FOTO: Klášterní zahrada ve Vrchlabí už slouží veřejnosti i ekovýchově

29.08.2013 11:03:04 | Autor: Jakub Kašpar | Rubrika: ZPRÁVY | Obce: Vrchlabí

FOTO: Klášterní zahrada ve Vrchlabí už slouží veřejnosti i ekovýchově

Zahrada, spojující někdejší augustiniánský klášter ve Vrchlabí (dnešní Krkonošské muzeum Správy KRNAP) a vrchlabský zámecký park, se po zhruba roční rekonstrukci v úterý 27. srpna odpoledne otevřela oficiálně veřejnosti.

Rekonstrukce zahrady byla součástí česko-polského projektu Rozvoj turistické infrastruktury KRNAP a KPN (Karkonoskiego Parku Narodowego). Zahrada byla zrekonstruována podle projektu zahradního architekta Jiřího Prouzy.

„Zahradu jsme se snažili přiblížit v některých ohledech více původní podobě, kterou měla v době fungování kláštera - například ve vedení hlavní spojovací cesty, či návratem rastrových záhonů v prostoru za klášterní budovou. Zároveň jsme ale chtěli využít prostor v blízkosti budov Správy KRNAP - hlavní budovy, muzea a budoucího střediska ekologické výchovy - tak, aby zahrada dobře sloužila i pro ekovýchovné akce a programy," řekl garant projektu Michal Skalka, vedoucí pracoviště ekologické výchovy Správy KRNAP. 

Otevření rekonstruované zahrady bývalého augustiniánského kláštera ve Vrchlabí<br />Autor: Jiří Novák Zahrada po rekonstrukci nabízí tři základní části. Prostor mezi Správou KRNAP a stanicí pro handicapované živočichy vyplňuje nový altán, proutěný tunel, který už začíná porůstat pnoucími rostlinami a nášlapná stezka, na které si každý může vyzkoušet snadno rozdíl vnímání různých povrchů hmatem, oproti běžnému zrakovému vjemu. „Pochopitelně každodenně je a bude zahrada využívaná především Vrchlabáky, ale i návštěvníky města a Krkonoš jako příjemné místo k rekreaci a relaxaci, k procházkám s dětmi, a podobně," dodal Skalka.

Druhým prostorem je část u rybníčka, kde vyrostla geologická expozice pod širým nebem. Tvoří ji velké kusy základních krkonošských hornin a molo se sedmi oboustrannými informačními panely o geologii Krkonoš. „Prosíme jen návštěvníky expozice, aby v současné době dbali zvýšené opatrnosti při pohybu na molu, než na něj bude doplněno zábradlí, které v původním projektu nebylo a nyní jej architekt projektuje," upozornil Michal Skalka.

Největším prostorem je areál za klášterní budovou. Ten tvoří devět rastrových záhonů, představujících různé typy krkonošské flóry - například šafránové louky, typickou květnatou louku Krkonoš, štěrkovou lavici či typicky klášterní bylinkový záhon. V současné době se pracuje na osevním plánu pro některé ze záhonů tak, aby byla tato část zahrady ještě pestřejší. „Hlavní část práce ale udělá příroda za nás - druhové složení záhonů se bude v čase jistě měnit a bude velmi zajímavé sledovat, jakým způsobem," říká Michal Skalka. Na druhé straně cesty oproti rastrovým záhonům je již dobře známá štěpnice starých a regionálních odrůd ovocných stromů, kde se lidé mohou seznámit i s odrůdami, které dnes už nikde jinde, než ve Vrchlabí, neuvidí. 

Otevření rekonstruované zahrady bývalého augustiniánského kláštera ve Vrchlabí<br />Autor: Jiří Novák Zahrada bude sloužit veřejnosti k rekreaci i relaxaci, Správa KRNAP tu bude realizovat některé své ekologické vzdělávací programy, jako například oblíbený program „Tma přede mnou aneb Dotkněte se Krkonoš", ale i k akcím, které pořádá Krkonošské muzeum Správy KRNAP. „Věřím, že si lidé zahradu užijí, a že se může stát i jedním z cílů, pro které budou do Vrchlabí jezdit lidé z blízkého i vzdálenějšího okolí podobně, jako se jezdí do skvěle zrekonstruovaného areálu Františkánského kláštera v nedalekém Hostinném," uvažoval ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka.

K zahradě vznikla i série netradičně pojatých letáčků, které kromě informací obsahují především zábavnou hru pro každého, kdo si ji bude chtít zahrát. Pro zahradu připravilo pracoviště ekologické výchovy Správy KRNAP také první krkonošský quest, tedy hru, která k nám přichází z anglosaského prostředí a trochu připomíná starou známou „Honbu za pokladem".

Na polské straně Krkonoš ve stejném projektu vzniklo nedávno otevřené informační středisko KPN Domek laboranta v Karpaczi. Projekt Rozvoj turistické infrastruktury KRNAP a KPN připravila Správa KRNAP společně s Dyrekcji Karkonoskiego Parku Narodowego. Projekt celkem za 1 763 000 € byl podpořen Operačním programem přeshraniční spolupráce Česká republika-Polská republika 2007-13. Česká část projektu z této částky představovala cca 620 000 Euro.

Související články:

Malá nalezená vydra se už zotavila ve vrchlabské záchranné stanici

Srpnovým živočichem kampaně KRNAP je vranka obecná

FOTO: Na oslavě 50 let od založení KRNAP zahráli Bárta a Dusilová

Obrazem: Oslavy jubilea KRNAPU zahájil folklorní soubor a pohádka

Sdílet s přáteli na facebooku

 

Náhled fotogalerie

 

OTEVŘÍT FOTOGALERII (celkem 38 fotek)

 
 
 
 

 

Další aktualita v pořadí ARCHIV AKTUALIT
 

Vyberte obec

Události dle data

Stalo se | Připravuje se

Vyberte datum:
Po Út St Čt So Ne

Krátké zprávy z regionu Semilska

Jeden a půl milionem podpoří Liberecký kraj vědomostní soutěže žáků

Částkou 1 605 000 korun podpořil v letošní roce Liberecký kraj konání vědomostních olympiád žáků základních a středních škol. Okresní a krajská kola se konají již od začátku roku. Další finanční prostředky na soutěže ve výši 630.000 korun čerpá kraj ze státního rozpočtu. „Organizaci vědomostních soutěží zajišťuje na základě příspěvku zřizovatele ve výši 1 200 000 korun Střední škola a Mateřská škola Na Bojišti, Liberec. Jedná se o krajská a okresní kola vědomostních soutěží a klání ve středoškolské odborné činnosti. Na organizaci okresních kol mimo Liberec se podílejí příspěvkové organizace obcí. Jedná se například o domy dětí a mládeže či střediska volného času," uvedl Jiří Čeřovský, náměstek hejtmana pro resort školství, mládeže, tělovýchovy, sportu a zaměstnanosti.

Přednáška Léčitelské příběhy znovu v semilském muzeu

Opakování přednášky Léčitelské příběhy se uskuteční v semilském muzeu ve středu 24. dubna v 17:00. V našem regionu v rámci léčitelské výstavy nalezli více jak 30 velmi zajímavých a mnohdy i různorodých osobností. Jací to byli lidé? Jaké byly jejich motivace k léčení potřebných? Z jakých zdrojů čerpali své znalosti? O tom bude vyprávět autor výstavy, náš muzejní historik Tomáš Chvátal.


Archiv krátkých zpráv

Nejnovější články

Krkonošské louky mohou dál rozkvétat
Ensemble Flair a Jan Rokyta rozsvítí Fabriku 1861
Kam na jaře v Jizerských horách? K vodě, na rozhlednu i za vědou
Volejbalisté Malé Skály zakončili sezonu v Kojetíně
Jaké chystají investice v Harrachově v roce 2024?

Nejčtenější články

22.04.: Obrazem: Sto zvířat rozeznělo zaplněnou sokolovnu ve Sklenařicích
24.04.: Halu lomnického muzea rozezní trampská muzika
23.04.: Hledá se nejlepší knihovna Libereckého kraje

Další »

Infomail


Chcete pravidelně dostávat informace o novinkách na tomto serveru?

Zadejte svůj e-mail:
 

Facebook

Twitter

Instagram

https://www.instagram.com/nasepojizeri

Odkazy

Fotogalerie Videogalerie Soutěže Anketa

INZERCE | KARIÉRA | KONTAKT