Rodný dům Ivana Olbrachta v Semilech je dnes sídlem muzea

29.06.2021 07:27:57 | Autor: Jan Mikulička, KÚ Libereckého kraje | Rubrika: ZPRÁVY | Obce: Semily

Řadou slavných rodáků se může pochlubit Liberecký kraj. Jedněmi z nich jsou Antonín Zeman a Kamil Zeman vulgo Antal Stašek a Ivan Olbracht, dvě legendy českého písemnictví 19. a 20. století, které podnes zanechaly v literatuře nesmazatelný otisk.

„Je třeba si připomínat významné osobnosti našeho kraje, napříč obory. A že jich tu je, ať už historických nebo současných. Velmi často jejich osudy kopírují a dokládají tu kterou dějinnou etapu," uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Antal Stašek se narodil roku 1843 ve Stanovém a do Semil se přistěhoval v roce 1878. Z počátku psal především verše, ale největšího úspěchu dosáhl knihou o podkrkonošských spiritistech Blouznivci našich hor. Velmi úspěšný byl i román O ševci Matoušovi a jeho přátelích. Na přelomu 19. a 20. století Staškova popularita kulminovala a po otevření Riegrovy stezky v roce 1909 početné skupiny turistů po absolvování trasy ze Železného Brodu vyčkávaly před jeho domem v naději, že zahlédnou známého spisovatele. Většinou se jim to podařilo, Stašek jim pokynul z okna, někdy vyšel i před dům.

Po dramatickém vývoji hospodaření městské spořitelny, jíž byl ředitelem, rezignoval na funkci a odstěhoval se do Prahy, kde roku 1931 zemřel. Antalu Staškovi byl v semilském urnovém háji postaven pomník a byla sem i přemístěna urna. Roku 1933 však byla urna odcizena a ani přes vypsanou odměnu za vypátrání pachatele se ji nikdy nepodařilo najít.

Jeho syn Kamil se narodil v jednopatrovém domě číslo popisné 2 na křižovatce v centru Semil proti poště, ve stavení, kde sídlila známá hospoda U české koruny a v němž míval advokátní kancelář jeho otec. Původně panský dům s důchodní kanceláří a solnicí je připomínán již v 17. století. Od roku 1960 slouží coby sídelo Muzea a Pojizerské galerie. V patře a v podkroví jsou umístěny stálé expozice, přízemní místnosti jsou využívány pro krátkodobé výstavy a kulturní akce.

Kamil šel v otcových šlépějích, zabýval se literární tvorbou a žurnalistikou. Zvolil si pseudonym Ivan Olbracht. V letech 1909 až 1916 pracoval jako redaktor Dělnických listů ve Vídni. V té době mu vyšly první dvě významné práce O zlých samotářích a Žalář nejtemnější. Po založení komunistické strany se stal jejím oddaným stoupencem a bouřlivé sociální hnutí poválečných let se snažil vystihnout v románu Anna Proletářka. V roce 1929 se postavil spolu s dalšími spisovateli proti Gottwaldem nastolenému kursu ve straně a z KSČ vystoupil. V polovině 30. let obrátil svou pozornost k problémům nejvýchodnější části republiky. Na Podkarpatské Rusi vznikly knihy Hory a staletí, Golet v údolí a jeho vrcholné dílo Nikola Šuhaj loupežník. Ivan Olbracht zemřel roku 1952 v Praze.

Oba spisovatele zpodobnil roku 1960 akademický sochař Josef Malejovský v bronzovém sousoší před vstupem do Palackého sadů.

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Nenápadný Kotel u Osečné přetéká překvapením
Rozhlednu U Borovice doplňuje muzeum psacích strojů
Budova na libereckém Zlatém kříži je klenot německé novorenesance
Rozhledna Tanvaldský Špičák dohlíží na město už od dob secese
Cyklovýlet Lužickými horami: Prácheň, Klučky i Valdštejnská skála
Po stopách pyšné princezny od Panské skály a zpět
Rozhledna Štěpánka je královnou Jizerských hor
Krkonoše lákají v létě na pivní stezku, romantiku i jízdu s Harrachem
Klingerovo mauzoleum je kouskem Itálie na Frýdlantsku
Dřevo vystřídal kov. Nová rozhledna na Smrku je letos plnoletá
Svatý Gothard chrání před blesky a kroupami. Má kapličku na Šumburku
Rozhledna Slovanka: z vídeňské výstavy až na sever Čech
Máchův kraj – krajem písku a borovic na kole, pěšky i na motorce
Turnovské náměstí zdobí novorenesanční spořitelna
Na kole Pojizeřím po stopách zapadlých vlastenců
Výhledy i odpočinek, to je rozhledna Rašovka na Ještědském hřebeni
Frýdlantské městské hradby jsou dotekem středověku
Na kole za architektonickými skvosty Jilemnicka
Prvorepublikové sídliště Domovina patřilo vysloužilcům a invalidům
Prosečská rozhledna – oáza klidu v přírodě Jizerských hor
Liberecký kraj nabízí v létě mnoho důvodů pro návštěvu
Okolo rozhledny Štěpánka přes Bílou skálu až za Járou Cimrmanem
Rozhlednu Nisanka si pojmenovali samotní turisté
Na kole po stopách jizerskohorských sklářů
Brechschmiedovu kapli a Čertovu komoru obestírá tajemná pověst
Rozhledna Na Stráži hlídkuje nad Sloupem v Čechách
Výšlap okolím Jablonce přiblíží pramen Nisy i rozhlednu Císařský kámen
Česká brána v Bělé pod Bezdězem zve do centra města i galerie
Vyzkoušejte si rozhled očima génia na Majáku Járy Cimrmana
Cyklovýlet provede krásami frýdlantského výběžku
Barokní klenot v Doksech přibližuje rybníky a básníka Máchu
Krásný výhled od Jizerských hor až po Krkonoše. To je Královka
Zřícenina, orloj i viadukt. Vrcholová trasa provede cyklisty zajímavostmi
Kozákov, ráj pro turisty i milovníky drahokamů
Vodní elektrárna Spálov, klenot Riegrovy stezky

Krátké zprávy z regionu Semilska

Krajský úřad Libereckého kraje bude 29. září uzavřen

V pátek 29. září 2023 bude budova Krajského úřadu Libereckého kraje z provozních důvodů uzavřena.

Výzkum, vývoj a inovace podpoří kraj více než čtyřmi miliony

Více než čtyři miliony korun rozdělí Liberecký kraj na podporu inovativních a neotřelých nápadů, začínajících podnikatelů nebo spolupráce podniků s výzkumnými centry v rámci svého Regionálního inovačního programu. Úspěšným projektům tyto finanční prostředky rozdělí formou inovačních, startovacích a technologických voucherů až do výše 200 tisíc korun. Záměr musí ještě schválit krajské zastupitelstvo. Žádat mohli zájemci od 1. května do 14. června. Konzultovat myšlenky a projekty bylo možné s pracovníky Libereckého kraje i podnikatelského inkubátoru Lipo.ink. Kraj přijal celkem 35 žádostí v celkové výši 6.254.504 korun do všech typů voucherů.