Marek Epstein: Dobrý scénář se píše trochu hlavou a hodně srdcem

31.12.2012 21:42:49 | Autor: Petr Ježek s přispěním Jakuba Kuršela | Rubrika: ZPRÁVY | Obce: Semily

Marek Epstein: Dobrý scénář se píše trochu hlavou a hodně srdcem

Film Posel v semilském Kině Jitřenka v listopadu uvedli scénárista Marek Epstein a režisér Vladimír Michálek. To byla vhodná příležitost pro rozhovor se známým scénáristou. Článek je ale po různých peripetiích a odsunutích dokončen až v poslední den roku 2012.

Snímek Marka Epsteina s Vladimírem Michálkem je z návštěvy Městské knihovny v Semilech. Pro focení si vybrali sekci sci-fi. Autor foto: Alena Matěchová.

Před premiérou filmu Posel se promítal i film Zapomenuté světlo, zatím nejznámější film Vladimíra Michálka, který se navíc natáčel částečně v okolí Semil. Setkání dvou filmových osobností s diváky v kině předcházela i beseda se studenty na Gymnáziu Ivana Olbrachta a návštěva Městské knihovny v Semilech. Více už ale v rozhovoru s Markem Epsteinem.

Jak se píše dobrý scénář?

Na to naleznete odpověď v knize Syda Fielda, která nese stejný název. Osobně ji hledám už skoro deset let.

Tak raději k jednodušším otázkám. Známějším mezi filmovými diváky jste se stal v letech 2003 a 2004, kdy jste získal hlavní cenu Sazky v rámci Českého lva za nerealizované scénáře k pozdějšímu filmu ROMing a Rebarbora - Ryna. Cena prý byla nedávno po změnách v Sazce zrušena, nechybí českému filmu podobné pobídky pro scénáristy?

Motivace je třeba v každém oboru. Scenáristice se nevyhýbá, za lepší kousek, větší cukřík. Myslím si, že každá taková soutěž může objevit výjimečný text.  

Co vás inspirovalo k napsání příběhu Posel?

Těch motivů bylo několik. Jednak fakt, že jsem v jistý okamžik nevěděl, co s životem (asi nepříliš originální) velká láska ke kolu jako způsobu života a pak krátké životní setkání s epileptikem a jeho magicko-tragickým světem, ve kterém žil... a my s ním.

Vycházel jste při psaní hlavní postavy Petra (Matěje Hádka) z reálného předobrazu?

S někým takovým žiji už skoro 40 let. Matěj jsem já před deseti lety. Jen v 27 ta životní nejistota, to rozhodování a uhýbání může mít jistou poetiku a romantickou příchuť. Vláďa Michálek nechal hrdiny zestárnout na můj současný věk. Ta tam je romantika a zůstal tragický příběh jednoho naivního hajzla.

Není moc obvyklé, aby hlavní postava byla záporná, napsal jste víc takových scénářů?

Jak se zdá všechny, které reflektují něco ze mě. Nevím, ve skutečnosti jsou moje postavy kladné. Pro mě jsou na cestě...a kdo je na cestě, kdo ještě hledá, je postava pozitivní.

Proč jste z hlavního hrdiny udělal právě messengera?

Vždycky mě fascinovala svoboda a možnosti lidí, kteří nerespektují pravidla (alespoň silniční), jezdí si, kudy chtějí a kam chtějí. Je to můj dojem a pocit člověka, který je sleduje za oknem tramvaje. Když vystoupí, zjistí, jak tvrdý a bolestivý život to je. Mají můj respekt a obdiv.

Měl Vladimír Michálek od začátku zájem režírovat film Posel?

Nejdřív byl Posel. Napsal jsem ho, protože jsem chtěl a musel. Pak jsem hledal režiséra a Vláďa byl blízko tomu, co jsem cítil a říkal. Prostě nás to svedlo k sobě.

Od roku 2011 je Posel po Signálu, Vráskách z lásky a Ve stínu už čtvrtým filmem realizovaným podle vašeho scénáře. Je to náhoda, že si to režiséři právě vybrali, nebo jste to mohl přímo či nepřímo ovlivnit?

Ty projekty si už řadu let žijí svým vlastním životem. Scenárista není bohužel tím, kdo by je dokázal výrazněji ovlivnit. Jeho práce většinou končí schválením poslední verze textu a pak je odsouzen k čekání jako rybář, co si myslí, že má nahozené dostatečně chutné sousto. Že se sešlo tolik filmů v jediný rok je prostě jen náhoda. Díky Bohu za ni...

Na co se od vás můžeme těšit příští rok?

K velké úlevě některých kritiků nebude v příštím roce žádný můj film. Všechno sběratelský štěstí se na mě sesypalo letos. A já jsem rád, že jsem to stihnul před koncem světa. Možná se něco urodí zase před tím dalším...

Počítáte při psaní scénáře už dopředu s některými herci, které si v těch rolích představujete? V té souvislosti mě napadá třeba výkon Radoslava Brzobohatého v TV filmu Brainstorm, Bolka Polívky v Roming nebo Ivana Trojana Ve stínu.

Je to film od filmu. Většinou existuje text ještě před tím, než o něj projeví zájem nějaký producent nebo režisér. Jsou ale případy, jako třeba Vrásky z Lásky, kdy jsem věděl, pro koho píšu. Nedokážu objektivně posoudit, co je pro psaní výhodnější, rozhodně ale váš bezejmenný hrdina není zatížený ničím, co s sebou přináší známý herec. Je jen dokonalý...protože fantazie je dokonalá.

Píšete nebo psal jste už někdy na zakázku režisérů nebo studia nebo prostě píšete co vás napadne?

Obojí. Zatím jsem měl štěstí, že jsem psal na zakázku, co mě bavilo. Psát látku a nemít ji rád nebo snad nenávidět, je horší představa než na nějaký čas dělat něco úplně jiného.

K filmu Ve stínu jste prý musel scénář 17 krát přepracovat. Je to běžné, nebyl jste už z toho byl frustrovaný? Proč se vlastně provádělo tolik změn?

Odpověď by byla tak složitá, že by mnohonásobně překročila stránkovou normu vašich novin. Zjednodušeně bych řekl, že režisér a scenárista potřebovali delší dobu, než nalezli stejnou optiku a úhel pohledu na látku.

Byl jsem překvapený, když jsem se dočetl, že jste byl úspěšný sprinter a běhal jste za SK Slavia Praha, nenapíšete i nějaký scénář ze sportu? Takových filmů v Česku moc nevzniká.

Ještě na škole jsem napsal TV film o běžci na 400 metrů. Televize tenkrát text koupila, ale nikdy nevznikly podmínky, které by umožnily filmu vzniknout. A pak se asi všechno propadlo do nějaké veřejnoprávní jímky. A možná je to tak dobře. Jinak nebyl jsem žádný úspěšný sprinter, byl jsem lepší průměr. Asi jako v psaní. Bez lepšího průměru ale nevyniknou ti skutečně talentovaní. Proto je nás třeba...

Dalším překvapením je i vaše herecká minulost v seriálech Hospoda a Poste restante. Pomáhá vám ta zkušenost třeba při vcítění do herecké role při psaní?

V časech tápání a hledání sama sebe jsem absolvoval Vyšší odbornou školu herectví. Pro člověka bez talentu a hudebního sluchu to byly opravdu krušné roky. Přesto jsem za ně vděčný. Nejen proto, že jsem objevil, že skutečně nemám nejmenší dramatické nadání, ale potkal jsem tam řadu krásných lidí a snad opravdu tuším, kde jsou jakési herecké hranice. Nemyslím si ale, že empatie je schopnost, která se dá získat. V jisté míře ji má každý. Jde jen o to dát si tu práci a chtít cítit, to co někdo jiný...ono to není vždy úplně příjemné.

Pracujete na něčem novém a případně se kterým režisérem?

Pracuji na několika projektech, ale protože jsem pověrčivý, nerad o nich mluvím, než jsou natočené. Trochu jako se nekupuje kočárek před porodem.

A jak se tedy píše ten dobrý scénář? :o).

Asi trochu hlavou a hodně srdcem..., ale čert ví.

Marek EpsteinMarek Epstein
Narozen 30. záři 1975 v Praze
Scenárista, spisovatel a dramaturg, ale i příležitostný herec a režisér
Nejznámější scénáře k filmům:
Iguo-Igua (TV film 2002), Redakce (TV seriál 2004), ROMing (2007), Václav (2007), Brainstorm (TV film, 2008), Signál (2011), Ve stínu (2012), Vrásky z lásky (2012), Posel (2012).

Rozhovory Našeho Pojizeří s osobnostmi ze světa filmu:

Olga Špátová: Nejtěžší pro mě bylo natáčet s mladou ženou, která umírala

Jan Kraus: Žádný kašírky! To máme s paní režisérkou společný

Jaroslav Rudiš: Chtěli jsme vytvořit jiný film, přestože to bude náročné

Zdeněk Troška: Zdejší kraj patří pro filmování Věře Plívové - Šimkové

Jan Hřebejk: Návrat k Pelíškům by už dnes nefungoval

Rozhovory se zajímavými osobnostmi najdete v rubrice VOLNÝ ČAS - Rozhovory

Sdílet s přáteli na facebooku

 
 
 

 

Další aktualita v pořadí ARCHIV AKTUALIT
 

Vyberte obec

Události dle data

Stalo se | Připravuje se

Vyberte datum:
Po Út St Čt So Ne

Krátké zprávy z regionu Semilska

Hasiči zasahovali při požáru rodinného domu v Držkově

Ve středu dopoledne byl na Krajské operační a informační středisko ohlášen požár rodinného domu v Držkově. Z prvních informací nebylo zřejmé, o jak velký rozsah požáru se jedná, ale později byl vyhlášen silnější 2. stupeň požárního poplachu a kromě první jednotky z Tanvaldu byly povolány i další. Podrobnosti na Našem Jablonecku

Do Jizerských hor vysadí tisíce původních stromků

Do Jizerských hor vracejí geneticky původní dřeviny a zachraňují místní rašeliniště. To jsou hlavní cíle projektu s názvem Obnova evropsky významné lokality Jizerské smrčiny, na kterém spolupracuje Jizersko-ještědský horský spolek a Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírody. V průběhu tří let bude vysázeno 14 100 sazenic smrků ztepilých, jedlí i listnatých dřevin a vybuduje se 60 přehrážek, které zmírní negativní účinky rychlého odtoku vody. Více podrobností na Našem Jablonecku


Archiv krátkých zpráv

Nejnovější články

Konference Liberecko 2020+: Stát musí zlepšit financování krajů a obcí
V Jilemnici slavnostně otevřou rekonstruovanou Žižkovu ulici
Proti Wizards si Dalmach připsal druhou výhru sezony
Kraj žádá o dotaci na rekonstrukci silnice mezi Sklenařicemi a Vysokým
Hrad Vítkovec u Milčanského rybníka zničila třicetiletá válka

Nejčtenější články

20.11.: Praha našla Vánoční strom, vyrostl v Semilech
19.11.: FOTO: Střelecké závody v semilské hale ozdobila Kateřina Emmons
18.11.: Přepeře zakončily podzim těsnou porážkou se Zápy

Další »

Infomail


Chcete pravidelně dostávat informace o novinkách na tomto serveru?

Zadejte svůj e-mail:
 

Facebook

Twitter

Odkazy

Prodej úsporných zářivek a svítidel. Světla pod kuchyňské linky.

Fotogalerie Videogalerie Soutěže Anketa

INZERCE | KARIÉRA | KONTAKT