Ve vrchlabském zámeckém parku vzniká broukoviště

25.05.2015 08:13:25 | Autor: Radek Drahný | Rubrika: VOLNÝ ČAS | Obce: Vrchlabí

Vrchlabským zámeckým parkem se ozýval zvuk motorové pily. Kvůli napadení houbou vějířovcem obrovským (Meripilus giganteus) musela specializovaná firma provést obvodovou redukci koruny asi 30 metrů vysokého buku lesního. Správa Krkonošského národního parku jako správce tohoto parku se rozhodla dřevo z tohoto buku využít k založení takzvaného broukoviště. Vznikne nedaleko místa, kde strom stál, tedy poblíž geologické stezky a rybníčku.

Postupně odumírající či mrtvé stromy jsou přirozenou součástí zdravého lesa. Odumírající strom představuje velký zdroj potravy, a proto se na něj během evoluce „navázala" celá škála organismů, které odborným termínem označujeme jako saproxylické, tedy na trouchnivějící či mrtvé dřevo vázané. Náleží k nim mnoho druhů brouků a ostatního hmyzu, dále hub, lišejníků či mechů.

Podle odhadů tvoří saproxylické organismy nejméně čtvrtinu všech druhů v lese. U brouků - zlatohlávků, mnohých krasců, tesaříků, roháčků, kovaříků atd. - jsou na mrtvé dřevo vázána jejich nedospělá stádia - larvy. Některé druhy se vyvíjejí v čerstvě odumřelém dřevě, jiné počkají, až dojde k jeho částečnému či úplnému ztrouchnivění, některé se vyvíjejí v slabých větvích, jiné pro svůj vývoj potřebují mohutné kmeny. V dnešní kulturní krajině najdeme jen málo odumírajících a mrtvých stromů, mnohý saproxylický hmyz se proto řadí mezi druhy vzácné a ohrožené.

Pokud odumírající stromy nikoho neohrožují, měly by v krajině zůstávat. Pokud již takový strom musí být například z bezpečnostních důvodů pokácen, lze větší či menší část dřeva ponechat na místě a vytvořit takzvané broukoviště - uměle sestavený soubor částí kmenů a větví, který vytvoří prostředí pro organizmy vázané na odumírající nebo odumřelé dřevo. Není sice plnohodnotnou náhradou odumírajícího stromu, který odumírá pomalu (i desítky let) a po částech a poskytuje tak neustále prostor pro život mnoha generací saproxylických druhů, může však poskytnout náhradní útočiště pro vývoj některých méně náročných saproxylických organismů a stát se jejich dočasným útočištěm.

Na území Krkonošského národního parku vytváříme cíleně prostředí pro různé organizmy dlouhodobě. V lesích ponecháváme řadu takzvaných doupných stromů, které jsou domovem dutinových ptáků i celé řady druhů hmyzu a hub. Po těžbě ponecháváme na místě 10 % dřevní hmoty, která svým rozkladem poskytne životní prostor a živiny celé řadě organizmů. Díky tomuto přístupu jsme od roku 2009 držiteli certifikátu FSC, který je prestižním zhodnocením vysoké kvality péče o lesní ekosystémy Krkonošského národního parku.

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Evropský den chráněných území se slaví i v Krkonoších
Krkonošští ježci se opět vrátili do volné přírody
Správa KRNAP nechce přetěžovat vrchol Sněžky organizovanými závody
Vítání ptačího zpěvu přitáhlo 150 lidí

Krátké zprávy z regionu Semilska

Webové stránky kraje získaly novou podobu

Přívětivější vizuální zpracování, snadnější dostupnost informací, strukturované stránky krajských odborů, formuláře na jednom místě či přehledné aktuality. To vše a mnoho dalšího přináší nová podoba webových stránek Libereckého kraje. Adresa zůstává neměnná, a to https://www.kraj-lbc.cz/. „Vzhled, funkčnost a přehlednost webu kraje již potřebovaly výraznou změnu. Jsem rád, že můžeme nyní spustit novou verzi stránek. Běžný uživatel samozřejmě najde veškeré informace stále na stejném místě tak, jak je zvyklý, a to na https://www.kraj-lbc.cz/," uvedl Zbyněk Miklík, náměstek pro resort ekonomiky, majetku, investic, veřejných zakázek a informatiky.

Kraj hledá Památku roku pro letošek. Nominace přijímá do 30. dubna

Již jen několik dní je možné přihlásit se do devátého ročníku soutěže Památka roku 2023 Libereckého kraje; termín vyprší 30. dubna. Soutěž, jejímž cílem je upozornit na úspěšné obnovy kulturních památek a poukázat na ojedinělé stavby v našem regionu, vypisuje Liberecký kraj. „Skutečně velice stojíme o to, aby se nám hlásilo co nejvíce majitelů úspěšných obnov památek. Jejich obnovy jsou inspirací příkladem pro ostatní majitele," uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovního ruchu Libereckého kraje. Předchozí článek