Zámeček Pachtů z Rájova navštívili Josef II. i Napoleon

26.07.2021 19:48:22 | Autor: Jan Mikulička, KÚ Libereckého kraje | Rubrika: ZPRÁVY | Obce: Liberecký kraj

Poštovní a četnická stanice, hospodářská komora i mateřská škola. Pachtovský zámeček, který se nalézá severovýchodně od náměstí Míru v Jablonném v Podještědí, má za čtvrt tisíciletí své existence vskutku bohatou historii.

„Jablonné v Podještědí a jeho okolí je jedním z velmi zajímavých výletních cílů a jeden den na něj nebude stačit. I když jste v malém městečku, jste na velmi významném místě. Za všechny památky Bazilika sv. Vavřince a sv. Zdislavy, Pivovarská věž - dnes rozhledna, zámeček Pachtů z Rájova, množství soch, nedaleký hrad Lemberk. A v okolí mnoho cyklo i pěších tras," uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch.

Objekt si nechali kolem roku 1770 postavit tehdejší majitelé falkenburského panství Pachtové z Rájova. Návrh stavby zřejmě pocházel z okruhu stavitele Jana Josefa Wircha. Díky své poloze byl zámeček vybrán jako jedna ze stanic jízdní pošty mezi Jablonným v Podještědí a Žitavou.

Jako poštmistrové se vystřídali Jan Christoph Koch, František Ferdinand Feuereisen, jeho syn Václav Feuereisen. Od roku 1823 spadal úřad pro Jana Ferdinanda Feuereisena, který celý zámeček i dědičné právo prodal panu Josefu Schmiedovi. Jeho nástupcem se pak stal František Hanzel a po jeho smrti pak jeho dcera. Posledním poštmistrem byl do roku 1897 František Clar.

Na zámku se zastavil císař Josef II. na své inspekční cestě, dále nechvalně známý velitel pandurů baron Trenck, který si zde zřídil hlavní stan. Dále zde chvíli hostoval Napoleonův maršál kníže Poniatowski. Sám císař Napoleon Bonaparte se zde zastavil v srpnu roku 1813, když mířil k památné bitvě u Lipska, která výrazně ovlivnila jeho další osud.

Celý úřad se pak přesunul do budovy současné pošty. V budově zůstalo sídlo Okresní hospodářské komory a četnická stanice. Po válce, v roce 1948 jsem byla umístěna mateřská škola. Později tu sídlila pobočka České spořitelny a Ekoporadna Orsej.

V současné době slouží k příležitostným výstavám, koncertům nebo ke schůzkám městských spolků.

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Na kole územím nikoho – i to nabízí Geopark Ralsko
Hamr na Jezeře láká k vodě, vyjížďkám na kole i pěším výletům
Máchův kraj je českým mořem zábavy pro malé i velké
Ducháčkův dům v Turnově je zdařilým příkladem kubistického zenitu
Vydejte se na kole krajinou malebných vesniček a pískovcových skal
Krkonoše lákají nejen na zimní sporty, ale i tradiční horská řemesla
Den v Českém ráji? S pohádkami, historií a přírodou
Lužické hory lákají náročné cyklisty i poklidné jezdce
Cyklovýlet provede přes Jelení vrch do Psího kostela
Lužické hory lákají na sklo, pivo i odpočinek
Rodný dům Ivana Olbrachta v Semilech je dnes sídlem muzea
Nenápadný Kotel u Osečné přetéká překvapením
Rozhlednu U Borovice doplňuje muzeum psacích strojů
Budova na libereckém Zlatém kříži je klenot německé novorenesance
Rozhledna Tanvaldský Špičák dohlíží na město už od dob secese
Cyklovýlet Lužickými horami: Prácheň, Klučky i Valdštejnská skála
Po stopách pyšné princezny od Panské skály a zpět
Rozhledna Štěpánka je královnou Jizerských hor
Krkonoše lákají v létě na pivní stezku, romantiku i jízdu s Harrachem
Klingerovo mauzoleum je kouskem Itálie na Frýdlantsku
Dřevo vystřídal kov. Nová rozhledna na Smrku je letos plnoletá
Svatý Gothard chrání před blesky a kroupami. Má kapličku na Šumburku
Rozhledna Slovanka: z vídeňské výstavy až na sever Čech
Máchův kraj – krajem písku a borovic na kole, pěšky i na motorce
Turnovské náměstí zdobí novorenesanční spořitelna
Na kole Pojizeřím po stopách zapadlých vlastenců
Výhledy i odpočinek, to je rozhledna Rašovka na Ještědském hřebeni
Frýdlantské městské hradby jsou dotekem středověku
Na kole za architektonickými skvosty Jilemnicka
Prvorepublikové sídliště Domovina patřilo vysloužilcům a invalidům
Prosečská rozhledna – oáza klidu v přírodě Jizerských hor
Liberecký kraj nabízí v létě mnoho důvodů pro návštěvu
Okolo rozhledny Štěpánka přes Bílou skálu až za Járou Cimrmanem
Rozhlednu Nisanka si pojmenovali samotní turisté
Na kole po stopách jizerskohorských sklářů

Krátké zprávy z regionu Semilska

Kácení i sázení lip se chystá v turnovské ulici Žižkova

Kácení a následná výsadba nových stromů, se kterými se počítá v týdnu od 1. prosince 2025, se dotkne ulice Žižkova v úseku od křižovatky se Zborovskou ulicí k ulici Alej legií. Dojde ke kácení osmi kusů lip srdčitých, ve stejném týdnu proběhne dosadba nových stromů. Jedná se o jeden strom u budovy OAHŠ u křižovatky se Zborovskou ulicí, jeden strom u vchodu do obchodu ZŠ Žižkova a šest stromů u bytových domů na konci ulice Žižkova. Kácení je plánováno za provozu se začátkem v pondělí 1. prosince (pokud klimatické podmínky dovolí). Při kácení jednotlivých stromů vždy dojde ke krátkodobé uzavírce komunikace za asistence poučených osob, které přechodně zastaví dopravu. Strom bude rychle odklizen a provoz znovu uvolněn. Kácení bude provedeno vždy v čase, kdy tudy neprojíždí autobus na pravidelné lince.

Liberec hostil světové odborníky na nanotechnologie

Nanotechnologie se stěhují z laboratoří do každodenní reality, z Libereckého kraje mohou udělat lídra v udržitelných technologiích. Shodli se na tom účastníci mezinárodní konference NanoCzech 2025, kterou v Liberci uspořádala Agentura regionálního rozvoje společně s Libereckým krajem. Konference se zaměřila především na technologie, které čistí vodu, vzduch a půdu. Potvrdila kvalitu místních výzkumných týmů, výsledků jejich práce i mezinárodních projektů, do kterých jsou zapojeni. Dorazilo zhruba 150 vědců, výzkumných pracovníků, zástupců firem a diplomatických misí z více než dvaceti zemí světa. Jejich účast ukázala, že liberecký region má ve výzkumu a vývoji nanotechnologií své pevné místo na mapě světa.