Nerušte tetřívky při jejich jarním tokání
17.03.2014 20:36:13 | Autor: Radek Drahný | Rubrika: VOLNÝ ČAS
| Obce: Krkonoše
Jaro je v živočišné říši dobou námluv a rozmnožování. Nejinak je tomu u tetřívků obecných (Tetrao tetrix). Ti jsou jedním z nejvzácnějších druhů , které žijí na území Krkonošského národního parku. Žije zde pouze 120 samců. Doba jejich toku, kdy spolu tetřívčí kohoutci zápolí o slepičku, právě začíná. Rušit je mohou zvědaví pozorovatelé ale i zásobování hřebenových bud.
„Jsme si vědomi jedinečnosti této naší populace. Proto již řadu let podnikáme kroky k vytvoření vhodného prostředí pro jejich přežití," říká ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka.
V rámci projektu Stabilizace významných lesních ekosystémů KRNAP, který je podpořen z fondů EU, se snaží správci KRNAP vytvořit vhodné životní prostředí pro udržení jeho populace. „Rozvolňujeme přehoustlé mladé porosty, aby v nich tetřívek mohl hnízdit i tokat, vysazujeme pionýrské dřeviny, jako například břízu a jeřáb, a obnovujeme původní vodní režim na v minulosti meliorovaných lokalitách. Navíc se snažíme s provozovateli objektů na hřebenech hor domluvit, aby průjezdy přes tokaniště směřovali do doby, kde tetřívky nebudou rušit. Takové lokality jsou například oblast Pančavské a Labské louky a oblast mezi Výrovkou a Klínovými Boudami. S provozovatelem Labské i Luční boudy, který při zásobování přes obě lokality projíždí, jsme se proto společně domluvili na usměrnění provozu na denní dobu mezi 8. a 17. hodinu," upřesnil Hřebačka.
Počet tetřívků bohužel mírně klesá. „Při sčítání krkonošských tetřívků v roce 2001 jsme zjistili 135 tokajících samců, v roce 2005 128 samců a v roce 2011 již jen 116 samců, tedy o 14 % méně," říká Jiří Flousek, zoolog Správy KRNAP.
„Důvody jsou zejména tři. Prvním je úbytek vhodných stanovišť, kdy postupné zarůstání imisních holin snižuje plochu vhodných biotopů, ale tetřívkům v Krkonoších stále zbývá dostatek prostoru především v ledovcových karech a nad horní hranicí lesa, částečně i na výše položených lučních enklávách. Druhým důvodem je nárůst počtů jejich přirozených nepřátel - do stále vyšších nadmořských výšek stoupají divoká prasata a rostou i jejich počty. Roste také počet lišek, protože u nás již vymizela vzteklina a stavy lišek tak nesnižuje toto onemocnění. Lišky a prasata žerou na zemi hnízdícím tetřívkům vajíčka i kuřata. Třetím důvodem je nadměrné rušení člověkem. Přispívají k němu zejména zimní nelegální aktivity, například pohyb mimo vyhrazené turistické trasy, nebo skialpinismus a horolezení v ledovcových karech, kde tetřívci tráví spoustu času především v zimním období, protože tu nad sněhovou pokrývku často vyčnívají jehnědy a pupeny vrb a jeřábů, důležitá složka jejich potravy," upřesnil Flousek.
Krkonoše spolu s Krušnými horami jsou zřejmě poslední oblasti v České republice, o nichž se odborníci domnívají, že tu má tetřívek perspektivu zachování dlouhodobě udržitelných populací. „Domnívám se, že v Krkonoších má tetřívek největší perspektivu na přežití, a troufnu si i tvrdit, že krkonošská populace je z výše uvedených důvodů klíčová pro jeho přežití v celé České republice," dodal Flousek.
Sdílet s přáteli na facebooku
Související články
Telemetrické obojky mají zjistit, jestli krkonošští jeleni překračují hranice
Obrazem: Kroužkování u krmítka v zámeckém parku
Ptákem roku 2014 je zvolen čáp černý a čáp bílý
Další aktualita v pořadí
ARCHIV AKTUALIT
