Brusič drahokamů navazuje na odkaz středověkých mistrů

17.10.2020 08:11:44 | Autor: Jan Mikulička, KÚ Libereckého kraje | Rubrika: ZPRÁVY | Obce: Liberecký kraj

Řemesla v kraji 14: Až do středověku spadají první zmínky o zpracování drahých kamenů. Řemeslo se udrželo dodnes a o výrobky zdobené pestrobarevnými drahokamy je stále zájem. Řada brusičů tak stále nese odkaz jejich dávných předchůdců a snaží se řemeslo zachovat i pro další generace.

„Práce brusiče, ať už drahých nebo skleněných kamenů, je obdivuhodná. Vyžaduje přesnost, trpělivost a velký respekt k materiálu. Každý drahý kámen je navíc jedinečný, a pokud řemeslník udělá chybu, má to fatální následky. Do opravdového mistrovství dorůstá každý brusič dlouhá léta," uvedla Květa Vinklátová, radní pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Během staletí se hlavním českým centrem broušení drahokamů stalo Turnovsko. Mezi brusiče, kteří navazují na dlouhou tradici zpracování drahých kamenů v tomto regionu, patří další Mistr tradiční rukodělné výroby Libereckého kraje - Petr Šťastný.

V roce 1991 si založil vlastní brusičskou dílnu, kde pracuje převážně s přírodními materiály a vytváří klasické i vlastní výbrusy šperkových kamenů, které se vyznačují zajímavými tvary, vysokým leskem a často i zvláštními optickými efekty. Ve své práci využívá nejnovější poznatky z různých oborů a bohaté vlastní zkušenosti; spolupracuje s řadou známých šperkařů a restaurátorů.

Prsten s topasem se objevil již v hrobě českého krále Přemysla Otakara I. V době vlády Přemyslovců se totiž rozvíjel obchod s Arábií, kde již broušení kamenů znali, a tak lze předpokládat, že prsten pochází právě odtud.

Za vlády Rudolfa II objevili postup, kdy se spodní plochy broušených kamenů pokrývaly tenkou stříbrnou folií, kámen pak vmáčkli do vosku, kterým se vyplnilo kovové lůžko s drápky. Drápky zajistili tak, aby kámen nevypadl.

V dobách husitské a třicetileté války se na vývoji řemesla nic nezměnilo až do roku 1660, kdy se zrodil výbrus zvaný trojřadý briliant. Broušené diamanty ve tvaru briliantů v té době nosili jen králové jako jeden z dokladů svého postavení. Technologie broušení se pak z diamantů přenesla na rubíny, safíry, smaragdy, spinely a jiné barevné drahé kameny.

Ve středověku se broušení drahokamů přeneslo z Prahy na Turnovsko, které se v tomto oboru stalo světovým pojmem. Zájem o broušené drahé kameny ale celosvětově vzrůstal takovou měrou, že brusiči nestačili brousit přírodní kameny dostatečným tempem, aby pokryli poptávku. Proto se zhruba od 18. století k broušení začalo používat také sklo.

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Mistryně perníkářka zvládne zvíře i husara na koni
Mistři řezbáři tvoří dřevěné šperky s příběhem i sochy na orloji
Liberecký kraj je regionem zasvěceným sklářskému umění
Mistr tesař ctí ducha historie i při stavbě nových domů
Mistr kamenosochař zvládne kašnu i kopii barokní sochy
Barvířství: kdysi slavné řemeslo upadlo téměř v zapomnění
Řemesla v kraji: Podmalby, lidové obrázky, které potěší i dnes
Houslař Kohout pracuje pro Pavla Šporcla i Josefa Suka
Po stopách řemesel v kraji: kvalita z kůže vydrží po generace
Po stopách řemesel v kraji: kováři z vesnic vymizeli, ale nezaniknou
Po stopách řemesel: za březovými metlami do Krkonoš
Vydejte se po stopách řemesel v kraji, tentokrát na ovčí vlně
Vydejte se po stopách řemesel v regionu, tentokrát za krásami krajek
Vyhlásili mistry tradiční rukodělné výroby Libereckého kraje

Krátké zprávy z regionu Semilska

Krok k budoucnosti podruhé pomáhá osmákům s volbou střední školy

Ve čtvrtek 11. prosince se uskutečnil druhý ročník projektu Libereckého kraje Krok k budoucnosti a znovu potvrdil význam systematické podpory kariérového rozhodování žáků základních škol. Akce určená pro žáky 8. tříd libereckých základních škol je propojila se středními školami a jejich partnerskými firmami či institucemi a nabídla mladým lidem přehledné a srozumitelné informace o možnostech dalšího studia i budoucího uplatnění. Krok k budoucnosti vznikl jako reakce na rostoucí potřebu pomáhat žákům v období, kdy stojí před jedním z prvních zásadních rozhodnutí - volbou střední školy. Formát akce staví na jednoduchém principu: jedno místo, jeden den a přímý kontakt se školami i firmami, které jsou s konkrétními obory dlouhodobě spojeny. Žáci tak získávají nejen informace o studijních programech, ale i reálnou představu o tom, jaké dovednosti a znalosti jsou v praxi skutečně potřeba. „Podpora odborného vzdělávání a kariérového poradenství šitého na míru mladé generaci patří mezi dlouhodobé priority Libereckého kraje. Máme odpovědnost vytvářet podmínky, ve kterých se mladí lidé mohou rozhodovat informovaně a s ohledem na budoucí uplatnění. Krok k budoucnosti je jedním z konkrétních nástrojů, jak tuto odpovědnost naplňovat," uvedla radní Libereckého kraje pro školství a sport Jitka Skalická.

Krajský odbor silničního hospodářství bude od ledna řídit Frömelová

Rada Libereckého kraje obdržela v úterý 2. prosince návrh na jmenování Bc. Dominiky Frömelové, DiS. do funkce vedoucí odboru silničního hospodářství Krajského úřadu Libereckého kraje s účinností od 1. ledna 2026. Do výběrového řízení vypsaného 2. října 2025 se přihlásila jedna uchazečka. Dominika Frömelová dlouhodobě působí na daném odboru, kde zastává od roku 2024 pozici vedoucí oddělení dopravně správních agend, a tak byla doporučenou kandidátkou pro jmenování krajskou radou. Ve funkci nahradí odchodivšího Zdeňka Borovičku.