Kriticky ohroženému hořečku ladnímu se v Krkonoších nebývale daří

23.09.2025 17:29:23 | Autor: Radek Drahný | Rubrika: VOLNÝ ČAS | Obce: Krkonoše

Jednou z posledních českých lokalit, kde roste kriticky ohrožený hořeček ladní pobaltský, je přírodní památka Slunečná stráň nad Svobodou nad Úpou. Díky cílenému managementu Správy KRNAP se zde jeho stavy z několika málo desítek zvýšily až na optimistických 4 000 rostlin v letošním roce.

Asi čtyři tisíce hořečků ladních pobaltských vykvetly v přírodní památce Slunečná stráň poprvé od roku 1991, kdy jsme zde tento druh začali systematicky monitorovat. „V minulosti populace výrazně kolísala podle klimatických a stanovištních podmínek jednotlivých let. V nejhorší době zde byly jen desítky až stovky jedinců," řekl ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch. „V posledních třech letech však sledujeme výrazný růst, kdy počty přesahují tisíc rostlin. Tento trend může souviset jak s příznivými klimatickými podmínkami pro druh, tak s vhodně nastaveným managementem lokality," dodal.

Hořeček ladní pobaltský (Gentianella campestris subsp. baltica) patří mezi kriticky ohrožené druhy české flóry. Za posledních sto let zaznamenal dramatický úbytek - z přibližně 200 lokalit v České republice přežil jen na třech. V přírodní rezervaci Údolí Klíčavy na Rakovnicku, v PR Bukovec u osady Jizerka, a právě na Slunečné stráni v Krkonoších. Jedním z hlavních důvodů jeho vymizení z krajiny je postupné zarůstání dříve obhospodařovaných ploch. Na mnoha místech se totiž přestalo pást a kosit, a tak hořečky, stejně jako další vzácné druhy rostlin, nemají šanci přežít v hustých porostech trav a náletu dřevin.

Pro udržení populace je proto zásadní zajistit vhodnou péči. V posledních dvou letech byla financována z programu Národní plán obnovy - Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny (NPO-POPFK) a daří se ji realizovat díky dlouhodobé spolupráci s hospodářem Pavlem Heřmanem, který na ploše zajišťuje červnovou pastvu skotu nebo seč. Do managementu se zapojuje také pracovní skupina Správy KRNAP (díky projektu OPŽP Management sekundárního bezlesí), která na podzim po vysemenění hořečku plochu seče, důkladně vyhrabává a podle potřeby narušuje drn vertikutačními hráběmi, čímž vytváří volné plošky vhodné pro klíčení semen. Péči doplňuje i jarní vyhrabávání stařiny a mechu, na kterém se pravidelně podílejí děti z místních škol.

Slunečná stráň u Svobody nad Úpou ve východních Krkonoších je pestrou mozaikou mezofilních, slatinných, mokřadních luk a smilkových trávníků s řadou ohrožených druhů rostlin. Slouží k jejich ochraně a zároveň jako genetická banka pro záchranné transfery. Kromě zmíněného hořečku je domovem řady orchidejí (prstnatec májový, pětiprstka žežulník, vemeník dvoulistý), ale také všivce lesního, prhy arniky a suchopýru úzkolistého.

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Nová opatření přispějí k regulaci automobilové dopravy v Krkonoších
Ošetřují Studenovskou alej, aby zajistili její bezpečnost a dlouhověkost
Správa KRNAP dočasně uzavírá Horskou silnici
Krkonošský národní park slaví Světový den strážců přírody
Krkonoše mají na dalších deset let jasno, jak pečovat o lesy
Pilotní zásahy nad horní hranicí lesa pomohou endemitnímu všivci
Užijte si v létě Krkonošský národní park, ale s respektem
Mapa republiky roztála
Přírodu na Sněžce opět chrání ochranné sítě
Natrhej si kytici lupiny, pomůžeš přírodě
Luční bouda se prý zavře, KRNAP totiž důsledně hlídá vjezd do Krkonoš
KRNAPu je 62 let: oslavy jsou ve znamení roku Františka Schustlera
Zahajují jarní sezonu péče o krkonošské louky
Chřástal polní volá o pomoc
Ředitelé národních parků oslovili poslance otevřeným dopisem
Zachraňují památnou lípu v Horním Maršově
Cenu ředitele Správy KRNAP za rok 2024 získalo devět oceněných
Nyní lze žádat o finanční příspěvek na péči o trvalé travní porosty
Muzeum Krkonoš čeká jarní úklid
Krkonoše jsou klenotem horských vod
Krkonošské lesy jsou přírodní poklad a naše dědictví
V Krkonoších začali hnízdit sokoli. Dodržujte pravidla
Tetřívci začínají tokat. Zavírají dočasně některé cesty v horách
Krkonošská muzea se stala členem celosvětového společenství
Letošní maximum na Mapě republiky je 7,74 metru sněhu
Světový den divoké přírody je i oslavou přírodního bohatství Krkonoš
Krkonoše mají nový předmět ochrany: vzácný mech šikoušek zelený
Objevili Schustlerův první návrh na zřízení KRNAP!
KRNAP zachraňuje genofond krkonošských jedlí
Hojný obyvatel Krkonoš konipas horský je Ptákem roku 2025
V Krkonošských muzeích budou nově k dispozici i dětské plenky
Rostlinu roku 2025 – starček úzkolistý – najdeme i v Krkonoších
Správa KRNAP v loňském roce vykoupila přes 11 hektarů pozemků
Nový typ vstupenky bude platit v několika krkonošských muzeích
Správa KRNAP hledá hospodáře!
Ohlédnutí za letošní sezonou v Krkonoších

Krátké zprávy z regionu Semilska

Kácení i sázení lip se chystá v turnovské ulici Žižkova

Kácení a následná výsadba nových stromů, se kterými se počítá v týdnu od 1. prosince 2025, se dotkne ulice Žižkova v úseku od křižovatky se Zborovskou ulicí k ulici Alej legií. Dojde ke kácení osmi kusů lip srdčitých, ve stejném týdnu proběhne dosadba nových stromů. Jedná se o jeden strom u budovy OAHŠ u křižovatky se Zborovskou ulicí, jeden strom u vchodu do obchodu ZŠ Žižkova a šest stromů u bytových domů na konci ulice Žižkova. Kácení je plánováno za provozu se začátkem v pondělí 1. prosince (pokud klimatické podmínky dovolí). Při kácení jednotlivých stromů vždy dojde ke krátkodobé uzavírce komunikace za asistence poučených osob, které přechodně zastaví dopravu. Strom bude rychle odklizen a provoz znovu uvolněn. Kácení bude provedeno vždy v čase, kdy tudy neprojíždí autobus na pravidelné lince.

Liberec hostil světové odborníky na nanotechnologie

Nanotechnologie se stěhují z laboratoří do každodenní reality, z Libereckého kraje mohou udělat lídra v udržitelných technologiích. Shodli se na tom účastníci mezinárodní konference NanoCzech 2025, kterou v Liberci uspořádala Agentura regionálního rozvoje společně s Libereckým krajem. Konference se zaměřila především na technologie, které čistí vodu, vzduch a půdu. Potvrdila kvalitu místních výzkumných týmů, výsledků jejich práce i mezinárodních projektů, do kterých jsou zapojeni. Dorazilo zhruba 150 vědců, výzkumných pracovníků, zástupců firem a diplomatických misí z více než dvaceti zemí světa. Jejich účast ukázala, že liberecký region má ve výzkumu a vývoji nanotechnologií své pevné místo na mapě světa.