského dědictví
Obrazem: Skotské hry na Sychrově 2018
Liberecký kraj ocení výherce soutěže Památka roku 2017
Frýdlant má svůj poklad. Byl nalezen v zámeckém rybníku
Nálezce odevzdal do Muzea Českého ráje poklad mincí ze 14. století
Most v Bystré a kaple v Navarově soutěží o celostátní památku roku
Papírna Hamr na Jezeře a zámecký areál Navarov Památkou roku 2017

Krátké zprávy z regionu Semilska

Kraj hledá Památku roku pro letošek. Nominace přijímá do 30. dubna

Již jen několik dní je možné přihlásit se do devátého ročníku soutěže Památka roku 2023 Libereckého kraje; termín vyprší 30. dubna. Soutěž, jejímž cílem je upozornit na úspěšné obnovy kulturních památek a poukázat na ojedinělé stavby v našem regionu, vypisuje Liberecký kraj. „Skutečně velice stojíme o to, aby se nám hlásilo co nejvíce majitelů úspěšných obnov památek. Jejich obnovy jsou inspirací příkladem pro ostatní majitele," uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovního ruchu Libereckého kraje. Předchozí článek

Jeden a půl milionem podpoří Liberecký kraj vědomostní soutěže žáků

Částkou 1 605 000 korun podpořil v letošní roce Liberecký kraj konání vědomostních olympiád žáků základních a středních škol. Okresní a krajská kola se konají již od začátku roku. Další finanční prostředky na soutěže ve výši 630.000 korun čerpá kraj ze státního rozpočtu. „Organizaci vědomostních soutěží zajišťuje na základě příspěvku zřizovatele ve výši 1 200 000 korun Střední škola a Mateřská škola Na Bojišti, Liberec. Jedná se o krajská a okresní kola vědomostních soutěží a klání ve středoškolské odborné činnosti. Na organizaci okresních kol mimo Liberec se podílejí příspěvkové organizace obcí. Jedná se například o domy dětí a mládeže či střediska volného času," uvedl Jiří Čeřovský, náměstek hejtmana pro resort školství, mládeže, tělovýchovy, sportu a zaměstnanosti.