Klapání Roztockého mlýna zastavili až nacisté. Dnes připomíná historii

06.03.2021 20:45:07 | Autor: Jan Mikulička, KÚ Libereckého kraje | Rubrika: ZPRÁVY | Obce: Vysoké nad Jizerou

Nahlédnout do historie mlynářství v regionu je možné v jednom z mála dochovaných podkrkonošských zařízení tohoto typu: ve starém potočním mlýně v Roztokách u Semil. Leží na Staroveském potoku, pramenícím pod Vysokým nad Jizerou v romantickém Fiedlerově údolí.

„Dnes známe všichni mouku už jen úhledně zabalenou do papírového sáčku v regálech obchodů. Vlastně nás možná ani nenapadne přemýšlet o tom, co všechno se musí stát, aby byla z obilí mouka. Právě starý mlýn je k takovému poznání to nejlepší místo," uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Kdysi na Staroveském potoce stávaly čtyři mlýny, jeden z nich vyhořel ještě za první republiky, dnes už stojí pouze jeden - číslo popisné 42. Údolí nese jméno slavného mlynářského rodu Fiedlerů, který na tomto mlýně provozoval mlynařinu nepřetržitě tři století.

Prvním mlynářem z rodu Fiedlerů, který si mlýn od vrchnosti pronajal v roce 1685, byl Mikuláš Fiedler. Mlýn mlel pouze námezdně a obsluhu mlýna prováděl vždy mlynář se synem, kterého sám vyučil. Mlynářské řemeslo si tedy Fiedlerové předávali z otce na syna od roku 1685 až do roku 1941.

Raritou mezi bývalými mlýny na Staroveském potoku byl fakt, že mlýn v Roztokách od samého počátku až do nuceného zastavení v roce 1941 pohánělo vodní kolo na vrchní vodu zvané korečník. Vodní kolo mělo v průměru 4,5 m a jeho výkon byl 7 koňských sil. Roční kapacita mlýna se pohybovala v rozmezí 1000 až 1500 q žita.

Mlýn prodělal řadu změn ve vnitřním zařízení, i co se vzhledu samotné budovy týče. Ve druhé polovině 19. století zde vznikly brusírna skleněných kroužků a pekařství. Z žitné mouky se pekl chléb - sedláci přivezli do mlýna obilí k semletí a pak si odebírali podle potřeby chleba, který se pekl každý den kromě neděle. Chléb se koňským povozem rozvážel do okolních obcí: do Staré Vsi, Vysokého nad Jizerou a Tříče. Mlýn byl vybaven dvěma pískovcovými kameny. V roce 1910 byla zakoupena válcová stolice, čímž se kapacita mlýna zvýšila.

Protektorátní ministerstvo zemědělství zastavilo provoz mlýnů na Staroveském potoce vyhláškou ministerstva zemědělství ze dne 12. listopadu 1941. Strojní zařízení bylo zapečetěno a pravidelně kontrolováno gestapem. Roztocký mlýn tak dlouhé čtyři roky stál a veškeré zařízení mlýna značně utrpělo.

Po porážce Německa v roce 1945 se malé podkrkonošské mlýny navzdory nadějím svého znovu zprovoznění nedočkaly. Přišlo znárodňování a s ním jejich zánik. Z mlynářů se po válce stali pomocní dělníci putující z továrny do továrny. Poslední zdejší mlynář Bohumil Novotný nakonec skončil jako družstevník.

Jeho syn Bohumil po roce 1990 zahájil náročnou rekonstrukci mlýna a jeho zařízení. Dnes tak díky němu lze v poslední dochované mlýnské budově na Staroveském potoce poodhalit kus historie podkrkonošského mlynářství a pecnářství.

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Rozhledna Dubecko měla být původně jen vysílač mobilního operátora
Tip na výlet: Polevsko vděčí za svůj rozvoj sklářům
Rozhledna Černá Studnice, skvost architekta Hemmricha
Stačí tahat za lano. Turisty přes Nisu přepraví transborder
Stezka pod Hrubým Rohozcem je momentálně uzavřena
Máchův kraj, sídlo ševce Jíry i revizora Anděla
Císařský kámen: Josefa II. vystřídaly davy turistů a dvě rozhledny
Procházka Albrechticemi zavede k mauzoleu i do továrny na hračky
Rektorát a infocentrum Technické univerzity Liberec: směle a odvážně
Hemmrichův klenot zachránila dražba. Rozhledna Bramberk funguje dál
Zimní procházka kolem liberecké přehrady s Liebiegy i Clam-Gallasy
Meteobudka za libereckou radnicí přenese do dávných dob bez mobilů
Vodou ze studánky pod Lemberkem léčila Zdislava nemocné
Hrad Hřídelík sloužil i jako vězení pro odsouzené kněze
Železniční most u Sychrova je českou i světovou raritou
Zámek v Zahrádkách proslavili filmoví Básníci, dnes čeká na záchranu
Malé vodní elektrárny roztáčely kola továren. Fungují dodnes
Podzemní chodba i loupežníci. Skalní hrad v Oldřichově halí tajemno
Řopíky v lesích pod Štěpánkou připomínají pohnuté září roku 1938
Hrad Valdštejn je perla Českého ráje
Za zrodem turnovské hvězdárny stál fyzik Ivan Šolc
Ubytovna, sklad i škola. Zámek v Horní Libchavě má pestrou minulost
Památková rezervace Karlov představuje vrchol dřevěného urbanismu
Výlet Jelením koutem ukáže svatého Antonína, driketu i studánku
Maloskalský Boučkův statek se za dvě stě let téměř nezměnil
Divadlo, zvony, cukrovar a demolice. Hrad Lipý má pestrou minulost
Roubenky v Jílovecké ulici v Semilech stojí za návštěvu
Po stopách Karoliny Světlé: do přírody stezkou ve Světlé pod Ještědem
Hrad Rotštejn pamatuje i Přemyslovce, jeho zřícenina vybízí k návštěvě
Rozhledna, pizza, pivo a veverka Berta. Okolí Rádla zaujme děti i rodiče
Tuláčkův statek zachránilo České vysoké učení technické
Hrad Svojkov: skála, pískovec a přítel Mistra Jana Husa
Krkonošský výlet nabídne výhledy, lezení ve stromech i závody motokár
Lovecký zámeček na Nové Louce proslavil prezidentův kancléř Šámal
VIDEO: Krásné výhledy z rozhledny Černá Studnice

Krátké zprávy z regionu Semilska

Liberecký kraj opět ocení pedagogické pracovníky

Po dvouleté pauze se znovu uskuteční tradiční oceňování pedagogických pracovníků škol a školských zařízení nacházejících se na území Libereckého kraje. Akce se koná u příležitosti připomenutí Dne učitelů. Již 19. ročník této události se začíná ve čtvrtek 30. března 2023 od 16 hodin v prostorách multimediálního sálu Libereckého kraje. „Do 14. ledna 2023 bylo možné nominovat pedagogické pracovníky ze škol a školských zařízení, a to do tří kategorií, kterými jsou Výrazný přínos pro rozvoj školství v Libereckém kraji, Ocenění za dlouhodobou pedagogickou činnost a Zásluhy o rozvoj školství v Libereckém kraji," vysvětlil náměstek hejtmana pro školství, mládež, tělovýchovu, sport a zaměstnanost Jiří Čeřovský.

Kšanda Jaroslava Sypala pobaví diváky ve Velkých Hamrech

V pátek 31. března od 19 hodin bude ve Velkých Hamrech hostovat známý komik Jaroslav Sypal s Agenturou Snů se svojí skvělou komedií Kšanda. Známá jména jako Heidy Janků, Martin Maxa, Milan Pitkin a další jsou zárukou dobré zábavy.