Jak to vypadá s vlky v Krkonoších?

03.10.2023 22:44:41 | Autor: Radek Drahný | Rubrika: VOLNÝ ČAS | Obce: Krkonoše

Od počátku tohoto roku, kdy se vlci začali v Krkonoších intenzivněji objevovat, lze téměř s jistotou konstatovat, že se Krkonoše opět staly domovem vlků. Svědčí o tom za poslední půl rok více než stovka hlášení, kdy laická veřejnost i pracovníci Správy KRNAP podávali zprávy o přímém pozorování vlků či nálezech pobytových znaků.

Dle specialistů na vlka obecného zasahují do českých Krkonoš dvě teritoria, po kterých se pohybuje 6-11 vlků. V letošním roce bylo dokonce na polské straně potvrzeno rozmnožování u smečky obývající východní část Krkonoš. Nejčastější pozorování jsou hlášena z okolí Černé a Liščí hory, Špindlerova Mlýna, z Harrachovska i Rýchor - tedy prakticky z celého území národního parku. Právě na území Krkonošského národního parku lze očekávat úspěšnější návrat vlků než v okolní volné krajině. Národní park je vzhledem ke svému poslání i charakteru ekosystému vhodným biotopem pro jejich existenci.

Výskyt vlků průběžně monitorujeme ve spolupráci s Mendelovou univerzitou v Brně. Její experti se v rámci projektu LIFE WILD WOLF speciálně zaměřují na blízká setkání lidí a vlků, která byla letos v Krkonoších opakovaně hlášena. Pracovníci Správy KRNAP i MENDELU instalují fotopasti, evidují hlášení veřejnosti a mapují pobytové znaky (stopy, trus). Trus postupně prochází genetickou a potravní analýzou. Díky tomu víme, že vlci, kteří se v Krkonoších pohybovali, jsou ze středoevropské ale i z karpatské populace.

„Vlk je schopen překonávat velké vzdálenosti za krátký čas a není pro něj problém přeběhnout celé Krkonoše za pár hodin. Máme k dispozici celou řadu snímků z fotopastí. Identifikace jedinců u vlků ale není tak jednoznačná jako například u rysů se specifickým vzorem skvrn na srsti," řekla zooložka Správy KRNAP Karolina Mikslová. Monitoring vlků v KRNAP se stále rozvíjí - v zimě například přistoupíme k prvnímu plošnému mapování šelem a pokusíme se tak získat ucelenější údaje k výskytu vlků na území parku, k odhadu počtu teritorií a potažmo i početnosti (dle počtu stopních drah).

„Přirozeně vnímáme obavy zdejších hospodářů o jejich zvířata. Jsme s nimi v aktivním kontaktu a snažíme se neustále hledat cesty, jak vzájemnou komunikaci ještě zlepšovat. Teď dokončujeme vývoj aplikace, díky které budou informováni o pozorování vlků v jejich oblasti. Snažíme se hospodářům také pomáhat se získáním dotací na lepší zabezpečení stád," uvedl Václav Jansa, vedoucí odboru péče o národní park. „Podle potravních analýz hospodářská zvířata tvoří jen minimální podíl vlčího jídelníčku. Německá studie z roku 2016 hovoří o 1,1 %, zato srnci a další kopytníci převažují," upřesnil Jansa. „Nicméně platí a nic se nezmění na tom, že vlk je vrcholový predátor a pochopitelně se ani hospodářským zvířatům nevyhýbá," dodal.

Při setkání s vlkem je třeba být obezřetný. Nezapomínejme, že vlk je divoká šelma. Doporučujeme návštěvníkům Krkonoš, aby měli své psí mazlíčky na vodítku. Důrazně žádáme, aby návštěvníci nezkoušeli vlky krmit nebo jim ve volné přírodě zanechávat možnou potravu či zbytky lidského jídla. Majitelé nemovitostí, chataři a chalupáři by venku neměli nechávat zbytky potravy. Přivyknout vlky na to, že člověk je zdrojem potravy, je to nejhorší, co můžeme udělat vlkům i vzájemnému soužití.

Při setkání s vlkem je nutné ponechat mu únikový prostor. Neuzavřít mu možnost utéct. Nebojte se. Zvíře nejprve z dálky zkoumá, zda pro něj představujete hrozbu. Chcete-li ho zaplašit, stačí tlesknout rukama, hlasitěji promluvit, aby vás vlk slyšel a uvědomil si, že jste člověk.

Děkujeme také návštěvníkům, že nám hlásí svá vlčí pozorování, často doprovázená fotografiemi. Prosíme, pokračujte v tom i dál. Je pro nás důležité vědět i čas a místo pozorování, ideálně se souřadnicemi v aplikaci Mapy.cz. Svá pozorování hlaste naší zooložce Karolině Mikslové na e-mail kmikslova@krnap.cz či na telefon (vč. SMS) na tel. 731 533 895 nebo přes WhatsApp na čísle 776 738 237.

Vlk má své místo v přírodě i v naší kultuře. Vzbuzuje respekt i obdiv, někdy ale i obavy. Lidé jej nemilosrdně pronásledovali, nyní se k nám postupně začíná vracet a plnit svou roli predátora. Zkušenosti z Evropy ukazují, že je možné v krajině hospodařit a zároveň zde mohou žít divoké šelmy.

Informace pro návštěvníky i hospodáře v souvislosti s vlky v Krkonoších najdete na našem webu na adrese https://www.krnap.cz/priroda/vlci-v-krkonosich/.

Podrobné informace o návratu vlků do české přírody - pro veřejnost i hospodáře - najdete na webu AOPK ČR na adrese http://www.navratvlku.cz.

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Na Frýdlantsku se narodila vlčata
Nekrmte v Krkonoších vlky!
Vlk je v Krkonoších už zase doma
Kormoráni a vlci opět páchali škody, chovatelé dostanou kompenzace
Na území Jizerských hor a Frýdlantska vznikla dvě nová vlčí teritoria
V lesích u Stružince se má pohybovat puma, možná rys či kočka
Výskyt vlků v Českém ráji budou prověřovat proškolení dobrovolníci
Šestým rokem po sobě má vlčí smečka v Ralské pahorkatině přírůstky
Vlčice, odchycená u Vrchlabí, musela být bohužel utracena
Liberecký kraj nahrazuje škody způsobené vlkem
Vlčice putuje do Safari Parku Dvůr Králové nad Labem
Mladá vlčice se nemohla dostat z ohrady na Vrchlabsku
Vlk zapózoval před krkonošskou fotopastí
V Krkonoších jsou opět vlci
Zoologové jsou nadšení: Vlci se vrací do Krkonoš

Krátké zprávy z regionu Semilska

Sbírka Krabice od bot prodlužuje provoz sběrných míst do 14. prosince

Diakonie ČCE se rozhodla prodloužit sbírku vánočních dárků Krabice od bot do 14. prosince. Pro štědré dárce tak bude ještě necelý týden otevřeno 66 sběrných míst, jejichž přehled je k dispozici na webu sbírky krabiceodbot.cz. V jejím patnáctém ročníku se během dvou týdnů na přelomu listopadu a prosince podařilo vybrat už 58 000 dárků pro děti z rodin ohrožených chudobou, stále však chybí dárky pro 7 000 dětí. Více podrobností

Silnice z Kuřívod na hranici kraje se dočkala rekonstrukce

Řidiči již mohou projet po 4,3 kilometru dlouhém zrekonstruovaném úseku silnice III/27235 od Kuřívod po hranici se Středočeským krajem. Stavbu za 53,5 milionu korun dokončila společnost Kuřívody SaM - COLAS, vzniklá spoluprací firem SaM silnice a mosty a COLAS CZ. Úsek je nyní bezpečný a připravený na každodenní provoz. „Jsem rád za další zrekonstruovanou silnici v Libereckém kraji. Naším cílem je zajistit bezpečné a plynulé silniční spojení v regionu. Letos kraj do oprav silnic a mostů investoval zhruba 1,27 miliardy korun, včetně prostředků ze Státního fondu dopravní infrastruktury a evropských zdrojů," uvedl Jan Sviták, náměstek hejtmana pro resort dopravy.