Připomínáme si 79 let od transportu turnovských Židů

14.01.2022 16:52:02 | Autor: Eliška Gruberová, TPCR | Rubrika: SPOLEČNOST | Obce: Turnov

Ve čtvrtek 13. ledna 2022 uplynulo 79 let, co byli z turnovského nádraží odvezeni turnovští Židé na shromaždiště v Mladé Boleslavi, odtud 16. ledna transportem do Terezína a prakticky vzápětí 20. ledna do Osvětimi. Do Turnova se z více jak 500 židovských obyvatel vrátilo pouhých 19 přeživších.

Židovská komunita v Turnově přežívala v podobě „synagogálního sboru" až do roku 1961, kdy byla po komunistickém převratu a s ním spojenou vlnou emigrace, rozpuštěna. Tak zanikl náboženský židovský život v Turnově, který zde měl kořeny již od 16. století.

27. ledna si připomínáme i Mezinárodní den památky obětí holocaustu. 27. ledna roku 1945 byl Rudou armádou pod vedením I. V. Koněva osvobozen nacistický koncentrační a vyhlazovací tábor Auschwitz-Birkenau (Osvětim-Březinka). Tento den má připomínat utrpení přibližně šesti milionů Židů a dalších nevinných obětí v době holokaustu za druhé světové války.

Každoročně se konala v Turnově v lednu vzpomínková akce. Současná situace ale není pořádání akcí nakloněna. Je však nutné si připomínat „zlo", které bylo, a nezapomenout.

„20. století bylo stoletím neuvěřitelných proměn, změn a kotrmelců, které během let zašly! Války byly, jsou a budou. Ve válce však obě strany mají šance. Když ne zvítězit, tak alespoň se bránit. V Osvětimi, Terezíně, Kalymě, Katyni, ... Iráku nebo Číně, šance se nedávají nikomu. Lidé se likvidují s jediným cílem - zavraždit! Není to zrůdnost? Likvidace miliónů bezbranných lidských bytostí je výsadou dvacátého století." To nejsou moje slova, ale slova paní Olgy Nazarevičové, které jsem jako studentka v Praze pomáhala s úklidem a domácností.

I po studiu jsem za ní jezdila, rády jsme si spolu povídaly a také jsme si dopisovaly. Jednou, to již na tom nebyla zdravotně moc dobře, jsme se dostaly i na téma druhé světové války. Dodnes si pamatuji na její slova: „Co vy mladí víte o válce." A dala mi na stroji psaný text. Byly to tři „momentky" z mnohometrážního filmu jejího života odehrávající se v Bělorusku a Střední Asii za druhé světové války, ve kterých vypráví, co musela s malým synkem prožít, co vše museli vydržet, když utíkali z Polska před Němci ... Při čtení bylo pro mě i ostatní, kterým jsem její „vzpomínky" půjčila, těžko představitelné, co všechno a jaké hrůzy přežila ...

Svůj doslov ke svým vzpomínkám končí slovy:

„Jsem „slepencem" slovanských národností. V útlém dětství jsem žila na Ukrajině. V dospívání jsem byla vychovávána v polské rodině a v polské škole, bydlela na Litvě, v Bělorusi a Volyni. Vdala jsem se za Čecha do Prahy...

Není proto v mém lexikonu povýšeného „My Češi, my Rusové, my Poláci". Pozná-li člověk svébytnost a kulturu jiných národů, nemůže být šovinistou.

Snad právě proto jsou mi osudy slovanských národů tak blízké a tak dychtivě je sleduji. Jsem šťastná, že Slované a nejen oni se vymaňují ze sevření totality. Často slyším u nás škemrání pochybovačů, chamtivců a dezorientovaných. Jediným lékem pro ně je, uvědomit si hrůzy, které doufejme, pominuly nenávratně, věřit a bránit se před pesimismem. V životě, který žijeme a v přírodě kolem nás, je pořád ještě možnost najít smysl a krásu. Jen se naučit dívat a vnímat. Právě proto končím díkuvzdáním můj doslov:

Děkuji Ti, Všemohoucí, za život.

Děkuji Ti, že mé uši slyšely nejen hřmění děl, ale i ptačí zpěv a hudbu Chopinovu.

Děkuji Ti, že jsi dovolil mým očím vidět nejen ohavnosti našeho života, ale i krásu kvetoucího jara.

Děkuji Ti, že jsi nechal mé srdce hodně trpěti, ale také vroucně milovati.

Děkuji Ti, že jsi mě provedl hrůzou a zoufalstvím a přece vrátil mé duši naději a klid.

Děkuji Ti, že se smím těšit ze života."

Nyní žijeme v 21. století... Na to, co se odehrálo ve 20. století, nesmíme zapomenout.

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Jak došlo k položení Stolpersteinů neboli Kamenů zmizelých v Turnově
Kameny zmizelých v Turnově budou položeny už v září
Virtuální připomínka odsunu turnovských Židů
Kameny zmizelých v Turnově mohou podpořit i občané

Krátké zprávy z regionu Semilska

Krok k budoucnosti podruhé pomáhá osmákům s volbou střední školy

Ve čtvrtek 11. prosince se uskutečnil druhý ročník projektu Libereckého kraje Krok k budoucnosti a znovu potvrdil význam systematické podpory kariérového rozhodování žáků základních škol. Akce určená pro žáky 8. tříd libereckých základních škol je propojila se středními školami a jejich partnerskými firmami či institucemi a nabídla mladým lidem přehledné a srozumitelné informace o možnostech dalšího studia i budoucího uplatnění. Krok k budoucnosti vznikl jako reakce na rostoucí potřebu pomáhat žákům v období, kdy stojí před jedním z prvních zásadních rozhodnutí - volbou střední školy. Formát akce staví na jednoduchém principu: jedno místo, jeden den a přímý kontakt se školami i firmami, které jsou s konkrétními obory dlouhodobě spojeny. Žáci tak získávají nejen informace o studijních programech, ale i reálnou představu o tom, jaké dovednosti a znalosti jsou v praxi skutečně potřeba. „Podpora odborného vzdělávání a kariérového poradenství šitého na míru mladé generaci patří mezi dlouhodobé priority Libereckého kraje. Máme odpovědnost vytvářet podmínky, ve kterých se mladí lidé mohou rozhodovat informovaně a s ohledem na budoucí uplatnění. Krok k budoucnosti je jedním z konkrétních nástrojů, jak tuto odpovědnost naplňovat," uvedla radní Libereckého kraje pro školství a sport Jitka Skalická.

Krajský odbor silničního hospodářství bude od ledna řídit Frömelová

Rada Libereckého kraje obdržela v úterý 2. prosince návrh na jmenování Bc. Dominiky Frömelové, DiS. do funkce vedoucí odboru silničního hospodářství Krajského úřadu Libereckého kraje s účinností od 1. ledna 2026. Do výběrového řízení vypsaného 2. října 2025 se přihlásila jedna uchazečka. Dominika Frömelová dlouhodobě působí na daném odboru, kde zastává od roku 2024 pozici vedoucí oddělení dopravně správních agend, a tak byla doporučenou kandidátkou pro jmenování krajskou radou. Ve funkci nahradí odchodivšího Zdeňka Borovičku.