Fotografové se družili odedávna. Před 130 lety vznikl spolek Lichtbild

26.07.2023 20:37:42 | Autor: Jan Mikulička, KÚ Libereckého kraje | Rubrika: ZPRÁVY | Obce: Liberecký kraj

Dodnes se fotografové v Liberci scházejí ve fotoklubech. Jejich dávný předchůdce, sdružení Lichtbild, vznikl v městě pod Ještědem před sto třiceti lety, roku 1893. Působil až do druhé světové války.

Jeho členové o dvacet až třicet let později výrazně doplnili svou tvorbou práci renomovaných profesionálů, kteří se na rozdíl od amatérů jakožto řemeslní fotografové sdružovali v úředně uznávaném Genossenschaft der Photographen Nordböhmens in Reichenberg neboli Společenstvu fotografů Severních Čech v Liberci, založenému roku 1905. V něm mimo jiné vykonával funkci předsedy známý liberecký fotograf Ferdinand Stracke.

„Spolková činnost fotografů má skutečně v Liberci dlouhou tradici a také dnes se fotografové v našem městě setkávají a společně vystavují. Existuje tu dokonce Liberecká škola fotografická pod vedení fotografa Šimona Pikouse, kde lektorují i místní fotografové a kam se může přijít učit fotografovat skutečně každý," uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Přesně před sto třiceti lety byly schváleny stanovy spolku Lichtbild, jehož název lze z němčiny přeložit jako světlotisk či světelný obraz, ale též coby fotografie. Pod touto značkou ovšem spolek nevystupoval od začátku, první, celé znění bylo Der Club der Amateur-Photographen für Reichenberg und Umgebung čili Klub amatérských fotografů pro Liberec a okolí. Starším klubem byl na území Čech v rámci tehdejšího Rakouska-Uherska pouze fotoklub v Teplicích, založený v roce 1892.

Liberecký Lichtbild pořádal od svého založení pravidelné schůzky členů, klubovnou se jim nejprve stal Hotel Central, v průběhu let však amatérští fotografové vystřídali i jiné objekty - zejména sály hostince U Města Vídně, kavárny Pošta nebo Radničního sklípku. Zpočátku se schůzky konávaly o sobotách, postupem času byl zvolen páteční večer. Do svých řad fotoamatéři zvali i dámy.

V rámci spolkových večerů bývala vždy přednáška na téma z oblasti fotografie, spolek vedle toho pořádal fotografické vycházky, kde se členové mohli poměřovat nejen ve zvládnutí techniky fotografování, ale též hledali originální záběry a ideální proporce. V roce 1907 se stal spolek Lichtbild členem Spolku Severočeského průmyslového muzea. Vzhledem k tomu, že spolek neměl vlastní prostory, využíval k prezentaci vlastních prací výkladce na tehdejším Staroměstském náměstí 14 - dnes Benešovo náměstí -, kde členové vystavovali a tím přibližovali své práce divákům.

Milníkem v tvorbě členů byl rok 1913, kdy spolek slavil své dvacetileté výročí. Jeho zlatým hřebem se stala výstava s uměleckými ambicemi v Severočeském průmyslovém muzeu. Na výstavě se ukázaly pod jmény 19 autorů stovky prací a během prvních dní výstavy údajně muzeum navštívilo přes tisíc zvědavců. Mezi nejznámějšími vystavovateli se představil fotograf Adolf Gahler s fotografiemi zaměřenými na starou libereckou zástavbu a Heinrich Walter, který se svým aparátem prochodil okolí Kryštofova Údolí. Mezi členy spolku vystavovala jediná žena, Sophie Klinger, ta se představila snímky z cest, zejména motivy kanálů v Bruggách nebo ledovce nad Chamonix.

Ve sbírkách Severočeského muzea se dochovaly také fotografie Karla Elgera, člena Lichtbildu, který ovšem pro účely výstavy nafotil soubor na téma „podzimní deštivý den". Spolek oslavil též 40. výročí založení, v roce 1933 se ještě hrdě hlásil během oslav československého státního svátku 28. října k německým spolkům, kterých bylo v Liberci v té době cca 130, na počátku čtyřicátých let byl však pod jhem nastupujícího nového nacistického režimu prostě přejmenován na bezpříznakové Fotogruppe alias Fotoskupina, později byl rozpuštěn a po druhé světové válce jakožto spolek německý obnoven nebyl.

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Krejčí zavraždil manželku a ve vězení začal vyrábět orloje
Při stavbě parkovacího domu objevili archeologové starý náhon i kuthan
Jak vše vyzdobit ke sjezdu KSČ? Napoví manuál Severočeského muzea
O cenu Gloria musaealis se uchází Slepí svědkové doby
Zájemci o post ředitele Severočeského muzea se hlásí do 17. března
Nalezl na okraji lesa otisk historie, zašel s ním do Severočeského muzea
Středověká romantika aneb rytíř na nádvoří Severočeského muzea
Severočeské muzeum vydává jubilejní, čtyřicátý přírodovědný sborník
Severočeské muzeum slaví 150 let s knihou, výtvarníkem i Ještědem
Ze života vojáka wehrmachtu. Diapozitivy ukazují dvě tváře války
Restaurovaná miska z rubínového skla v sobě nese mnohá tajemství
Franz Liebieg. Talentovaný liberecký závodník, na kterého se zapomnělo
Severočeské muzeum v Liberci restauruje rokokový lustr
Ministerstvo kultury podpořilo další restaurování negativů firmy Ginzkey
Kachle z hradu Návarova zdobí granátová jablka i vyšpulené pozadí
Lesníky vystřídali badatelé. Chalupa na Jizerce slouží muzejníkům
V archeologické sbírce Severočeského muzea jsou i pravěká chrastítka
Kůlem z libereckého muzea kdysi prokláli srdce vražedkyni novorozence
Více květin i stromů. Park u Severočeského muzea se dočká obnovy
Severočeské muzeum v Liberci vystavuje renesanční církevní oděv
Severočeské muzeum uchystalo velkou výstavu fotografa Petra Šimra
Autor zrcadlové stěny, nádobí a textilu na Ještědu by oslavil 90 let
Pozdrav z antiky: toaletní nádobka podoby býka v Severočeském muzeu
Severočeské muzeum představí zrestaurované automatofony
Severočeské muzeum představuje historické pracovní nástroje
Severočeské muzeum ukáže historické fotografie ze svých sbírek
Sochy ze zbouraného domu dorazily z galerie do muzea
Severočeské muzeum restauruje historické hodiny
Pozůstalost dobrodruha Gustava Ginzela získalo Severočeské muzeum
Finišuje třetí etapa modernizace Severočeského muzea
Když hmyz nelétá: entomologové v Severočeském muzeu v zimě bádají
Severočeské muzeum ukazuje, jak se přálo šéfovi před 160 lety
Severočeské muzeum vystavuje znovuobjevený nejstarší zvon Liberce
Z divadla putovaly na 70 let do muzea, nyní prošly šaty restaurováním
Severočeské muzeum se chlubí elektroměrem Siemens z roku 1936
Severočeské muzeum obnovuje plastiky sochaře Metznera

Krátké zprávy z regionu Semilska

Kácení i sázení lip se chystá v turnovské ulici Žižkova

Kácení a následná výsadba nových stromů, se kterými se počítá v týdnu od 1. prosince 2025, se dotkne ulice Žižkova v úseku od křižovatky se Zborovskou ulicí k ulici Alej legií. Dojde ke kácení osmi kusů lip srdčitých, ve stejném týdnu proběhne dosadba nových stromů. Jedná se o jeden strom u budovy OAHŠ u křižovatky se Zborovskou ulicí, jeden strom u vchodu do obchodu ZŠ Žižkova a šest stromů u bytových domů na konci ulice Žižkova. Kácení je plánováno za provozu se začátkem v pondělí 1. prosince (pokud klimatické podmínky dovolí). Při kácení jednotlivých stromů vždy dojde ke krátkodobé uzavírce komunikace za asistence poučených osob, které přechodně zastaví dopravu. Strom bude rychle odklizen a provoz znovu uvolněn. Kácení bude provedeno vždy v čase, kdy tudy neprojíždí autobus na pravidelné lince.

Liberec hostil světové odborníky na nanotechnologie

Nanotechnologie se stěhují z laboratoří do každodenní reality, z Libereckého kraje mohou udělat lídra v udržitelných technologiích. Shodli se na tom účastníci mezinárodní konference NanoCzech 2025, kterou v Liberci uspořádala Agentura regionálního rozvoje společně s Libereckým krajem. Konference se zaměřila především na technologie, které čistí vodu, vzduch a půdu. Potvrdila kvalitu místních výzkumných týmů, výsledků jejich práce i mezinárodních projektů, do kterých jsou zapojeni. Dorazilo zhruba 150 vědců, výzkumných pracovníků, zástupců firem a diplomatických misí z více než dvaceti zemí světa. Jejich účast ukázala, že liberecký region má ve výzkumu a vývoji nanotechnologií své pevné místo na mapě světa.