Česká brána v Bělé pod Bezdězem zve do centra města i galerie

25.04.2021 07:21:49 | Autor: Jan Mikulička, KÚ Libereckého kraje | Rubrika: ZPRÁVY | Obce: Liberecký kraj

Do první poloviny 14. století sahají počátky Bělé pod Bezdězem. Současně s ní vzniklo městské opevnění, z něhož se dochovala jedna z původních bran - Česká brána. Sestává z věže pocházející s největší pravděpodobností z doby založení města a mladšího předbraní. Slouží jako galerie a vyhlídka na město.

Atmosféra příjemného historického městečka dýchá na návštěvníky Bělé ze všech stran. Za pozornost určitě stojí Česká brána, která přežila řadu bojů a dochovala se jako jedna z pěti původních bran, které sloužily ke vstupu do města.

„Zkusme si při průchodu branou představit, že tudy jezdily povozy, které zásobovaly město zbožím, ale i pochodovali vojáci. Musel tudy projít každý, kdo chtěl do města vstoupit. Kdo všechno se tu asi během pěti set let mihl? Je zajímavé se zde zastavit a zkusit si představit, jak to v tu kterou dobu vypadalo," uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Bránu, která se nachází nedaleko náměstí, tvoří věž čtvercového půdorysu se zdmi z hrubého kamene o síle 2,3 metru. Měří 13 metrů, což je podle historických pramenů pouze část původní výšky. Věž je postavena z přitesaného kamene a vnitřek tvoří prázdný prostor sahající až ke krovům původně sedlové střechy. Za zmínku stojí i předbraní s patrnými zbytky padacího mostu, který sloužil k překonání téměř 20 metrů širokého příkopu, jenž tvořil součást na svou dobu mimořádně důmyslného opevnění až do roku 1688, kdy byl zavezen.

Dnes zde sídlí prodejní galerie, kde se během roku pořádají i tematické výstavy. Z vrchního ochozu České brány je malými okénky krásný pohled na město. Galerie tedy slouží také jako vyhlídka.

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Vyzkoušejte si rozhled očima génia na Majáku Járy Cimrmana
Cyklovýlet provede krásami frýdlantského výběžku
Barokní klenot v Doksech přibližuje rybníky a básníka Máchu
Krásný výhled od Jizerských hor až po Krkonoše. To je Královka
Zřícenina, orloj i viadukt. Vrcholová trasa provede cyklisty zajímavostmi
Kozákov, ráj pro turisty i milovníky drahokamů
Vodní elektrárna Spálov, klenot Riegrovy stezky
Visutá galerie na Riegrově stezce provede údolím Jizery
S bicyklem na Kozákov, nejvyšší vrchol Českého ráje
Po muzejní železnici vozí cestující Hurvínek i Orchestrion
Rozhledna Kopanina nabízí výhled na Český ráj, Jizerky i Krkonoše
Památky, pivo a výhledy. Po táborském hřbetu a ještě dál
Jako v Holandsku. Jindřichovice se pyšní větrným mlýnem
Rozhledna Hvozd nabízí výhled až do Krkonoš
Okurka s výhledem. Rozhledna v Heřmanicích vítá turisty skoro deset let
Hodující král i věčně spící šlechtic. Města v kraji známá neznámá
Za zámky podél řeky Jizery. Cyklovýlet provede Českým rájem
Vodárenská věž zásobovala areál sychrovského zámku vodou z Mohelky
Z uzavřené rozhledny nad Frýdlantem se naváděla letadla
Horní Maxov zve na kostel, roubené chalupy i mokřady
Klapání Roztockého mlýna zastavili až nacisté. Dnes připomíná historii
Rozhledna Dubecko měla být původně jen vysílač mobilního operátora
Tip na výlet: Polevsko vděčí za svůj rozvoj sklářům
Rozhledna Černá Studnice, skvost architekta Hemmricha
Stačí tahat za lano. Turisty přes Nisu přepraví transborder
Stezka pod Hrubým Rohozcem je momentálně uzavřena
Máchův kraj, sídlo ševce Jíry i revizora Anděla
Císařský kámen: Josefa II. vystřídaly davy turistů a dvě rozhledny
Procházka Albrechticemi zavede k mauzoleu i do továrny na hračky
Rektorát a infocentrum Technické univerzity Liberec: směle a odvážně
Hemmrichův klenot zachránila dražba. Rozhledna Bramberk funguje dál
Zimní procházka kolem liberecké přehrady s Liebiegy i Clam-Gallasy
Meteobudka za libereckou radnicí přenese do dávných dob bez mobilů
Vodou ze studánky pod Lemberkem léčila Zdislava nemocné
VIDEO: Krásné výhledy z rozhledny Černá Studnice

Krátké zprávy z regionu Semilska

Krajští zastupitelé odsouhlasili sloučení liberecké textilní a strojní průmyslovky

Rozšíření přístupu k všeobecnému vzdělávání a zlepšení kvality výuky za využití nových technologií. Takové jsou cíle a zároveň výhody chystaných organizačních úprav ve struktuře středních škol zřizovaných Libereckým krajem. Sloučení Střední průmyslové školy strojní a elektrotechnické a Vyšší odborné školy se Střední průmyslovou školou textilní dnes schválili krajští zastupitelé. Hlasovalo celkem 36 zastupitelů. Pro jich bylo 28, proti 7 a jeden zastupitel se hlasování zdržel. Změna vstoupí v platnost od 1. července tohoto roku. Podle nového schématu se bude vyučovat od školního roku 2024/2025. Název školy bude znít Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola, Liberec, příspěvková organizace. Ředitelem zůstane Jaroslav Semerád. „Díky sdílení materiálního a technického vybavení se zlepší podmínky pro vzdělávaní studentů," řekl Jiří Čeřovský, náměstek hejtmana pro resort školství, mládeže, sportu a zaměstnanosti.

Liberecký kraj má připomínky k návrhu konsolidačního balíčku

Krajští radní na mimořádném jednání schválili čtyři zásadní připomínky k navrhované novele zákona o rozpočtovém určení některých daní. Nesouhlasí například s jeho snížením nebo navrhují podíl kraje na spotřební dani z minerálních olejů. „Chápu, že vláda s návrhem na úspory veřejných financí přijít musela. Stejně jako v každé domácnosti, pro kraj nebo obec platí, že nemohou dlouhodobě utrácet víc, než jaké jsou jejich příjmy. Stejně by se dlouhodobě měl chovat i stát ve vztahu ke svým výdajům. Z každodenní zkušenosti vedení krajských financí však navrhujeme některé změny provést jinak. Jde nám zejména o to, aby byl řešen systém financování krajů. Podíly příjmů jednotlivých regionů dávno neodpovídají dnešní realitě," uvedl hejtman Martin Půta.