Výstavou připomenou tradici varhanářství v Lomnici nad Popelkou

30.04.2022 09:20:46 | Autor: az, mml, pjs | Rubrika: KULTURA | Obce: Lomnice nad Popelkou

Lomnice nad Popelkou měla v minulosti celou řadu přívlastků. Za všechny jmenujme: textilní zbrojnice Čech, industriální velmoc Podkrkonoší, město sucharů a sladkostí, město sportu. Neproslavily ji však jen Lomnické suchary, stany, zemědělské stroje, kávomlýnky, ale také jiný zajímavý výrobní segment - varhany. Tomuto fenoménu bude věnována netradiční tematická výstava nazvaná Josef Kobrle - Varhanářská tradice v Lomnici nad Popelkou.

Činnost zmíněné firmy ještě nikdy nebyla v městském muzeu zmapována a prezentována, a tak až nyní dochází ke splacení tohoto dluhu. Slavnostní zahájení proběhne v neděli 1. května výjimečně v 10,30 ve vstupní hale muzea.

Úvodní slovo pronese MgA. Václav Uhlíř, koncertní varhaník, organolog Královehradecké diecéze a hudební pedagog pardubické konzervatoře. V kulturní části programu zahraje na klávesy Prof. Radek Rejšek, hudebník s lomnickými kořeny, skladatel, režisér a redaktor. Je jediný český hráč na zvonohry, koncertuje na tento historický nástroj v pražské Loretě a na Manouškově pražské mobilní zvonohře. Je diecézním kampanologem a organologem litoměřické diecéze. V průběhu výstavy pan Rejšek uskuteční přednášku se zvukovými ukázkami Kobrleho varhan.

Z Kobrlova rodového varhanářství vzešlo zhruba sto nástrojů, z nichž většina je dochována. Jak jednomanuálové pro hřbitovní kostely například v Novém Bydžově, Bakově n. Jiz., Pasekách n. Jiz., či zámeckou kapli ve Smiřicích, tak i dvoumanuálové varhany v proboštském kostele v Litomyšli, v děkanském kostele v Chocni, ale také v kostele v Jeníšovicích a Rokytnici n. Jiz. Největšími varhanami, které lomnická dílna kdy postavila, je monumentální nástroj děkanského kostela sv. Vavřince ve Vysokém Mýtě. Vynikající zvukové kvality těchto varhan ještě zvýraznilo jejich nedávné posunutí na kůru o značný kus kupředu směrem k zábradlí. Jejich původní umístění při zadní stěně závěru lodi prosadil tehdejší regenschori ve prospěch vyznění pěveckého sboru a orchestru, ale na úkor šíření zvuku varhan do prostoru. Celkovou opravu a posunutí nástroje kupředu provedl varhanář Martin Poláček z Prahy.

K dalším cenným a zvukově velmi vydařeným nástrojům vzešlých z lomnické dílny patří varhany kostelů v Hradci Králové - Kuklenách, Lomnici n. Pop., Pecce, Železnici, Kopidlně, Semilech nebo Světlé pod Ještědem. Na tomto místě by ještě bylo dobré zmínit se o vůbec prvním samostatném opusu lomnických varhanářů - ve farním kostele v Březině u Mnichova Hradiště. Dnes je tato významná památka českého varhanářství bohužel ve stavu velmi tristním i díky poměrně řídkému využívání kostela. Napadení červotočem je již alarmující a zatím je nabíledni otázka, zda je záchrana těchto mechanických varhánek ještě se zásuvkovou (!) vzdušnicí v současných podmínkách a poměrech reálnou. Doufejme, že ano...

Snad by se ještě krátce slušelo pokusit se vysvětlit, proč lomnická varhanářská tradice téměř upadla v zapomnění a proč byla dosud tak málo všeobecně zmiňována. Z hledisek památkových totiž bývají postupně doceňovány artefakty vzniklé už před delším časem, např. v baroku. Co je novější, bývá často považováno za méně hodnotné... U varhan se navíc přidává skutečnost, že romantické a pozdně romantické varhanářství a jeho zvukový ideál a vkus nebyly dlouho pochopeny a velmi často i samotnými varhaníky přijímány. V některé literatuře se o tomto období dokonce dočítáme jako o období „úpadku". Co bylo příčinou daného přístupu i ze strany hudebníků, to by vydalo na cyklus sáhodlouhých přednášek (nešťastný kontext „ceciliánské" reformy liturgické hudby, technická a finanční náročnost stavby romantických varhan atd.).

Dnes je však již doba jiná a názory na nepominutelnou kapitolu vývoje varhanního umění nejen u nás, ale v Evropě vůbec, jsou postupně přehodnocovány. I díky tomu si stále více uvědomujeme veliký význam varhanářů z Lomnice n. Pop. Určitým paradoxem je, že samotný objekt bývalé Kobrleho dílny, jenž se dlouhodobě nacházel ve velmi neutěšeném stavu, byl nedávno kompletně zbořen a místo zplanýrováno. Zbyla jenom smaltovaná cedulka s domovním číslem 814, nalezená v hromadě suti. Nyní je z piety uložená v muzejním depozitáři...

Výstavu, která připomene opomíjenou, přesto významnou průmyslnickou rodinu Kobrlových, jež výrazně přispěla k věhlasu našeho města, si můžete prohlédnout až do 26. června 2022.

Více o výstavách v Pojizeří čtěte v rubrice KULTURA - Výstavy

Sdílet s přáteli na facebooku

Krátké zprávy z regionu Semilska

Kraj hledá Památku roku pro letošek. Nominace přijímá do 30. dubna

Již jen několik dní je možné přihlásit se do devátého ročníku soutěže Památka roku 2023 Libereckého kraje; termín vyprší 30. dubna. Soutěž, jejímž cílem je upozornit na úspěšné obnovy kulturních památek a poukázat na ojedinělé stavby v našem regionu, vypisuje Liberecký kraj. „Skutečně velice stojíme o to, aby se nám hlásilo co nejvíce majitelů úspěšných obnov památek. Jejich obnovy jsou inspirací příkladem pro ostatní majitele," uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovního ruchu Libereckého kraje. Předchozí článek

Jeden a půl milionem podpoří Liberecký kraj vědomostní soutěže žáků

Částkou 1 605 000 korun podpořil v letošní roce Liberecký kraj konání vědomostních olympiád žáků základních a středních škol. Okresní a krajská kola se konají již od začátku roku. Další finanční prostředky na soutěže ve výši 630.000 korun čerpá kraj ze státního rozpočtu. „Organizaci vědomostních soutěží zajišťuje na základě příspěvku zřizovatele ve výši 1 200 000 korun Střední škola a Mateřská škola Na Bojišti, Liberec. Jedná se o krajská a okresní kola vědomostních soutěží a klání ve středoškolské odborné činnosti. Na organizaci okresních kol mimo Liberec se podílejí příspěvkové organizace obcí. Jedná se například o domy dětí a mládeže či střediska volného času," uvedl Jiří Čeřovský, náměstek hejtmana pro resort školství, mládeže, tělovýchovy, sportu a zaměstnanosti.