Ze života vojáka wehrmachtu. Diapozitivy ukazují dvě tváře války

05.01.2023 16:47:55 | Autor: Jan Mikulička, KÚ Libereckého kraje | Rubrika: ZPRÁVY | Obce: Liberecký kraj

Unikátní soubor fotografií zachycující rodinné i pracovní události v okruhu vojáka wehrmachtu nasazeného na východní frontě má ve svých sbírkách Severočeské muzeum. Voják pracoval na dodnes ne zcela jasné práci při tvorbě přesidlovacích a zajateckých táborů.

Soubor je unikátní svou výpovědní hodnotou - na jednom filmovém pásu se objevují fotografie rodinné, vyzařující příjemnou atmosféru Vánoc, aby je na dalších filmových políčkách střídaly záběry mrtvol v ostnatých drátech. Lidské utrpení je zde zachyceno jen jako zajímavý pracovní problém, jako by zajatci kdesi na východě nebyli lidskými bytostmi. Autor portrétoval vlastní děti i rodinu a naproti tomu na jiných filmech na východní frontě zachycoval zajatce.

„Historické fotografie jsou velmi důležitým dokladem doby. V případě zmíněných fotografií z druhé světové války se jedná o doklad z velmi bolestného období na území současného Libereckého kraje. Historikové našeho Severočeského muzea díky nim odhalují řadu detailů z tehdejšího života našich předchůdců," řekla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Z několika fotografií byli muzejníci před lety schopni určit, že rodinné výlety se odehrávaly v Krkonoších, v okolí Hrádku nad Nisou a na Cvikovsku. Nejnovější zjištění se váže k možnému bydlišti autora. Ten pravděpodobně pocházel z České Lípy. Je také možné, že v České Lípě měl část rodiny, nebo tam žili jeho příbuzní.

Dalším bonusem jsou fotografie skupiny obyvatel, která byla nazývaná Volksdeutsche. Jednalo se o Němce žijící v zahraničí, takže do této skupiny patřily před mnichovskou dohodou i němečtí obyvatelé československého pohraničí.

Společným znakem byla němčina jako mateřský jazyk. Za tábory pro Volksdeutche zodpovídal úřad Volksdeutche Mittelstelle, jehož cílem bylo navrátit Němce do říše v duchu hesla Heim ins Reich. Úřad se staral o návrat etnických Němců do říše s cílem získat nové pracovníky do zemědělství a průmyslu. Vznikl už v roce 1933 a po roce 1938 se zabýval především přísunem osob, které byly vnímány jako pracovní síla.

V Německu, respektive ve Staré říši byla situace mírně odlišná a pro přesídlence mnohem komfortnější. Na Liberecku, Českolipsku a Jablonecku byly tábory zaměřené především na těžkou práci. Měly být dočasným řešením, kde přistěhovalci měli dostat ideové školení, zbavit se možných infekčních chorob a poté jim měly být přiděleny byty či domy.

„To se opravdu dělo, ale celým systémem se nepodařilo protlačit celou masu přistěhovalců. Mnohé tábory tak sloužily až do konce války a stávalo se, že místo života v říši čekala přesídlence paradoxně nacistická nucená práce," doplnil Ivan Rous ze Severočeského muzea.

Velký tábor pro Němce z Besarábie a Volyně byl v továrně Siemens v České Lípě na adrese Moskevská 674/50. V blízké ulici U Kartounky byl zbudován barákový tábor a bylo zde ubytováno 1200 osob z Besarábie a Bukoviny, což představovalo zátěž pro město a s postupem války se situace zhoršovala. Tábory byly plné a v roce 1945 dorazila do České Lípy další vlna, tentokrát slezských Němců a celkový počet těchto osob vzrostl na přibližně sedm tisíc.

Tábor v továrně Siemens obsadili v roce 1941 především ženy s dětmi a starší muži. Dvůr továrny byl využit pro sušení prádla i výrobu slamníků. Prakticky vše, od postelí po přikrývky, se vyrábělo na místě. Po zabydlení byly děti hromadně odváděny do centra České Lípy, do školek a škol na běžné vyučování. Ženy a starší muži pracovaly v okolních továrnách, ale o jejich rozmístění nemáme žádné informace. Zásobování tábora zajišťovala zprvu armáda, později město Česká Lípa.

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Restaurovaná miska z rubínového skla v sobě nese mnohá tajemství
Franz Liebieg. Talentovaný liberecký závodník, na kterého se zapomnělo
Severočeské muzeum v Liberci restauruje rokokový lustr
Ministerstvo kultury podpořilo další restaurování negativů firmy Ginzkey
Kachle z hradu Návarova zdobí granátová jablka i vyšpulené pozadí
Lesníky vystřídali badatelé. Chalupa na Jizerce slouží muzejníkům
V archeologické sbírce Severočeského muzea jsou i pravěká chrastítka
Kůlem z libereckého muzea kdysi prokláli srdce vražedkyni novorozence
Více květin i stromů. Park u Severočeského muzea se dočká obnovy
Severočeské muzeum v Liberci vystavuje renesanční církevní oděv
Severočeské muzeum uchystalo velkou výstavu fotografa Petra Šimra
Autor zrcadlové stěny, nádobí a textilu na Ještědu by oslavil 90 let
Pozdrav z antiky: toaletní nádobka podoby býka v Severočeském muzeu
Severočeské muzeum představí zrestaurované automatofony
Severočeské muzeum představuje historické pracovní nástroje
Severočeské muzeum ukáže historické fotografie ze svých sbírek
Sochy ze zbouraného domu dorazily z galerie do muzea
Severočeské muzeum restauruje historické hodiny
Pozůstalost dobrodruha Gustava Ginzela získalo Severočeské muzeum
Finišuje třetí etapa modernizace Severočeského muzea
Když hmyz nelétá: entomologové v Severočeském muzeu v zimě bádají
Severočeské muzeum ukazuje, jak se přálo šéfovi před 160 lety
Severočeské muzeum vystavuje znovuobjevený nejstarší zvon Liberce
Z divadla putovaly na 70 let do muzea, nyní prošly šaty restaurováním
Severočeské muzeum se chlubí elektroměrem Siemens z roku 1936
Severočeské muzeum obnovuje plastiky sochaře Metznera
Pražští studenti zrestaurovali grafiky pro Severočeské muzeum
Rekordní návštěvnost i tržby. Severočeské muzeum hodnotí sezonu
Muzejní poklady v novém lesku. Kraj zaplatí obnovu sbírek
Severočeské muzeum zve na Den otevřených dveří po rekonstrukci
Druhá etapa rekonstrukce Severočeského muzea v Liberci pokračuje
Křest knihy o výtvarníkovi Harcubovi zpestřily ukázky jeho děl
Výstava na kraji ukáže medaile a plastiky ze Severočeského muzea
Pohlednice a oděvy zrestauruje Severočeské muzeum i díky dotaci
Modernizace Severočeského muzea pokračuje. Otevře na podzim 2020
Severočeské muzeum představuje na kraji kubistický kávový servis

Krátké zprávy z regionu Semilska

Krok k budoucnosti podruhé pomáhá osmákům s volbou střední školy

Ve čtvrtek 11. prosince se uskutečnil druhý ročník projektu Libereckého kraje Krok k budoucnosti a znovu potvrdil význam systematické podpory kariérového rozhodování žáků základních škol. Akce určená pro žáky 8. tříd libereckých základních škol je propojila se středními školami a jejich partnerskými firmami či institucemi a nabídla mladým lidem přehledné a srozumitelné informace o možnostech dalšího studia i budoucího uplatnění. Krok k budoucnosti vznikl jako reakce na rostoucí potřebu pomáhat žákům v období, kdy stojí před jedním z prvních zásadních rozhodnutí - volbou střední školy. Formát akce staví na jednoduchém principu: jedno místo, jeden den a přímý kontakt se školami i firmami, které jsou s konkrétními obory dlouhodobě spojeny. Žáci tak získávají nejen informace o studijních programech, ale i reálnou představu o tom, jaké dovednosti a znalosti jsou v praxi skutečně potřeba. „Podpora odborného vzdělávání a kariérového poradenství šitého na míru mladé generaci patří mezi dlouhodobé priority Libereckého kraje. Máme odpovědnost vytvářet podmínky, ve kterých se mladí lidé mohou rozhodovat informovaně a s ohledem na budoucí uplatnění. Krok k budoucnosti je jedním z konkrétních nástrojů, jak tuto odpovědnost naplňovat," uvedla radní Libereckého kraje pro školství a sport Jitka Skalická.

Krajský odbor silničního hospodářství bude od ledna řídit Frömelová

Rada Libereckého kraje obdržela v úterý 2. prosince návrh na jmenování Bc. Dominiky Frömelové, DiS. do funkce vedoucí odboru silničního hospodářství Krajského úřadu Libereckého kraje s účinností od 1. ledna 2026. Do výběrového řízení vypsaného 2. října 2025 se přihlásila jedna uchazečka. Dominika Frömelová dlouhodobě působí na daném odboru, kde zastává od roku 2024 pozici vedoucí oddělení dopravně správních agend, a tak byla doporučenou kandidátkou pro jmenování krajskou radou. Ve funkci nahradí odchodivšího Zdeňka Borovičku.