Marek Epstein: Dobrý scénář se píše trochu hlavou a hodně srdcem

31.12.2012 21:42:49 | Autor: Petr Ježek s přispěním Jakuba Kuršela | Rubrika: ZPRÁVY | Obce: Semily

Film Posel v semilském Kině Jitřenka v listopadu uvedli scénárista Marek Epstein a režisér Vladimír Michálek. To byla vhodná příležitost pro rozhovor se známým scénáristou. Článek je ale po různých peripetiích a odsunutích dokončen až v poslední den roku 2012.

Snímek Marka Epsteina s Vladimírem Michálkem je z návštěvy Městské knihovny v Semilech. Pro focení si vybrali sekci sci-fi. Autor foto: Alena Matěchová.

Před premiérou filmu Posel se promítal i film Zapomenuté světlo, zatím nejznámější film Vladimíra Michálka, který se navíc natáčel částečně v okolí Semil. Setkání dvou filmových osobností s diváky v kině předcházela i beseda se studenty na Gymnáziu Ivana Olbrachta a návštěva Městské knihovny v Semilech. Více už ale v rozhovoru s Markem Epsteinem.

Jak se píše dobrý scénář?

Na to naleznete odpověď v knize Syda Fielda, která nese stejný název. Osobně ji hledám už skoro deset let.

Tak raději k jednodušším otázkám. Známějším mezi filmovými diváky jste se stal v letech 2003 a 2004, kdy jste získal hlavní cenu Sazky v rámci Českého lva za nerealizované scénáře k pozdějšímu filmu ROMing a Rebarbora - Ryna. Cena prý byla nedávno po změnách v Sazce zrušena, nechybí českému filmu podobné pobídky pro scénáristy?

Motivace je třeba v každém oboru. Scenáristice se nevyhýbá, za lepší kousek, větší cukřík. Myslím si, že každá taková soutěž může objevit výjimečný text.  

Co vás inspirovalo k napsání příběhu Posel?

Těch motivů bylo několik. Jednak fakt, že jsem v jistý okamžik nevěděl, co s životem (asi nepříliš originální) velká láska ke kolu jako způsobu života a pak krátké životní setkání s epileptikem a jeho magicko-tragickým světem, ve kterém žil... a my s ním.

Vycházel jste při psaní hlavní postavy Petra (Matěje Hádka) z reálného předobrazu?

S někým takovým žiji už skoro 40 let. Matěj jsem já před deseti lety. Jen v 27 ta životní nejistota, to rozhodování a uhýbání může mít jistou poetiku a romantickou příchuť. Vláďa Michálek nechal hrdiny zestárnout na můj současný věk. Ta tam je romantika a zůstal tragický příběh jednoho naivního hajzla.

Není moc obvyklé, aby hlavní postava byla záporná, napsal jste víc takových scénářů?

Jak se zdá všechny, které reflektují něco ze mě. Nevím, ve skutečnosti jsou moje postavy kladné. Pro mě jsou na cestě...a kdo je na cestě, kdo ještě hledá, je postava pozitivní.

Proč jste z hlavního hrdiny udělal právě messengera?

Vždycky mě fascinovala svoboda a možnosti lidí, kteří nerespektují pravidla (alespoň silniční), jezdí si, kudy chtějí a kam chtějí. Je to můj dojem a pocit člověka, který je sleduje za oknem tramvaje. Když vystoupí, zjistí, jak tvrdý a bolestivý život to je. Mají můj respekt a obdiv.

Měl Vladimír Michálek od začátku zájem režírovat film Posel?

Nejdřív byl Posel. Napsal jsem ho, protože jsem chtěl a musel. Pak jsem hledal režiséra a Vláďa byl blízko tomu, co jsem cítil a říkal. Prostě nás to svedlo k sobě.

Od roku 2011 je Posel po Signálu, Vráskách z lásky a Ve stínu už čtvrtým filmem realizovaným podle vašeho scénáře. Je to náhoda, že si to režiséři právě vybrali, nebo jste to mohl přímo či nepřímo ovlivnit?

Ty projekty si už řadu let žijí svým vlastním životem. Scenárista není bohužel tím, kdo by je dokázal výrazněji ovlivnit. Jeho práce většinou končí schválením poslední verze textu a pak je odsouzen k čekání jako rybář, co si myslí, že má nahozené dostatečně chutné sousto. Že se sešlo tolik filmů v jediný rok je prostě jen náhoda. Díky Bohu za ni...

Na co se od vás můžeme těšit příští rok?

K velké úlevě některých kritiků nebude v příštím roce žádný můj film. Všechno sběratelský štěstí se na mě sesypalo letos. A já jsem rád, že jsem to stihnul před koncem světa. Možná se něco urodí zase před tím dalším...

Počítáte při psaní scénáře už dopředu s některými herci, které si v těch rolích představujete? V té souvislosti mě napadá třeba výkon Radoslava Brzobohatého v TV filmu Brainstorm, Bolka Polívky v Roming nebo Ivana Trojana Ve stínu.

Je to film od filmu. Většinou existuje text ještě před tím, než o něj projeví zájem nějaký producent nebo režisér. Jsou ale případy, jako třeba Vrásky z Lásky, kdy jsem věděl, pro koho píšu. Nedokážu objektivně posoudit, co je pro psaní výhodnější, rozhodně ale váš bezejmenný hrdina není zatížený ničím, co s sebou přináší známý herec. Je jen dokonalý...protože fantazie je dokonalá.

Píšete nebo psal jste už někdy na zakázku režisérů nebo studia nebo prostě píšete co vás napadne?

Obojí. Zatím jsem měl štěstí, že jsem psal na zakázku, co mě bavilo. Psát látku a nemít ji rád nebo snad nenávidět, je horší představa než na nějaký čas dělat něco úplně jiného.

K filmu Ve stínu jste prý musel scénář 17 krát přepracovat. Je to běžné, nebyl jste už z toho byl frustrovaný? Proč se vlastně provádělo tolik změn?

Odpověď by byla tak složitá, že by mnohonásobně překročila stránkovou normu vašich novin. Zjednodušeně bych řekl, že režisér a scenárista potřebovali delší dobu, než nalezli stejnou optiku a úhel pohledu na látku.

Byl jsem překvapený, když jsem se dočetl, že jste byl úspěšný sprinter a běhal jste za SK Slavia Praha, nenapíšete i nějaký scénář ze sportu? Takových filmů v Česku moc nevzniká.

Ještě na škole jsem napsal TV film o běžci na 400 metrů. Televize tenkrát text koupila, ale nikdy nevznikly podmínky, které by umožnily filmu vzniknout. A pak se asi všechno propadlo do nějaké veřejnoprávní jímky. A možná je to tak dobře. Jinak nebyl jsem žádný úspěšný sprinter, byl jsem lepší průměr. Asi jako v psaní. Bez lepšího průměru ale nevyniknou ti skutečně talentovaní. Proto je nás třeba...

Dalším překvapením je i vaše herecká minulost v seriálech Hospoda a Poste restante. Pomáhá vám ta zkušenost třeba při vcítění do herecké role při psaní?

V časech tápání a hledání sama sebe jsem absolvoval Vyšší odbornou školu herectví. Pro člověka bez talentu a hudebního sluchu to byly opravdu krušné roky. Přesto jsem za ně vděčný. Nejen proto, že jsem objevil, že skutečně nemám nejmenší dramatické nadání, ale potkal jsem tam řadu krásných lidí a snad opravdu tuším, kde jsou jakési herecké hranice. Nemyslím si ale, že empatie je schopnost, která se dá získat. V jisté míře ji má každý. Jde jen o to dát si tu práci a chtít cítit, to co někdo jiný...ono to není vždy úplně příjemné.

Pracujete na něčem novém a případně se kterým režisérem?

Pracuji na několika projektech, ale protože jsem pověrčivý, nerad o nich mluvím, než jsou natočené. Trochu jako se nekupuje kočárek před porodem.

A jak se tedy píše ten dobrý scénář? :o).

Asi trochu hlavou a hodně srdcem..., ale čert ví.

Marek Epstein
Narozen 30. záři 1975 v Praze
Scenárista, spisovatel a dramaturg, ale i příležitostný herec a režisér
Nejznámější scénáře k filmům: Iguo-Igua (TV film 2002), Redakce (TV seriál 2004), ROMing (2007), Václav (2007), Brainstorm (TV film, 2008), Signál (2011), Ve stínu (2012), Vrásky z lásky (2012), Posel (2012).

Rozhovory Našeho Pojizeří s osobnostmi ze světa filmu:

Olga Špátová: Nejtěžší pro mě bylo natáčet s mladou ženou, která umírala

Jan Kraus: Žádný kašírky! To máme s paní režisérkou společný

Jaroslav Rudiš: Chtěli jsme vytvořit jiný film, přestože to bude náročné

Zdeněk Troška: Zdejší kraj patří pro filmování Věře Plívové - Šimkové

Jan Hřebejk: Návrat k Pelíškům by už dnes nefungoval

Rozhovory se zajímavými osobnostmi najdete v rubrice VOLNÝ ČAS - Rozhovory

Sdílet s přáteli na facebooku

Krátké zprávy z regionu Semilska

Rok české hudby podpoří kraj téměř osmi sty tisíci korun

Téměř osm set tisíc korun věnuje Liberecký kraj na podporu české hudby: Děje se tak prostřednictvím speciálně zaměřeného dotačního programu 7.11 Rok české hudby. Celkem si pořadatelé kulturních akcí z oblasti klasické hudby rozdělí 769 015 korun. „Liberecký kraj se připojil tímto dotačním programem k oslavám české hudby, které Rok české hudby přináší. Jsem ráda, že v kraji vznikají kvalitní hudební projekty, které si podporu zaslouží a přinesou posluchačům a divákům radost a krásný kulturní zážitek," uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Výkonná rada ODS v Liberci zrušila členství dvěma členům

Výkonná rada ODS v pátek 12. dubna 2024 v návaznosti na závažné pochybnosti a podezření z korupčního jednání v Liberci rozhodla přijatým usnesením o ukončení členství Petru Židkovi a Petru Syrovátkovi. „Petr Židek byl vyzván, aby z věci vyvodil patřičné důsledky, a rezignoval na své funkce, nicméně výzvu odmítl. Ve stejné věci byl Petr Syrovátko vyzván k pozastavení členství. Oba pánové výzev neakceptovali, proto Výkonná rada ODS využila těchto mimořádných nástrojů. Výkonná rada zároveň rozhodla o zrušení Místního sdružení Liberec, čímž došlo k jeho zániku," uvedl tiskový mluvčí ODS Jakub Skyva.