Hradčanské stěny s přírodními útvary jsou lákavým cílem pro rodiny

01.05.2020 15:57:01 | Autor: Filip Trdla, KÚ Libereckého kraje | Rubrika: ZPRÁVY | Obce: Liberecký kraj

V oblasti mezi Mimoní a Doksy se nacházejí takzvané Hradčanské stěny. Jedná se o chráněné území vyhlášené v roce 1993 jako součást Národní přírodní rezervace Dokeské pískovce a mokřady. Je tu zhruba 20 chráněných a ohrožených druhů květeny. Významné jsou ale zejména zdejší geomorfologické útvary.

„V době omezeného cestování určitě přijde vhod podívat se po zajímavých koutech našeho kraje. Pískovcové skály v okolí Hradčan a jejich různorodé tvary jsou lákavým cílem pro celé rodiny," nabízí zajímavou lokalitu Květa Vinklátová, radní pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Hradčanské stěny tvoří bezpočet zajímavých útvarů. Turisté si zde mohou prohlédnout skalní věže, skalní bránu, ale i stopy po středověkém dobývání železných rud. Význam lokality zvyšuje také výskyt výra velkého a krkavce velkého.

Obec Hradčany ještě nedávno sloužila jako vojenská základna. V současné době je rekreačním střediskem s nabídkou výletů do okolí, koupání v Hradčanském rybníce a nepřeberným množstvím houbařských lokalit.

Příklady konkrétních turistických cílů Hradčanských stěn:

Pískovcový útvar Skalní brána: Jedná se o jakousi zmenšeninu známé Pravčické brány, je asi 4 metry vysoká a stejně tak široká. Najdete ji v prostoru jižně pod vrcholem.

Psí kostely: Jedná se o skálu, která je celá prostoupena chodbami a jeskyněmi. Od Skalní brány jsou Psí kostely vzdáleny asi 200 metrů. Členitý pískovcový převis přechází do jeskyně, jedná se o galeriovou chodbu na skalní terase, která je místy otevřena do údolí. Krajní body převisu jsou od sebe vzdáleny 35 metrů a celková délka chodeb je 80 metrů.

K dalším zajímavým lokalitám Hradčanských stěn patří Havraní skála, Tvarožník a Jindřichův kopec. Hradčanskými stěnami vede zelená turistická značka, která přiblíží výletníky k nejzajímavějším útvarům.

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Kaskáda vodopádů na Bílém Labi láká na Lavinovou peřej i Velký skok
Kam na výlet s dětmi? Na naučné stezky s veverkou či liškami
Boží hrob Velenice: Baroko vytesané do skály
Kam na výlet? K Maloskalské Drábovně
Zlatý vrch v Lužických horách je dvojčetem Panské skály
Blíží se jaro, čas výletů. Třeba na Mužské kameny
Tip na výlet: Průrva Ploučnice zvaná též Pekelný jícen či Hromová rána
Polevsko — sklářská obec v Lužických horách
Muzeum v Poniklé zve na místnost faráře i módu první republiky
Hrad Vítkovec u Milčanského rybníka zničila třicetiletá válka
Křížová cesta na Vysokém hřebeni vznikla díky léčivé vodě
Nejkratší tunel v republice? Pekařova brána v Českém ráji
Za skalními reliéfy do Třídomí v Lužických horách
Za rozhledy do Krkonoš. Třeba na vyhlídku na Čertově hoře
Méně známé místo kraje: Juliina vyhlídka u Mimoně
Oldřichovský Špičák láká na pomníček dřevorubce i skalní vyhlídky
Kamenického stezka provede Českým rájem
Švýcarská vyhlídka stojí na základech zaniklého hostince
Letos stoupl zájem o hrady Grabštejn a Trosky či zámek Hrubý Rohozec
Krkavčí skála, další z málo známých míst Libereckého kraje
Tip na výlet: Luž - nejvyšší vrchol Lužických hor
Malá Skála láká za tajemstvím Pantheonu
Liberecký kraj neznámý: Z hradu Štěpanice zůstaly zbytky paláce a věže
Via ferrata: adrenalinová ochutnávka na Vodní bráně
Méně známé místo v kraji je i skalní hrad Stohánek
Za adrenalinem do jizerských i krkonošských bikeparků
Vyhlídka Terezínka, další méně známé místo Libereckého kraje
Na agroturistiku v Libereckém kraji zve i Statek Zakšín na Kokořínsku
Českým rájem skrz naskrz na koloběžce i na lodi
Rozhledna Járy Cimrmana se nepyšní výškou, ale hloubkou
Do Českého ráje o státních svátcích zamířily tisíce návštěvníků
Méně známé, ale zajímavé místo kraje: Dutý kámen
Méně známá místa kraje: Harrachovská hrobka v Horní Branné
Zřícenina hradu Bradlec u Lomnice: místo, které stojí za návštěvu
Liberecký kraj představuje méně známá místa: Sirný pramen

Krátké zprávy z regionu Semilska

Krajští zastupitelé odsouhlasili sloučení liberecké textilní a strojní průmyslovky

Rozšíření přístupu k všeobecnému vzdělávání a zlepšení kvality výuky za využití nových technologií. Takové jsou cíle a zároveň výhody chystaných organizačních úprav ve struktuře středních škol zřizovaných Libereckým krajem. Sloučení Střední průmyslové školy strojní a elektrotechnické a Vyšší odborné školy se Střední průmyslovou školou textilní dnes schválili krajští zastupitelé. Hlasovalo celkem 36 zastupitelů. Pro jich bylo 28, proti 7 a jeden zastupitel se hlasování zdržel. Změna vstoupí v platnost od 1. července tohoto roku. Podle nového schématu se bude vyučovat od školního roku 2024/2025. Název školy bude znít Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola, Liberec, příspěvková organizace. Ředitelem zůstane Jaroslav Semerád. „Díky sdílení materiálního a technického vybavení se zlepší podmínky pro vzdělávaní studentů," řekl Jiří Čeřovský, náměstek hejtmana pro resort školství, mládeže, sportu a zaměstnanosti.

Liberecký kraj má připomínky k návrhu konsolidačního balíčku

Krajští radní na mimořádném jednání schválili čtyři zásadní připomínky k navrhované novele zákona o rozpočtovém určení některých daní. Nesouhlasí například s jeho snížením nebo navrhují podíl kraje na spotřební dani z minerálních olejů. „Chápu, že vláda s návrhem na úspory veřejných financí přijít musela. Stejně jako v každé domácnosti, pro kraj nebo obec platí, že nemohou dlouhodobě utrácet víc, než jaké jsou jejich příjmy. Stejně by se dlouhodobě měl chovat i stát ve vztahu ke svým výdajům. Z každodenní zkušenosti vedení krajských financí však navrhujeme některé změny provést jinak. Jde nám zejména o to, aby byl řešen systém financování krajů. Podíly příjmů jednotlivých regionů dávno neodpovídají dnešní realitě," uvedl hejtman Martin Půta.