Rodný dům Ivana Olbrachta v Semilech je dnes sídlem muzea

29.06.2021 07:27:57 | Autor: Jan Mikulička, KÚ Libereckého kraje | Rubrika: ZPRÁVY | Obce: Semily

Řadou slavných rodáků se může pochlubit Liberecký kraj. Jedněmi z nich jsou Antonín Zeman a Kamil Zeman vulgo Antal Stašek a Ivan Olbracht, dvě legendy českého písemnictví 19. a 20. století, které podnes zanechaly v literatuře nesmazatelný otisk.

„Je třeba si připomínat významné osobnosti našeho kraje, napříč obory. A že jich tu je, ať už historických nebo současných. Velmi často jejich osudy kopírují a dokládají tu kterou dějinnou etapu," uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Antal Stašek se narodil roku 1843 ve Stanovém a do Semil se přistěhoval v roce 1878. Z počátku psal především verše, ale největšího úspěchu dosáhl knihou o podkrkonošských spiritistech Blouznivci našich hor. Velmi úspěšný byl i román O ševci Matoušovi a jeho přátelích. Na přelomu 19. a 20. století Staškova popularita kulminovala a po otevření Riegrovy stezky v roce 1909 početné skupiny turistů po absolvování trasy ze Železného Brodu vyčkávaly před jeho domem v naději, že zahlédnou známého spisovatele. Většinou se jim to podařilo, Stašek jim pokynul z okna, někdy vyšel i před dům.

Po dramatickém vývoji hospodaření městské spořitelny, jíž byl ředitelem, rezignoval na funkci a odstěhoval se do Prahy, kde roku 1931 zemřel. Antalu Staškovi byl v semilském urnovém háji postaven pomník a byla sem i přemístěna urna. Roku 1933 však byla urna odcizena a ani přes vypsanou odměnu za vypátrání pachatele se ji nikdy nepodařilo najít.

Jeho syn Kamil se narodil v jednopatrovém domě číslo popisné 2 na křižovatce v centru Semil proti poště, ve stavení, kde sídlila známá hospoda U české koruny a v němž míval advokátní kancelář jeho otec. Původně panský dům s důchodní kanceláří a solnicí je připomínán již v 17. století. Od roku 1960 slouží coby sídelo Muzea a Pojizerské galerie. V patře a v podkroví jsou umístěny stálé expozice, přízemní místnosti jsou využívány pro krátkodobé výstavy a kulturní akce.

Kamil šel v otcových šlépějích, zabýval se literární tvorbou a žurnalistikou. Zvolil si pseudonym Ivan Olbracht. V letech 1909 až 1916 pracoval jako redaktor Dělnických listů ve Vídni. V té době mu vyšly první dvě významné práce O zlých samotářích a Žalář nejtemnější. Po založení komunistické strany se stal jejím oddaným stoupencem a bouřlivé sociální hnutí poválečných let se snažil vystihnout v románu Anna Proletářka. V roce 1929 se postavil spolu s dalšími spisovateli proti Gottwaldem nastolenému kursu ve straně a z KSČ vystoupil. V polovině 30. let obrátil svou pozornost k problémům nejvýchodnější části republiky. Na Podkarpatské Rusi vznikly knihy Hory a staletí, Golet v údolí a jeho vrcholné dílo Nikola Šuhaj loupežník. Ivan Olbracht zemřel roku 1952 v Praze.

Oba spisovatele zpodobnil roku 1960 akademický sochař Josef Malejovský v bronzovém sousoší před vstupem do Palackého sadů.

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Nenápadný Kotel u Osečné přetéká překvapením
Rozhlednu U Borovice doplňuje muzeum psacích strojů
Budova na libereckém Zlatém kříži je klenot německé novorenesance
Rozhledna Tanvaldský Špičák dohlíží na město už od dob secese
Cyklovýlet Lužickými horami: Prácheň, Klučky i Valdštejnská skála
Po stopách pyšné princezny od Panské skály a zpět
Rozhledna Štěpánka je královnou Jizerských hor
Krkonoše lákají v létě na pivní stezku, romantiku i jízdu s Harrachem
Klingerovo mauzoleum je kouskem Itálie na Frýdlantsku
Dřevo vystřídal kov. Nová rozhledna na Smrku je letos plnoletá
Svatý Gothard chrání před blesky a kroupami. Má kapličku na Šumburku
Rozhledna Slovanka: z vídeňské výstavy až na sever Čech
Máchův kraj – krajem písku a borovic na kole, pěšky i na motorce
Turnovské náměstí zdobí novorenesanční spořitelna
Na kole Pojizeřím po stopách zapadlých vlastenců
Výhledy i odpočinek, to je rozhledna Rašovka na Ještědském hřebeni
Frýdlantské městské hradby jsou dotekem středověku
Na kole za architektonickými skvosty Jilemnicka
Prvorepublikové sídliště Domovina patřilo vysloužilcům a invalidům
Prosečská rozhledna – oáza klidu v přírodě Jizerských hor
Liberecký kraj nabízí v létě mnoho důvodů pro návštěvu
Okolo rozhledny Štěpánka přes Bílou skálu až za Járou Cimrmanem
Rozhlednu Nisanka si pojmenovali samotní turisté
Na kole po stopách jizerskohorských sklářů
Brechschmiedovu kapli a Čertovu komoru obestírá tajemná pověst
Rozhledna Na Stráži hlídkuje nad Sloupem v Čechách
Výšlap okolím Jablonce přiblíží pramen Nisy i rozhlednu Císařský kámen
Česká brána v Bělé pod Bezdězem zve do centra města i galerie
Vyzkoušejte si rozhled očima génia na Majáku Járy Cimrmana
Cyklovýlet provede krásami frýdlantského výběžku
Barokní klenot v Doksech přibližuje rybníky a básníka Máchu
Krásný výhled od Jizerských hor až po Krkonoše. To je Královka
Zřícenina, orloj i viadukt. Vrcholová trasa provede cyklisty zajímavostmi
Kozákov, ráj pro turisty i milovníky drahokamů
Vodní elektrárna Spálov, klenot Riegrovy stezky

Krátké zprávy z regionu Semilska

Přihlášky na střední školy: Klíčové jsou priority, ne rychlost

Období podávání přihlášek na střední školy se blíží. Od 1. do 20. února 2026 budou moci žáci 9. tříd podávat přihlášky ke studiu a pro mnoho rodin to znamená zvýšenou nejistotu a tlak na rozhodování. Kraj proto shrnuje základní informace k přijímacímu řízení a zároveň chce uklidnit rodiče i žáky, že není potřeba spěchat ani zbytečně taktizovat. Přihlášky není nutné podávat hned první den. Pořadí odeslání přihlášek nemá vliv na přijetí, rozhodující jsou správně zvolené priority škol. Každý uchazeč může podat až tři přihlášky na střední školy a dvě na střední školy s talentovou zkouškou. U každé z nich je pak nezbytné stanovit pořadí (tzv. prioritu) podle toho, kam chce skutečně nastoupit. Toto pořadí je po podání přihlášek neměnné a má přímý vliv na výsledek přijímacího řízení. Systém přijímacího řízení je nastaven tak, aby co nejvíce respektoval skutečné preference žáků. Doporučujeme tedy řadit školy podle opravdového zájmu, nikoli podle obav, zda má žák „dostatečnou šanci". Taktizování s pořadím přihlášek se může naopak obrátit proti původnímu záměru.

Místní poplatek z pobytu v Turnově 2026

Městský úřad Turnov, odbor finanční informuje o výši a splatnosti místního poplatku z pobytu pro rok 2026. Od roku 2025 platí Obecně závazná vyhláška č. 7/2023 o místním poplatku z pobytu. Ubytovatel vybírá za osobu a noc 30 Kč za úplatný pobyt trvající nejvýše 60 po sobě jdoucích dnů u jednoho poskytovatele pobytu bez ohledu na to, kde je poskytnut nebo jaký má účel. Tedy vedle hotelů, motelů a penzionů se jedná také o soukromé domy, byty, ateliéry, karavany, stany apod. Ubytovatelé vybraný poplatek odvádí pololetně v hotovosti nebo na účet města, a to vždy do 15 dnů po skončení příslušného pololetí.