Sklářský gigant Crystalex přežil vlastní smrt

03.03.2021 08:00:27 | Autor: Jan Mikulička, KÚ Libereckého kraje | Rubrika: ZPRÁVY | Obce: Liberecký kraj

Evropská unie, ale také USA, Kanada, Brazílie, Rusko, Austrálie i řada asijských států. Tam všude vyváží svou produkci sklářská firma Crystalex, která šíří věhlas Křišťálového údolí do celého světa. Jeho historie, v níž nechybí vzlety ani pády, se píše již po dlouhá desetiletí.

Začátky dnešní společnosti Crystalex CZ sahají do roku 1945, kdy došlo po druhé světové válce ke spojení 55 menších provozů. Tím vznikl národní podnik Borocrystal a po dalším rozšíření se zrodil v roce 1953 státní oborový podnik Borské sklo. Na současný Crystalex změnil podnik jméno v roce 1974. Během této dekády také pod koncern postupně přešla výroba užitkového skla v tehdejším Československu.

Crystalex, jenž je největším domácím výrobcem nápojového skla, patří v tomto oboru i mezi přední světové výrobce. Jeho cílem je zprostředkovat svým náročným zákazníkům dokonalý a jedinečně harmonický smyslový zážitek při každém napití. „Firma má laťku kvality nastavenou opravdu vysoko, což v kombinaci se strojovou produkcí, která snižuje náklady na výrobu, zákazníkům umožňuje nakoupit si kvalitní sklo za velice příznivé ceny," uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

V roce 2008 měla firma čtyři výrobní závody: Nový Bor, Hostomice nad Bílinou, Karolinka a Vrbno pod Pradědem. Zároveň ale došlo ke krachu firmy, která zamířila do konkurzu. O rok později byla zastavena výroba ve všech závodech. Naštěstí se objevil nový investor, který v roce 2010 provoz obnovil.

Základem produkce Crystalexu jsou dnes automaticky vyráběné kalíšky, odlivky, ale také vázy, mísy a decantery. Kromě hladkého provedení nabízí své výrobky v řadě dekorací - z nichž nejvýznamnějšími jsou pantograph, diaryt, malování, stříkání a sítotisk. Více než 95 % produkce míří na export, a to zejména pod světově proslulými známkami Bohemia Crystal a Bohemia Glass.

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Šperky z Křišťálového údolí nosí hraběnka z Wessexu i Zlatá slavice
Název sklářského studia z Křišťálového údolí inspirovali ruští vojáci
Skleněné plastiky z Železnobrodska zamířily do Japonska, Dánska i USA
Sklárna Jílek drží tradici od dob secese. Vyrábí vitráže i ryté sklo
Firma TGK - Technika oblékla do skleněných šatů oceněné sídlo Lasvitu
Preciosa Lighting: z Křišťálového údolí do celého světa
Firma Perlex Bijoux se nežene po novinkách, ale ctí klasiku
Glass Pesničák vyrábí parfémové flakony i věštecké koule
Projekt Na zdraví řemeslu představí skláře Petra Novotného
Sklářská firma Rautis z Poniklé uspěla v zápisu do seznamu UNESCO
Pačinek láká na Skleněnou zahradu i Křišťálový chrám
Moderní rodinná firma LUCID nabízí šperky i praktické předměty
Evans Atelier vytváří skleněné vázy, mísy i umývadla
Na zdraví řemeslu: Křišťálové údolí představí série krátkých videí

Krátké zprávy z regionu Semilska

Krajští zastupitelé odsouhlasili sloučení liberecké textilní a strojní průmyslovky

Rozšíření přístupu k všeobecnému vzdělávání a zlepšení kvality výuky za využití nových technologií. Takové jsou cíle a zároveň výhody chystaných organizačních úprav ve struktuře středních škol zřizovaných Libereckým krajem. Sloučení Střední průmyslové školy strojní a elektrotechnické a Vyšší odborné školy se Střední průmyslovou školou textilní dnes schválili krajští zastupitelé. Hlasovalo celkem 36 zastupitelů. Pro jich bylo 28, proti 7 a jeden zastupitel se hlasování zdržel. Změna vstoupí v platnost od 1. července tohoto roku. Podle nového schématu se bude vyučovat od školního roku 2024/2025. Název školy bude znít Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola, Liberec, příspěvková organizace. Ředitelem zůstane Jaroslav Semerád. „Díky sdílení materiálního a technického vybavení se zlepší podmínky pro vzdělávaní studentů," řekl Jiří Čeřovský, náměstek hejtmana pro resort školství, mládeže, sportu a zaměstnanosti.

Liberecký kraj má připomínky k návrhu konsolidačního balíčku

Krajští radní na mimořádném jednání schválili čtyři zásadní připomínky k navrhované novele zákona o rozpočtovém určení některých daní. Nesouhlasí například s jeho snížením nebo navrhují podíl kraje na spotřební dani z minerálních olejů. „Chápu, že vláda s návrhem na úspory veřejných financí přijít musela. Stejně jako v každé domácnosti, pro kraj nebo obec platí, že nemohou dlouhodobě utrácet víc, než jaké jsou jejich příjmy. Stejně by se dlouhodobě měl chovat i stát ve vztahu ke svým výdajům. Z každodenní zkušenosti vedení krajských financí však navrhujeme některé změny provést jinak. Jde nám zejména o to, aby byl řešen systém financování krajů. Podíly příjmů jednotlivých regionů dávno neodpovídají dnešní realitě," uvedl hejtman Martin Půta.