Vodou ze studánky pod Lemberkem léčila Zdislava nemocné

30.01.2021 11:39:32 | Autor: Jan Mikulička, KÚ Libereckého kraje | Rubrika: ZPRÁVY | Obce: Liberecký kraj

Ticho a klid všude vůkol - taková je krajina v zimě. Pokojnou atmosféru s křupáním sněhu pod podrážkami bot si lze vychutnat při nenáročné procházce ke Zdislavině studánce pod zámkem Lemberk. Studánka nese jméno podle světice, šlechetné hradní paní, šlechtičny a matky, která žila na Lemberku ve 13. století.

Manželka Havla z Lemberka se natrvalo zapsala do historie zdejšího kraje svou dobročinností a schopností uzdravovat duši i tělo, kterou během svého krátkého života využívala ve své obětavé a vyčerpávající službě chudým a nemocným. Své pacienty léčila údajně i vodou ze zmíněné studánky, kterou podle pověsti sama objevila pod Lemberkem.

„Svatá Zdislava je patronkou našeho kraje. Její historický odkaz je důležití, a proto je dobré její osobnost poznat blíž. S jejím jménem se pojí nejen tato studánka, ale i zámek Lemberk a také Jablonné v Podještědí a jeho široké okolí," uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Pro toho, kdo zvolí pěší variantu z centra nedalekého městečka Jablonné v Podještědí, cesta ke studánce přinese příjemný zážitek. Zelená turistická značka nasměruje na cestičku, procházející z východní strany kolem baziliky sv. Vavřince a sv. Zdislavy; v ní se ostatky svaté Zdislavy nalézají. Cesta nejprve provede částí města zvanou Markvartice, v níž mnohá stavení tvoří starodávné dřevěné roubenky. Posléze se naskytne pohled na rozlehlou hladinu rybníka, lemovaného lesy v podzámčí. Působivá scenérie poutníky provází po celou dobu, kdy postupují po pravém břehu rybníka směrem k Lemberku.

Zhruba po půl hodině od začátku pěšího putování dřevěné ukazatele na úpatí kopce zvaného Krutina turisty ujistí, že jsou u cíle a pokud se nevydají prudce stoupající alejí směrem k zámku Lemberk, ocitnou se po dvou stech metrech u očekávaného pramene.

Zdislavin pramen původně vytékal z místa u skalního výklenku, v němž je dnes umístěna soška této světice. Na konci 19. století byl potrubím v cestě sveden do Panenského potoka. Z příchozí cesty k němu vedou pískovcové schody. Je tu stále jako vzpomínka na Zdislavu, ale také jako útočiště unavených turistů, kteří si mohou odpočinout na jedné z laviček krytých klasicistním glorietem a zaposlouchat se do zpěvu vytékající vody.

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Hrad Hřídelík sloužil i jako vězení pro odsouzené kněze
Železniční most u Sychrova je českou i světovou raritou
Zámek v Zahrádkách proslavili filmoví Básníci, dnes čeká na záchranu
Malé vodní elektrárny roztáčely kola továren. Fungují dodnes
Podzemní chodba i loupežníci. Skalní hrad v Oldřichově halí tajemno
Řopíky v lesích pod Štěpánkou připomínají pohnuté září roku 1938
Hrad Valdštejn je perla Českého ráje
Za zrodem turnovské hvězdárny stál fyzik Ivan Šolc
Ubytovna, sklad i škola. Zámek v Horní Libchavě má pestrou minulost
Památková rezervace Karlov představuje vrchol dřevěného urbanismu
Výlet Jelením koutem ukáže svatého Antonína, driketu i studánku
Maloskalský Boučkův statek se za dvě stě let téměř nezměnil
Divadlo, zvony, cukrovar a demolice. Hrad Lipý má pestrou minulost
Roubenky v Jílovecké ulici v Semilech stojí za návštěvu
Po stopách Karoliny Světlé: do přírody stezkou ve Světlé pod Ještědem
Hrad Rotštejn pamatuje i Přemyslovce, jeho zřícenina vybízí k návštěvě
Rozhledna, pizza, pivo a veverka Berta. Okolí Rádla zaujme děti i rodiče
Tuláčkův statek zachránilo České vysoké učení technické
Hrad Svojkov: skála, pískovec a přítel Mistra Jana Husa
Krkonošský výlet nabídne výhledy, lezení ve stromech i závody motokár
Lovecký zámeček na Nové Louce proslavil prezidentův kancléř Šámal
Hrad Roimund u Jítravy získal jméno po králi Karlu IV.
Kopicův statek doplňují osobité plastiky ve skalách
Výlet po hřebenech Krkonoš zakončí odměna u Mumlavských vodopádů
Šolcův dům: kulturní památka unikla demolici, sídlí v ní ochranáři
Jilemnický zámek: kdysi sídlo Harrachů, dnes sídlo Krkonošského muzea
Márinkův kříž i hrad Nístějka. Za krásnými výhledy kolem Vysokého
Sídlem panství Berků z Dubé měl být Chudý hrádek
Suchary i bláznivá voda. Výlet přiblíží pochoutky Českého ráje
Zámek Vartenberk býval vězením i nemocnicí
Středověk i baroko. Výlet údolím Kamenice umožní cestovat v čase
Dům řemesel v Kryštofově údolí je ukázkou lidové architektury
Zřícenina hradu Frýdštejn je perlou Maloskalska
FOTO: Podzimní procházka Palackého sady a parkem Ostrov v Semilech

Krátké zprávy z regionu Semilska

Kácení i sázení lip se chystá v turnovské ulici Žižkova

Kácení a následná výsadba nových stromů, se kterými se počítá v týdnu od 1. prosince 2025, se dotkne ulice Žižkova v úseku od křižovatky se Zborovskou ulicí k ulici Alej legií. Dojde ke kácení osmi kusů lip srdčitých, ve stejném týdnu proběhne dosadba nových stromů. Jedná se o jeden strom u budovy OAHŠ u křižovatky se Zborovskou ulicí, jeden strom u vchodu do obchodu ZŠ Žižkova a šest stromů u bytových domů na konci ulice Žižkova. Kácení je plánováno za provozu se začátkem v pondělí 1. prosince (pokud klimatické podmínky dovolí). Při kácení jednotlivých stromů vždy dojde ke krátkodobé uzavírce komunikace za asistence poučených osob, které přechodně zastaví dopravu. Strom bude rychle odklizen a provoz znovu uvolněn. Kácení bude provedeno vždy v čase, kdy tudy neprojíždí autobus na pravidelné lince.

Liberec hostil světové odborníky na nanotechnologie

Nanotechnologie se stěhují z laboratoří do každodenní reality, z Libereckého kraje mohou udělat lídra v udržitelných technologiích. Shodli se na tom účastníci mezinárodní konference NanoCzech 2025, kterou v Liberci uspořádala Agentura regionálního rozvoje společně s Libereckým krajem. Konference se zaměřila především na technologie, které čistí vodu, vzduch a půdu. Potvrdila kvalitu místních výzkumných týmů, výsledků jejich práce i mezinárodních projektů, do kterých jsou zapojeni. Dorazilo zhruba 150 vědců, výzkumných pracovníků, zástupců firem a diplomatických misí z více než dvaceti zemí světa. Jejich účast ukázala, že liberecký region má ve výzkumu a vývoji nanotechnologií své pevné místo na mapě světa.