Čertovy skály: kterak spolu svatý Prokop a Florián o kapli válčili

23.10.2024 23:31:22 | Autor: Jan Mikulička, KÚ Libereckého kraje | Rubrika: ZPRÁVY | Obce: Liberecký kraj

Několik mohutných skalních skupin z žuly zvané černostudniční či železnobrodská lze spatřit vpravo od hřebenové cesty, která vede od rozhledny Černá Studnice do sedla v Beranech. Říká se jim Čertovy skály.

„V řadě skalních útvarů hledali a hledají lidé tvary lidí či zvířat nebo nějakou symboliku. Tak také vznikaly příběhy o některých místech, které se vyprávěly napříč generacemi. Ani čertovy skály nejsou výjimkou," uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Podle lidového podání jsou skály dílo pekelníkovo. Když se totiž v nedaleké Zásadě rozhodli kdysi postavit kapli, dohadovali se, koho zvolit jako jejího patrona. Zda svatého Floriána, patrona proti požárům, nebo svatého Prokopa, jenž zkrotil čerta. Zvolili svatého Prokopa a hned začali kopat základy. Rozzlobený svatý Florián jim pak při stavbě činil nejrůznější protivenství.

Svatý Prokop nelenil a v noci poslal svého čerta do Frýdlantu pro kámen na stavbu. Čert s velikánskou fůru kamení na zádech letěl zpátky, avšak strašný nečas, způsobený svatým Floriánem, zapříčinil, že čert kameny neudržel a část upustil. Vzniknuvším skalám se pak říkalo Čertovy skály.

Florián pak rozdělal na východě obrovský oheň, který viděli kohouti v Zásadě a hned začali kokrhat. A tak čert musel i zbylé kamení upustit a rozsypal ho od Černostudničního hřbetu až k Huti. Ale ze Zásady to měli ke kamení už blízko, a tak kapli postavili. Čertovy skály už zůstaly ve starých zkazkách sídlem pekelníků.

Nejraději prý sedávali na skále zvané Čertova kovadlina či Čertovo kladivo a sledovali okolí. Když kolem chtěl někdo projít do kostela v Držkově, ke kapli v Zásadě nebo na opačnou stranu do smržovského kostela, házeli po něm z vrcholku kameny a zaháněli ho zpět. Aby se poutníci kamenům vyhnuli, chodili podzemními chodbami, které začínaly nedaleko skal. Jednou prý smržovský sedlák dokonce přechytračil čerta, se kterým se vsadil, kdo má větší sílu. Zatímco čert mačkal v ruce kus žuly, sedlák zmáčkl namísto kamene hrudku tvarohu, až mu z ruky začala téct syrovátka. Čert se zhrozil tak velké síly a sedlák vyhrál hromadu zlaťáků.

V Čertových skalách měla nějakou dobu úkryt i skutečná postava - známý severočeský lupič Josef Kögler, původně kameník v lomu na Černé studnici. V říjnu 1893 zde oloupil ženu vracející se ze záložny o 84 zlatých a střelil ji, naštěstí ne smrtelně, do obličeje. Zdejší skalní sluj se dodnes nazývá Köglerovou jeskyní. Nejspodnější z Čertových skal, zvaná Huškova, skrývá na jedné ze svých stěn kříž, letopočet a monogram. Na onom místě se v roce 1875 zastřelil smržovský lesník Anton Huschek.

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Jako ve staré Anglii nebo Německu. Vlakem po stopách filmařů
Podzim v Jizerských horách láká na skaliska, zvířenu i Járu Cimrmana
Naučná stezka v Krkonoších seznámí turisty s jelenem
Podzim v Krkonoších: ostrý vzduch prozáří horské výhledy
Podzimní Máchův kraj: Peklo, Čtyřlístek i Braniboři
Na rybníku Věžák v Českém ráji vystupují skály přímo z hladiny
Český ráj na podzim: drahokamy, cyklovýlet a teplo v jeskyni
Procházka Českolipskem: Hříšná Milada a Fešák Hubert
Známý neznámý Český ráj: Sokol, Rotštejn a Bukovina
Léto v Jizerských horách zve na sklo i cyklistiku
Královská trasa provede z Hrádku do Žitavy a přes Oybin zpět
Léto v Krkonoších: magické výhledy i zapadlí vlastenci
Kam za vzácnými stromy a keři? Do arboret v kraji
Karáskova pašerácká stezka: po stopách loupežnického raubíře
Výprava za horníky i kouzelné výhledy. To je léto v Lužických horách
Máchův kraj láká na koupání, literaturu i výpravy po zříceninách
Po stopách filmařů: v kraji se točila Pyšná princezna i Léto s kovbojem
Houpačky z hor lákají na výhled. Z Horní Kalné je vidět až na Sněžku
Příhrazské skály zvou na pověsti o paní z Valečova a obrovi Drábovi
Pěšky, na kole, po vodě i z výšky: Liberecký kraj stokrát jinak
Křížem krážem Semilskem až na Myší skálu
Roubenky a pískovec – to je cyklojízda Dubským Švýcarskem
Cestovní ruch v kraji má nové ambasadorky. Zacílí na rodiny s dětmi
Jaro v Lužických horách zve na sklo, jídlo, pivo i skalní oltář
Jste znalcem Libereckého kraje? Ukažte své vědomosti a soutěžte
Jaro v Českém ráji: romantika u řeky i pískovcoví svatí
Kam na jaře v Jizerských horách? K vodě, na rozhlednu i za vědou
Jarní novinka z Frýdlantu: na zámku ukáží turistům kastelánské křídlo
Oficiál Tříška i loupežník Karaba. Za pohádkou do Lužických hor
Jarní Krkonoše lákají do muzeí, na adrenalin i za pivem
Liberecký kraj sobě nabízí i tipy na tematické výlety a ukázky řemesel
Liberecký kraj bude v TV. Díky turistickému přechodu Stezka Českem
Naučná stezka provede horním tokem Černé Nisy
Kam o prázdninách? Za dinosaury, sklem, i k veteránům
Bývalá vápenka představuje sedm století krkonošských osudů
Krajské video představuje přírodní krásy a tradiční řemesla Krkonoš

Krátké zprávy z regionu Semilska

Kácení i sázení lip se chystá v turnovské ulici Žižkova

Kácení a následná výsadba nových stromů, se kterými se počítá v týdnu od 1. prosince 2025, se dotkne ulice Žižkova v úseku od křižovatky se Zborovskou ulicí k ulici Alej legií. Dojde ke kácení osmi kusů lip srdčitých, ve stejném týdnu proběhne dosadba nových stromů. Jedná se o jeden strom u budovy OAHŠ u křižovatky se Zborovskou ulicí, jeden strom u vchodu do obchodu ZŠ Žižkova a šest stromů u bytových domů na konci ulice Žižkova. Kácení je plánováno za provozu se začátkem v pondělí 1. prosince (pokud klimatické podmínky dovolí). Při kácení jednotlivých stromů vždy dojde ke krátkodobé uzavírce komunikace za asistence poučených osob, které přechodně zastaví dopravu. Strom bude rychle odklizen a provoz znovu uvolněn. Kácení bude provedeno vždy v čase, kdy tudy neprojíždí autobus na pravidelné lince.

Liberec hostil světové odborníky na nanotechnologie

Nanotechnologie se stěhují z laboratoří do každodenní reality, z Libereckého kraje mohou udělat lídra v udržitelných technologiích. Shodli se na tom účastníci mezinárodní konference NanoCzech 2025, kterou v Liberci uspořádala Agentura regionálního rozvoje společně s Libereckým krajem. Konference se zaměřila především na technologie, které čistí vodu, vzduch a půdu. Potvrdila kvalitu místních výzkumných týmů, výsledků jejich práce i mezinárodních projektů, do kterých jsou zapojeni. Dorazilo zhruba 150 vědců, výzkumných pracovníků, zástupců firem a diplomatických misí z více než dvaceti zemí světa. Jejich účast ukázala, že liberecký region má ve výzkumu a vývoji nanotechnologií své pevné místo na mapě světa.