Končí Krkonošský rok Harrachů

12.12.2024 23:11:55 | Autor: Radek Drahný | Rubrika: ZPRÁVY | Obce: Krkonoše

V letošním roce jsme si připomínali 120 let od vyhlášení první přírodní rezervace v našich nejvyšších horách, kterou vyhlásil Jan Nepomuk František hrabě Harrach v roce 1904 na Strmé stráni v Labském dole. Ve čtvrtek 12. prosince - v den úmrtí hraběte Harracha - symbolicky končí Krkonošský rok Harrachů.

V průběhu roku jsme si vyhlášení Strmé stráně připomněli celou řadou akcí, seriálem koncertů trubačů Správy KRNAP v krkonošských obcích, několika tematickými terénními exkurzemi, publikačními aktivitami velkého znalce Harrachů a emeritního ředitele Krkonošského muzea v Jilemnici Jana Luštince i návštěvami potomků hraběte Jana v Praze, Jilemnici a Vrchlabí. Celý rok nás provázela dočasná grafická značka ke 120. výročí a hashtagy na sociálních sítích #KrkonosskyRokHarrachu, případně #StrmaStran120.

„Jan Nepomuk František hrabě Harrach zemřel 12. prosince 1909. Patřil k mimořádně vlivné aristokratické rodině se základnou v Českých zemích a Rakousku," připomněl ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch. Hrabě Jan byl známý nejen svým vlasteneckým a podnikatelským duchem, ale také svým zájmem o obyvatele Krkonoš a jejich sociální postavení. Postupně se stal podporovatelem všestranného rozvoje Krkonoš, který zahrnoval také budování a péči o infrastrukturu pro cestovní ruch. Jeho majetky v Krkonoších zahrnovaly rozsáhlé lesy a další pozemky, které se staly součástí širšího plánu na zlepšení místní ekonomiky. „Po jeho smrti zůstalo jméno Harrachů i nadále spojeno s Krkonošemi. Byl to ale především Jan Nepomuk, kdo hrál vpravdě nesmazatelnou roli nejen ve své době, ale jehož působení zanechalo významný otisk i v současné podobě Krkonoš," dodal Böhnisch.

Nadcházející rok 2025 zasvětíme dalším velikánům, kteří jsou bytostně spjati s Krkonošemi a vznikem Krkonošského národního parku. A to všestranné osobnosti města Jilemnice - mimo jiné státnímu konzervátorovi přírody - Jindřichovi Ambrožovi (*1878-†1955) a profesoru Františkovi Schustlerovi (*1893-†1925), od jehož předčasného úmrtí uplyne právě 100 let. Františka Schustlera lze bez nadsázky označit za jednoho z ideových zakladatelů dnešního Krkonošského národního parku, byť se jeho vyhlášení v roce 1963 nedožil. Již v roce 1923 totiž přišel s návrhem na zřízení Národního parku krkonošského, který měl pokrývat Krkonoše, Rýchory i Jizerské hory. Schustlerovo působení v Krkonoších připomíná jeho nejobsáhlejší dílo Krkonoše, rostlinozeměpisná studie z roku 1918. Živou připomínkou je pak Schustlerova zahrádka, jedna z nejbohatších botanických lokalit na svazích Labských jam, na jeho počest nesoucí jeho jméno.

Stejně jako v případě Krkonošského roku Harrachů, tak i v roce 2025 nás bude provázet dočasná značka připomínající právě Františka Schustlera a na sociálních sítích hashtag #FrantisekSchustler.

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Jilemnické muzeum přibližuje zahrady rodu Harrachů
Harrachové ve službách Habsburků: Po celé Evropě
Začíná Krkonošský rok Harrachů
Rok Harrachů začal v Krkonoších, tento týden se symbolicky uzavírá
Srpnové akce projektu Po stopách Harrachů
Slavnosti hrabat Harrachů vrátí jilemnické náměstí do historie
V Jilemnici pořádají Muzejní noc ve stylu Harrachů
Harrachův parní víkend láká na jízdy historických vlaků
V jilemnickém muzeu představí knihu Harrachové - Vznešenost zavazuje
Kariéru Otty Bedřicha hraběte Harracha osvětlí Ondřej Capoušek
FOTO: Jilemnické náměstí zdobí sněhová socha hraběte Harracha
Lyže, sklo, památky, železnice i příroda. Letošek je Rokem Harrachů
V Harrachově otevřeli kapli Sv. Alžběty. Dorazil i hrabě Harrach
Jilemnický zámek: kdysi sídlo Harrachů, dnes sídlo Krkonošského muzea
Méně známá místa kraje: Harrachovská hrobka v Horní Branné

Krátké zprávy z regionu Semilska

Silnice z Kuřívod na hranici kraje se dočkala rekonstrukce

Řidiči již mohou projet po 4,3 kilometru dlouhém zrekonstruovaném úseku silnice III/27235 od Kuřívod po hranici se Středočeským krajem. Stavbu za 53,5 milionu korun dokončila společnost Kuřívody SaM - COLAS, vzniklá spoluprací firem SaM silnice a mosty a COLAS CZ. Úsek je nyní bezpečný a připravený na každodenní provoz. „Jsem rád za další zrekonstruovanou silnici v Libereckém kraji. Naším cílem je zajistit bezpečné a plynulé silniční spojení v regionu. Letos kraj do oprav silnic a mostů investoval zhruba 1,27 miliardy korun, včetně prostředků ze Státního fondu dopravní infrastruktury a evropských zdrojů," uvedl Jan Sviták, náměstek hejtmana pro resort dopravy.

Fúze českolipské a liberecké nemocnice nepotřebuje schválení

Jako bezproblémové hodnotí fúzi liberecké a českolipské nemocnice Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Ten v pondělí 8. propsince po posouzení transakce dospěl k závěru, že fúze nepodléhá povolení antimonopolního úřadu. Záměr fúze obou organizací, Krajské nemocnice Liberec, a. s. s Nemocnicí s poliklinikou Česká Lípa, a. s. ve kterých je Liberecký kraj majoritním vlastníkem, pokračuje bez problému dál. ÚOHS pravomocně v souladu se zákonem ukončil správní řízení v této záležitosti. Podle sdělení, které v dané věci vydal, totiž obě nemocnice nejsou samostatnými soutěžiteli, protože již době před realizací plánované fúze jsou kontrolovány Libereckým krajem.