Znám křišťálovou studánku aneb o lese a vodě v Krkonoších

20.03.2020 14:22:43 | Autor: Radek Drahný | Rubrika: ZPRÁVY | Obce: Krkonoše

Krkonošské lesy pokrývají přes 80 % celkové plochy Krkonoš. Jejich druhové složení a prostorové rozložení v minulosti značně ovlivnil člověk. V posledních třech dekádách se krkonošští lesníci snaží postupně přeměňovat nepůvodní porosty na lesy přírodě blízké. Aktuální výzvou je zpomalení šíření lýkožrouta smrkového. Voda je nesmírně důležitá nejen pro krkonošské lesy, ale pro krkonošskou přírodu obecně.

Správa Krkonošského národního parku se stará o 585 km drobných vodních toků a nepočítaně studánek a pramenů v celém pohoří. Je tedy přirozené, že i Správa KRNAP se přidává k víkendovým oslavám Světového dne lesů (21. března) a Světového dne vody (22. března).

„Krkonoše byly v historii dvakrát prakticky zcela odlesněny. Na starých obrazech, které jsou k vidění v řadě světových galerií, jsou krkonošské kopce téměř holé. Lesy se díky obrodným silám přírody i lidem vrátily a vyrostly až do dnešní podoby, hory jsou opět zelené. Celé jedno desetiletí nebývalého sucha v kombinaci s nežádoucím složením mnoha lesních porostů, založených dlouho předtím, než je do své péče převzala správa parku, nás teď ale staví do situace, kdy se holiny, byť dočasně, mohou do hor vrátit," řekl ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch. „V roce 2019 jsme vytěžili celkem 80 183 m3 v rámci nahodilých těžeb, z toho 57 058 m3 bylo kůrovcem napadené dříví. Obdobnou situaci očekáváme i v letošním roce," upřesnil.

I když se jedná o čísla vysoká ve srovnání s předchozími roky, není také díky skvělé práci zdejších lesníků důvod k panice. V případě krkonošských lesů je žádoucí kůrovce v nepřirozených smrkových monokulturách brzdit, protože jde ale o lesy určené k přestavbě na lesy podobné těm přirozeným, má i kůrovec v celém procesu svoje místo. Vykácené kůrovcové oko je šance dosadit do lesa to, co v něm chybí a co kvůli absenci mateřských stromů v okolí neumí nalétnout samo. V letošním roce proto bude do krkonošských lesů s pomocí Škoda Auto, a. s. vysazeno 39 000 jedlí, buků, jeřábů, bříz a smrků výlučně místního původu. Bez ohledu na tuto pomoc ale samozřejmě nadále preferujeme přirozenou obnovu.

Správa KRNAP kromě lesů pečuje také o potoky, potůčky a říčky. Po přívalových deštích opravujeme škody, budujeme hrazenářská díla a vysazujeme břehové porosty. Hrazenářská díla již mnohokrát osvědčila svou funkčnost. Prakticky každoročně při přívalových deštích výrazně sníží riziko škod na majetku státu, obcí a měst i soukromých osob.

Kromě toho se snažíme stabilizovat vodní režim v krajině. Likvidujeme v minulosti vytvořené meliorační kanály a snažíme se tak zadržet vodu v horách co nejdéle. V minulosti vytvořené meliorační kanály měly za účel odvádět vodu z krajiny, aby na původně podmáčených stanovištích a rašeliništích, která byla vysušena, mohl být pěstován hospodářský les. Lidé ale až po dlouhé době zjistili, jak důležitá je ochrana ekologických funkcí mokřadů a rašelinišť jako regulátorů vodního režimu v krajině a stanovišť typických organismů.

„Proto dnes musíme řadu chybných kroků z dřívějších desetiletí napravovat. V několika na sebe navazujících projektech jsme již vybudovali více než 1 500 přepážek. Každá nová přepážka začíná velmi rychle plnit svou funkci. Již po roce jsou přepážky krásně zazemněné, tedy utěsněné, a fungují jako přirozená retenční nádržka v krajině," uvedl garant projektu Václav Jansa, náměstek ředitele a vedoucí odboru péče o národní park.

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Navrhněte, kdo by měl získat Cenu ředitele Správy KRNAP
Došlo k omezení provozu Správy KRNAP v souvislosti s koronavirem
Uzavření hranic má dopady i pro návštěvníky Krkonoš
Můžete znovu podat žádost o příspěvek na péči o krkonošské louky
Rekonstrukce Krkonošského muzea ve Vrchlabí začíná
Loňská kampaň KRNAPu Není zvěř jako zvěř je Zlatá pecka
Návštěvníci Krkonoš: Zachovejte národní park, jinak se zhorší příroda
Obrazem: Daleké rozhledy z Benecka do Krkonoš a širokého okolí

Krátké zprávy z regionu Semilska

Kraj daruje obcím a městům pozemky. Podpoří tak rozvoj a bezpečí obyvatel

Téměř 31 tisíc čtverečných pozemků převedl letos Liberecký kraj bezúplatně na obce. Obce a města na nich vybudují chodníky a cyklostezky podél silnic, čímž zvýší bezpečnost chodců a cyklistů na jejich území. Kraj zároveň pracuje na majetkoprávním vypořádání pozemků včetně komunikací, které do budoucna vyřadí z krajské silniční sítě. „Během letošního roku převedl kraj pozemky v účetní hodnotě 2,6 milionu korun na deset obcí a třináct měst v regionu," upřesnil náměstek hejtmana pro řízení rezortu ekonomiky, majetku, investic, veřejných zakázek a informatiky Zbyněk Miklík. „Kraj sice za tyto pozemky peníze nedostane, obce a města v kraji však mohou ušetřené finanční prostředky za nákup pozemků investovat do svého dalšího rozvoje, což je i prioritou Libereckého kraje."

Vodárna Trkač je opravena

Technická památka vodárna v Obřím dole nedaleko Rudného potoka, známá jako Trkač, prošla letos na podzim opravou. Opravili samotnou stavbu, její střechu, venkovní fasádu i vnitřní omítky, které kvůli vlhkosti a drsnému klimatu na tomto místě velmi trpí. Zvláštní péči věnovali samotné turbíně, kterou natřeli. Opravy a nátěru se dočkaly i původní dveře a mříže. Vodárna a 700 metrů dlouhý vodovod sloužily k dopravě vody na Sněžku do České boudy. Postavit ji nechat v roce 1912 hrabě Rudolf Czernin-Morzin. Ukončil tím éru vynášení vody na Sněžku na bedrech nosičů. Toto zařízení sloužilo až do 50. let minulého století, kdy kvůli nedbalé údržbě přestalo fungovat.