Kamenického stezka provede Českým rájem

06.10.2019 09:52:21 | Autor: Jan Mikulička, KÚ Libereckého kraje | Rubrika: ZPRÁVY | Obce: Železný Brod,Semily

Přichází podzim, čas větru a dešťů. Ve slunných dnech lze ale stále výlety po kraji podnikat. Ideálním tipem na výpravu je Kamenického stezka, která vede souběžně s Riegrovou stezkou, ale vysoko nad ní. Od Bítouchova k místu, kde se řeka Kamenice vlévá do Jizery, měří celkem 6 kilometrů. Zajímavé pohledy do hlubokého údolí Jizery nabízí řada skalních vyhlídek.

„Český ráj má řadu míst, která jsou notoricky známá. Jsou ale taková, jejichž jméno tolik lidí nezná nebo si to jméno nespojí s konkrétním místem. Kamenického stezka může být takovým příkladem," uvedla Květa Vinklátová, radní pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Slavnostního otevření v roce 1941 se zúčastnil i semilský rodák Jan Kamenický, jehož jméno stezka nese. Kamenický byl průkopníkem turistiky na Semilsku a autorem mnoha turistických publikací. V roce 1958 měla být Kamenického stezka přejmenována na Stezku pionýrů, veřejnost to však nikdy nevzala na vědomí a původní název zůstal zachován.

Jaké vyhlídky trasa nabízí? Je jich celá řada, kupříkladu U Peršinky, U Bakala, U Bokového mezníku a další. Za zmínku stojí rozhodně například Peretka, pojmenovaná po Italovi jménem Peretti, který zde pracoval na stavbě železničního tunelu v letech 1856 až 1857. Oženil se a usídlil se v Bítouchově a po jeho smrti se jeho vdově začalo přezdívat Peretka.

Asi nejznámější je Myší skála, která se nalézá za obcí Spálov. Majestátně se tyčí nad údolí Jizery a poskytuje krásný rozhled do kraje na soutok Kamenice s Jizerou pod ní. Někdy ji lidé nazývají též Mišek, Mniší skála nebo Myšková skála. Od roku 1926 je ve vlastnictví Klubu českých turistů, který na ní v roce 1926 slavnostně otevřel turistickou vyhlídku.

Výstup na ni však není tak pohodlný, jako na ostatní vyhlídky zdejšího kraje. Aby se turisté dostali na plošinu, která není nijak zabezpečena zábradlím, musí za pomoci řetězů vystoupat kolem skály a využít trochu i lezeckou techniku. Výstup není pro každého, ale ti, kdož naleznou odvahu a na plošinu vystoupají, nebudou litovat.

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

FOTO: Semilské turistické slavnosti připomněly 110 let Riegrovy stezky
Do časů vzniku Riegrovky vás přenese výstava Turistika na Semilsku
Novými patrony Riegrovy stezky se stali semilští skauti
Via ferrata: adrenalinová ochutnávka na Vodní bráně
Rozhledna Járy Cimrmana se nepyšní výškou, ale hloubkou
FOTO: Semilští turisti a běžci uklízeli Riegrovu stezku
Via ferrata u Semil může mít druhou cestu, podpořte ji na startovači
Obrazem: Mráz vykouzlil ledopád na Riegrově stezce
FOTO: Nejméně tisíc turistů uctilo výročí Riegrovy a Palackého stezky
U Semil čeká na zdatné jedince via ferrata Vodní brána

Krátké zprávy z regionu Semilska

Jeden a půl milionem podpoří Liberecký kraj vědomostní soutěže žáků

Částkou 1 605 000 korun podpořil v letošní roce Liberecký kraj konání vědomostních olympiád žáků základních a středních škol. Okresní a krajská kola se konají již od začátku roku. Další finanční prostředky na soutěže ve výši 630.000 korun čerpá kraj ze státního rozpočtu. „Organizaci vědomostních soutěží zajišťuje na základě příspěvku zřizovatele ve výši 1 200 000 korun Střední škola a Mateřská škola Na Bojišti, Liberec. Jedná se o krajská a okresní kola vědomostních soutěží a klání ve středoškolské odborné činnosti. Na organizaci okresních kol mimo Liberec se podílejí příspěvkové organizace obcí. Jedná se například o domy dětí a mládeže či střediska volného času," uvedl Jiří Čeřovský, náměstek hejtmana pro resort školství, mládeže, tělovýchovy, sportu a zaměstnanosti.

Přednáška Léčitelské příběhy znovu v semilském muzeu

Opakování přednášky Léčitelské příběhy se uskuteční v semilském muzeu ve středu 24. dubna v 17:00. V našem regionu v rámci léčitelské výstavy nalezli více jak 30 velmi zajímavých a mnohdy i různorodých osobností. Jací to byli lidé? Jaké byly jejich motivace k léčení potřebných? Z jakých zdrojů čerpali své znalosti? O tom bude vyprávět autor výstavy, náš muzejní historik Tomáš Chvátal.