Voda v Krkonoších – jak to s ní je?

11.08.2021 15:17:49 | Autor: Radek Drahný | Rubrika: ZPRÁVY | Obce: Krkonoše

Voda v krajině je téma v posledních letech skloňované snad ve všech pádech. Mokřady, strouhy, vodopády, potoky a řeky se dostávají díky postupující klimatické změně a vlivu na lidskou populaci do popředí zájmu. Ačkoliv jsou celkové úhrny srážek meziročně prakticky stejné, dochází k extrémním jevům... Povodně, erozní jevy, zaplavení domů či ohrožení obcí jsou stále častější a intenzivnější.

Kromě postupující klimatické změny má tento stav i další příčiny. První je narušení vodního režimu přirozených mokřadů. Rašeliniště, podmáčené louky a lesy byly v minulosti odvodňovány, aby bylo možné hospodářské využití těchto lokalit pro výrobu, ať zemědělskou, či lesnickou. Druhou příčinou je samotná regulace vodních toků, jejich napřimování, opevňování, fragmentování neprůchozími překážkami v podobě stupňů, jezů a nádrží. Taková změna hydrologického režimu toku vede k jeho naprosté degradaci, likvidaci vodního ekosystému a v konečném důsledku i ke snížení hladin podzemní vody.

Je potřeba změnit způsob uvažování, přestat řeku vnímat pouze jako jakýsi kanál odvádějící vodu pryč. Měli bychom se naučit přijímat ji jako trvalou součást krajiny se všemi vlastnostmi, které zdravý a fungující říční ekosystém má. Musíme přestat brát v potaz pouze vodní tok sám o sobě a začít uvažovat v kontextu celého říčního systému (prostoru). Ten se nechová ani staticky ani lineárně, ale v rámci dynamické rovnováhy se neustále vyvíjí. To v praxi znamená vracet vodu do krajiny nejen revitalizací samotných koryt toků, ale i vytvářením tůní, obnovou mokřadních a rašeliništních biotopů.

Mimo narušení vodního režimu je významně ohrožena i kvalita vody, zejména nadměrným množstvím různých znečišťujících látek ze sídel a objektů. Horské vodní ekosystémy jsou poměrně živinově chudé a i malé množství cizích látek, zejména dusíku a fosforu mění chemismus vody i druhové složení vodních živočichů.

Správa KRNAP proto realizuje celou řadu projektů, které se týkají vody v Krkonoších. Například to jsou projekty Revitalizace mokřadů na vybraných plochách území KRNAP - I a II. etapa nebo Analýza stavu a návrhy opatření pro zajištění příznivého stavu vodních toků na území KRNAP a jeho OP podpořené prostředky z Operačního programu Životní prostředí. Více podrobností najdete zde: https://www.krnap.cz/eu-2014-2020/

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Krkonošský Památník obětem hor se opravuje
Pastva – spása pro krkonošské louky
Bilance středeční bouřky v Krkonoších: 20 000 m3 poničeného dřeva
Jaká byla návštěvnost prvního prázdninového víkendu v Krkonoších?
Krkonoše lákají nejen na zimní sporty, ale i tradiční horská řemesla
Moderní technologie pronikají i do lesa
Kampaň Není zvěř jako zvěř rozjíždí i v roce 2021
Se začátkem prázdnin si připomeňme pravidla Krkonošského parku
V Krkonoších se rozmáhá nelegální horolezectví
Krkonoše mají společnou strategii péče o oba národní parky
FOTO: Cenu ředitele Správy KRNAP za rok 2020 získalo sedm oceněných
Chtěli jsme Sněžku bez sítí, ale lidé řekli ne!
Data ze sčítačů potvrzují výjimečnost turistického roku 2020

Krátké zprávy z regionu Semilska

Sbírka Krabice od bot prodlužuje provoz sběrných míst do 14. prosince

Diakonie ČCE se rozhodla prodloužit sbírku vánočních dárků Krabice od bot do 14. prosince. Pro štědré dárce tak bude ještě necelý týden otevřeno 66 sběrných míst, jejichž přehled je k dispozici na webu sbírky krabiceodbot.cz. V jejím patnáctém ročníku se během dvou týdnů na přelomu listopadu a prosince podařilo vybrat už 58 000 dárků pro děti z rodin ohrožených chudobou, stále však chybí dárky pro 7 000 dětí. Více podrobností

Silnice z Kuřívod na hranici kraje se dočkala rekonstrukce

Řidiči již mohou projet po 4,3 kilometru dlouhém zrekonstruovaném úseku silnice III/27235 od Kuřívod po hranici se Středočeským krajem. Stavbu za 53,5 milionu korun dokončila společnost Kuřívody SaM - COLAS, vzniklá spoluprací firem SaM silnice a mosty a COLAS CZ. Úsek je nyní bezpečný a připravený na každodenní provoz. „Jsem rád za další zrekonstruovanou silnici v Libereckém kraji. Naším cílem je zajistit bezpečné a plynulé silniční spojení v regionu. Letos kraj do oprav silnic a mostů investoval zhruba 1,27 miliardy korun, včetně prostředků ze Státního fondu dopravní infrastruktury a evropských zdrojů," uvedl Jan Sviták, náměstek hejtmana pro resort dopravy.