Policista z Turnova Michal Sinko pomáhal při střežení hranic v Maďarsku

17.02.2016 08:28:24 | Autor: Vlasta Suchánková | Rubrika: KRIMI | Obce: Turnov

V rámci migrační krize vypomáhají policisté z celé České republiky při střežení hranic Schengenu. Na zahraničních misích se podílejí i policisté z Krajského ředitelství policie Libereckého kraje. Celkem šest policistů vyjíždí dle potřeby do Slovinska, Maďarska či Makedonie. Jedním z těch, kdo plnil úkoly spojené se střežením hranice, byl i praporčík Michal Sinko z Územního odboru Semily, zařazený na Obvodním oddělení v Turnově. Jaké bylo jeho rozhodování na misi jet, jak probíhala služba, ale i další postřehy, přináší rozhovor s ním.

Co vás motivovalo přihlásit se na misi?

Těch důvodů přihlásit se na misi bylo více. Jednak jsem chtěl využít a hlavně zlepšit svoji maďarštinu, kterou se domluvím díky svým rodičům, kteří pochází z oblasti jižního Slovenska, kde se mluví také maďarsky. Také jsem cítil povinnost pomoci maďarským kolegům, kteří toho museli za poslední rok zvládnout opravdu hodně. Dalšími důvody byly i možnost zažít něco neobvyklého a hlavně získat médii nezkreslené informace o celé migrační krizi.

Před odjezdem se s vámi všemi přišel rozloučit i policejní prezident brig. generál Tomáš Tuhý spolu s ministrem vnitra Milanem Chovancem. To se Vám asi každý den nestává...

To se opravdu nestává. Bylo to příjemné a zároveň jsem si kvůli tomu uvědomil, že na vyslání pomoci z ČR je zájem celé společnosti, že se nejedná jen o výlet pár nadšenců. To se potvrdilo zároveň i v Maďarsku, kam nám na konci mise před odjezdem přijel pan ministr a pan policejní prezident poděkovat za službu.

Jak přítomnost českých policistů vnímali místní občané?

Byly to určitě příjemné pocity, místní lidé byli opravdu vděční, že nás vidí, mávali nám při příjezdu, byli velmi milí. Jednou kolegové našli za stěračem našeho českého služebního vozidla maďarsky psaný vzkaz "děkujeme, že nás chráníte". V době největší krize touto hranicí prošlo přes 10 000 lidí denně, místním zničili úrodu na polích a zahradách, na které jsou závislí. Také maďarští kolegové nám řekli, že společná česko-slovensko-polská pomoc jim pomůže trochu vydechnout a nabrat další síly do budoucna. Protože tato krize zdaleka neskončila.

Můžete čtenářům přiblížit, jak vypadala Vaše každodenní činnost?

Naší misí bylo v kombinovaných hlídkách s kolegy ze skupiny V4, hlídat maďarsko-srbskou hranici v oblasti města Szeged. Na tomto úseku se převaděči snažili narušit oplocení a nelegálně převést migranty na území Evropské unie.

Jak dlouho trvala Vaše mise v Maďarsku?

Jednalo se celkem o 48 dní, od konce října do poloviny prosince. Jak už jsem řekl, byli jsme veleni do společných hlídek s kolegy z ostatních zemí V4, velitelem hlídky byl vždy maďarský policista. Každá z hlídek dostala svěřený určený úsek hranice, výkon služby byl poté buď pěší, nebo ve vozidle. Sloužili jsme ve 12 hodinových směnách, no v podstatě vždy se služby protáhly na 15-16 hodin. Také se kontrolovalo a hlídkovalo ve vnitrozemí, úseky byly překryté. V případě slušného počasí to šlo, ale když se zhoršilo, velmi rychle se okolí hranice rozbahnilo a ztížilo nám pohyb a mobilitu. Když došlo k zadržení nelegálních běženců, po zajištění a prohlídce byli převezeni do transit zóny, kde se mohli nechat registrovat a požádat o azyl. Běženci ze zemí, kde jim hrozilo reálné nebezpečí tyto transit zóny vyhledávali v podstatě okamžitě, nelegálně skrz plot se snažili projít hlavně lidé, kteří věděli, že nemají na status uprchlíka nárok, protože jim doma nehrozí nebezpečí (například Kosovští Albánci).

Šel byste znovu do mise? Rozhodl byste se stejně?

Na to je trochu složité odpovědět. Jednak není moje angličtina až na tak dobré úrovni, abych se bez problémů domluvil se zahraničními kolegy (v Maďarsku jsem mohl využít znalost maďarštiny) a jednak dlouhým odloučením trpěla moje rodina. Na druhou stranu po tom co jsem v Maďarsku viděl a také slyšel od kolegů, kteří byli ve Slovinsku je mi jasné, že bez spolupráce a pomoci zemím jako Maďarsko nebo Slovinsko se jednou můžou problémy spojené s migrační vlnou přenést i k nám. jsme v Maďarsku nechránili jenom jejich hranici, my jsme tam chránili i Českou republiku. Proto bych, pokud bude zájem o mé zkušenosti, zřejmě odjel znovu.

Policisty, kteří na mise vyjíždějí, podporuje i krajský ředitel plukovník Vladislav Husák. „Dlouhodobě podporuji mise. Měl jsem takový přístup vždycky, i v minulosti, a nic se na tom nemění ani za současné situace. Vnímám to jako správné a současně i prestižní pro náš sbor. A to i přesto, že jsem si vědom jistých komplikací. Zejména u vedoucích oddělení, z jejichž útvarů policisté odjíždějí... Bohužel je musí nějakou dobu postrádat. Každopádně si myslím, že služba v misích dodává policistům určité sebevědomí pro další práci, ale nejen to. Díky podobným misím vstřebávají policisté jiné, nové zkušenosti, které se pak mohou využít i u nás," sdělil plukovník Husák. „Jsem navíc přesvědčen, že dobrým vzorem je v tomto ohledu i Armáda ČR. Spolupráce na misích je pro ně prestižní záležitostí, a tak to vnímám i já v rámci Policie ČR," uzavřel krajský ředitel.

Sdílet s přáteli na facebooku

Náhled fotogalerie

OTEVŘÍT FOTOGALERII (celkem 6 fotek)

 

Další aktualita v pořadí ARCHIV AKTUALIT

Vyberte datum:			Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2025 2026
Po	Út	St	Čt	Pá	So	Ne

Krátké zprávy z regionu Semilska

Krok k budoucnosti podruhé pomáhá osmákům s volbou střední školy

Ve čtvrtek 11. prosince se uskutečnil druhý ročník projektu Libereckého kraje Krok k budoucnosti a znovu potvrdil význam systematické podpory kariérového rozhodování žáků základních škol. Akce určená pro žáky 8. tříd libereckých základních škol je propojila se středními školami a jejich partnerskými firmami či institucemi a nabídla mladým lidem přehledné a srozumitelné informace o možnostech dalšího studia i budoucího uplatnění. Krok k budoucnosti vznikl jako reakce na rostoucí potřebu pomáhat žákům v období, kdy stojí před jedním z prvních zásadních rozhodnutí - volbou střední školy. Formát akce staví na jednoduchém principu: jedno místo, jeden den a přímý kontakt se školami i firmami, které jsou s konkrétními obory dlouhodobě spojeny. Žáci tak získávají nejen informace o studijních programech, ale i reálnou představu o tom, jaké dovednosti a znalosti jsou v praxi skutečně potřeba. „Podpora odborného vzdělávání a kariérového poradenství šitého na míru mladé generaci patří mezi dlouhodobé priority Libereckého kraje. Máme odpovědnost vytvářet podmínky, ve kterých se mladí lidé mohou rozhodovat informovaně a s ohledem na budoucí uplatnění. Krok k budoucnosti je jedním z konkrétních nástrojů, jak tuto odpovědnost naplňovat," uvedla radní Libereckého kraje pro školství a sport Jitka Skalická.

Krajský odbor silničního hospodářství bude od ledna řídit Frömelová

Rada Libereckého kraje obdržela v úterý 2. prosince návrh na jmenování Bc. Dominiky Frömelové, DiS. do funkce vedoucí odboru silničního hospodářství Krajského úřadu Libereckého kraje s účinností od 1. ledna 2026. Do výběrového řízení vypsaného 2. října 2025 se přihlásila jedna uchazečka. Dominika Frömelová dlouhodobě působí na daném odboru, kde zastává od roku 2024 pozici vedoucí oddělení dopravně správních agend, a tak byla doporučenou kandidátkou pro jmenování krajskou radou. Ve funkci nahradí odchodivšího Zdeňka Borovičku.