FOTO: Klášterní zahrada ve Vrchlabí už slouží veřejnosti i ekovýchově

29.08.2013 11:03:04 | Autor: Jakub Kašpar | Rubrika: ZPRÁVY | Obce: Vrchlabí

Zahrada, spojující někdejší augustiniánský klášter ve Vrchlabí (dnešní Krkonošské muzeum Správy KRNAP) a vrchlabský zámecký park, se po zhruba roční rekonstrukci v úterý 27. srpna odpoledne otevřela oficiálně veřejnosti.

Rekonstrukce zahrady byla součástí česko-polského projektu Rozvoj turistické infrastruktury KRNAP a KPN (Karkonoskiego Parku Narodowego). Zahrada byla zrekonstruována podle projektu zahradního architekta Jiřího Prouzy.

„Zahradu jsme se snažili přiblížit v některých ohledech více původní podobě, kterou měla v době fungování kláštera - například ve vedení hlavní spojovací cesty, či návratem rastrových záhonů v prostoru za klášterní budovou. Zároveň jsme ale chtěli využít prostor v blízkosti budov Správy KRNAP - hlavní budovy, muzea a budoucího střediska ekologické výchovy - tak, aby zahrada dobře sloužila i pro ekovýchovné akce a programy," řekl garant projektu Michal Skalka, vedoucí pracoviště ekologické výchovy Správy KRNAP. 

Zahrada po rekonstrukci nabízí tři základní části. Prostor mezi Správou KRNAP a stanicí pro handicapované živočichy vyplňuje nový altán, proutěný tunel, který už začíná porůstat pnoucími rostlinami a nášlapná stezka, na které si každý může vyzkoušet snadno rozdíl vnímání různých povrchů hmatem, oproti běžnému zrakovému vjemu. „Pochopitelně každodenně je a bude zahrada využívaná především Vrchlabáky, ale i návštěvníky města a Krkonoš jako příjemné místo k rekreaci a relaxaci, k procházkám s dětmi, a podobně," dodal Skalka.

Druhým prostorem je část u rybníčka, kde vyrostla geologická expozice pod širým nebem. Tvoří ji velké kusy základních krkonošských hornin a molo se sedmi oboustrannými informačními panely o geologii Krkonoš. „Prosíme jen návštěvníky expozice, aby v současné době dbali zvýšené opatrnosti při pohybu na molu, než na něj bude doplněno zábradlí, které v původním projektu nebylo a nyní jej architekt projektuje," upozornil Michal Skalka.

Největším prostorem je areál za klášterní budovou. Ten tvoří devět rastrových záhonů, představujících různé typy krkonošské flóry - například šafránové louky, typickou květnatou louku Krkonoš, štěrkovou lavici či typicky klášterní bylinkový záhon. V současné době se pracuje na osevním plánu pro některé ze záhonů tak, aby byla tato část zahrady ještě pestřejší. „Hlavní část práce ale udělá příroda za nás - druhové složení záhonů se bude v čase jistě měnit a bude velmi zajímavé sledovat, jakým způsobem," říká Michal Skalka. Na druhé straně cesty oproti rastrovým záhonům je již dobře známá štěpnice starých a regionálních odrůd ovocných stromů, kde se lidé mohou seznámit i s odrůdami, které dnes už nikde jinde, než ve Vrchlabí, neuvidí. 

Zahrada bude sloužit veřejnosti k rekreaci i relaxaci, Správa KRNAP tu bude realizovat některé své ekologické vzdělávací programy, jako například oblíbený program „Tma přede mnou aneb Dotkněte se Krkonoš", ale i k akcím, které pořádá Krkonošské muzeum Správy KRNAP. „Věřím, že si lidé zahradu užijí, a že se může stát i jedním z cílů, pro které budou do Vrchlabí jezdit lidé z blízkého i vzdálenějšího okolí podobně, jako se jezdí do skvěle zrekonstruovaného areálu Františkánského kláštera v nedalekém Hostinném," uvažoval ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka.

K zahradě vznikla i série netradičně pojatých letáčků, které kromě informací obsahují především zábavnou hru pro každého, kdo si ji bude chtít zahrát. Pro zahradu připravilo pracoviště ekologické výchovy Správy KRNAP také první krkonošský quest, tedy hru, která k nám přichází z anglosaského prostředí a trochu připomíná starou známou „Honbu za pokladem".

Na polské straně Krkonoš ve stejném projektu vzniklo nedávno otevřené informační středisko KPN Domek laboranta v Karpaczi. Projekt Rozvoj turistické infrastruktury KRNAP a KPN připravila Správa KRNAP společně s Dyrekcji Karkonoskiego Parku Narodowego. Projekt celkem za 1 763 000 € byl podpořen Operačním programem přeshraniční spolupráce Česká republika-Polská republika 2007-13. Česká část projektu z této částky představovala cca 620 000 Euro.

Související články:

Malá nalezená vydra se už zotavila ve vrchlabské záchranné stanici

Srpnovým živočichem kampaně KRNAP je vranka obecná

FOTO: Na oslavě 50 let od založení KRNAP zahráli Bárta a Dusilová

Obrazem: Oslavy jubilea KRNAPU zahájil folklorní soubor a pohádka

Sdílet s přáteli na facebooku

Náhled fotogalerie

OTEVŘÍT FOTOGALERII (celkem 38 fotek)

 

Další aktualita v pořadí ARCHIV AKTUALIT

Vyberte datum:			Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2025 2026
Po	Út	St	Čt	Pá	So	Ne

Krátké zprávy z regionu Semilska

Kácení i sázení lip se chystá v turnovské ulici Žižkova

Kácení a následná výsadba nových stromů, se kterými se počítá v týdnu od 1. prosince 2025, se dotkne ulice Žižkova v úseku od křižovatky se Zborovskou ulicí k ulici Alej legií. Dojde ke kácení osmi kusů lip srdčitých, ve stejném týdnu proběhne dosadba nových stromů. Jedná se o jeden strom u budovy OAHŠ u křižovatky se Zborovskou ulicí, jeden strom u vchodu do obchodu ZŠ Žižkova a šest stromů u bytových domů na konci ulice Žižkova. Kácení je plánováno za provozu se začátkem v pondělí 1. prosince (pokud klimatické podmínky dovolí). Při kácení jednotlivých stromů vždy dojde ke krátkodobé uzavírce komunikace za asistence poučených osob, které přechodně zastaví dopravu. Strom bude rychle odklizen a provoz znovu uvolněn. Kácení bude provedeno vždy v čase, kdy tudy neprojíždí autobus na pravidelné lince.

Liberec hostil světové odborníky na nanotechnologie

Nanotechnologie se stěhují z laboratoří do každodenní reality, z Libereckého kraje mohou udělat lídra v udržitelných technologiích. Shodli se na tom účastníci mezinárodní konference NanoCzech 2025, kterou v Liberci uspořádala Agentura regionálního rozvoje společně s Libereckým krajem. Konference se zaměřila především na technologie, které čistí vodu, vzduch a půdu. Potvrdila kvalitu místních výzkumných týmů, výsledků jejich práce i mezinárodních projektů, do kterých jsou zapojeni. Dorazilo zhruba 150 vědců, výzkumných pracovníků, zástupců firem a diplomatických misí z více než dvaceti zemí světa. Jejich účast ukázala, že liberecký region má ve výzkumu a vývoji nanotechnologií své pevné místo na mapě světa.