Křížová cesta na Vysokém hřebeni vznikla díky léčivé vodě

17.11.2019 10:00:28 | Autor: Jan Mikulička, KÚ Libereckého kraje | Rubrika: ZPRÁVY | Obce: Liberecký kraj

Z konce předminulého století pochází křížová cesta na Vysokém hřebeni v lesích nad Bedřichovem. Roku 1878 ji nechal postavit Josef Klamt, majitel pozemku, na kterém křížová cesta dodnes stojí.

Motivem k vybudování křížové cesty byl fakt, že poté, co Klamt užíval vodu z pramene, se mu zlepšil zrak. Proto kolem pramene nechal postavit kamennou studánku. V těsné blízkosti pak vznikla křížová cesta a postupem času i několik dalších nábožensky laděných staveb.

„Za vznikem řady památek jsou náboženské motivy nebo víra v to, že božím zásahem nastalo uzdravení či zázrak. Člověk, který za to pak cítil vděk, jej zhmotnil tím, že zaplatil třeba vybudování božích muk nebo právě křížové cesty. Díky tomu máme v krajině řadu drobných památek," uvedla Květa Vinklátová, radní pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

V roce 1903 bylo místo na Vysokém hřebeni vysvěceno a postupem času se stalo populárním cílem věřících i turistů. V jeho blízkosti byla postavena horská bouda, známá jako Hašlerova chata, která svého času sloužila také jako rozhledna. Původní chata se již bohužel nedochovala, na jejím místě dnes stojí hotel Murano.

Poutní místo se po roce 1989 dočkalo obnovy. V roce 1996 bylo na místě původní křížové cesty instalováno nových dvanáct zastavení, jejichž autorem je Reinhold Hüttmann. V jednom z kamenných bloků se nalézá oltářní malba na plechu od Libuše Rýdlové.

Kam ještě vyrazit na výlet nebo za zajímavou událostí? Tipy, přehledy akcí, možnosti ubytování a další zajímavosti se nalézají na webu www.liberecky-kraj.cz, na YouTube prostřednictvím kanálu Region Liberec nebo na facebookové stránce Liberecký kraj - cestou necestou. Zážitky pak lze sdílet na Instagramu pod hashtagem #regionliberec.

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Nejkratší tunel v republice? Pekařova brána v Českém ráji
Za skalními reliéfy do Třídomí v Lužických horách
Za rozhledy do Krkonoš. Třeba na vyhlídku na Čertově hoře
Méně známé místo kraje: Juliina vyhlídka u Mimoně
Oldřichovský Špičák láká na pomníček dřevorubce i skalní vyhlídky
Kamenického stezka provede Českým rájem
Švýcarská vyhlídka stojí na základech zaniklého hostince
Letos stoupl zájem o hrady Grabštejn a Trosky či zámek Hrubý Rohozec
Krkavčí skála, další z málo známých míst Libereckého kraje
Tip na výlet: Luž - nejvyšší vrchol Lužických hor
Malá Skála láká za tajemstvím Pantheonu
Liberecký kraj neznámý: Z hradu Štěpanice zůstaly zbytky paláce a věže
Via ferrata: adrenalinová ochutnávka na Vodní bráně
Méně známé místo v kraji je i skalní hrad Stohánek
Za adrenalinem do jizerských i krkonošských bikeparků
Vyhlídka Terezínka, další méně známé místo Libereckého kraje
Na agroturistiku v Libereckém kraji zve i Statek Zakšín na Kokořínsku
Českým rájem skrz naskrz na koloběžce i na lodi
Rozhledna Járy Cimrmana se nepyšní výškou, ale hloubkou
Do Českého ráje o státních svátcích zamířily tisíce návštěvníků
Méně známé, ale zajímavé místo kraje: Dutý kámen
Méně známá místa kraje: Harrachovská hrobka v Horní Branné
Zřícenina hradu Bradlec u Lomnice: místo, které stojí za návštěvu
Liberecký kraj představuje méně známá místa: Sirný pramen

Krátké zprávy z regionu Semilska

Linka 112 slaví 22. výročí

Dne 11. 2. slaví tísňová linka 112 své výročí. Za 22 let provozu bylo v ČR přijato přes 64 milionů hovorů. V Libereckém kraji operátoři jen v roce 2025 na lince 112 odbavili více než 86 tisíc hovorů - průměrně 236 denně.

Mezinárodní den bezpečnějšího internetu připomíná i Liberecký kraj

Mezinárodní den bezpečnějšího internetu připadá letos na úterý 10. února 2026. Každoročně upozorňuje na význam bezpečného a odpovědného chování v online prostředí a připomíná, že internet je přirozenou součástí každodenního života dětí i dospělých. Jeho mezinárodním heslem je Společně pro lepší internet. Liberecký kraj se k tomuto dni dlouhodobě připojuje podporou aktivit zaměřených na prevenci rizikového chování na internetu a rozvoj digitální gramotnosti dětí a žáků. Vnímá ho jako příležitost připomenout, že bezpečnost v online prostředí není jednorázové téma, ale součást každodenní výchovy a vzdělávání.