Konec sezony na krkonošských loukách

19.10.2020 18:50:04 | Autor: Radek Drahný | Rubrika: ZPRÁVY | Obce: Krkonoše

Hospodáři právě dokončují práce na jednotlivých loukách. Mezi poslední práce sezony patří tradičně shánění stád pasených zvířat, případně přesekávání nedopasků. Zvířata jsou z lokalit odvážena v závislosti na počasí, množství hmoty na pastvě a celkové úživnosti louky pro stáda.

V letošní sezoně se na krkonošských loukách podpořených z běžících projektů Správy KRNAP (PPK, POPFK, OPŽP) pásly především ovce (téměř 1 900 kusů). Radost dělá postupný návrat skotu (téměř 270 kusů). Krom těchto dvou hlavních hospodářských zvířat jste na krkonošských loukách mohli potkat kozy, koně a výjimečně i lamy a poníky.

„Každé zvíře porosty okusuje, ukusuje, odtrhává svým způsobem. Navíc každému druhu zvířete chutná trochu jiný jídelníček. Ideálním spásačem se jeví skot. Oproti ovcím či kozám není tolik vybíravý, a pokud se nejedná o těžká plemena, pak jeho sešlap může mít velmi pozitivní vliv na přežití slabých druhů kvetoucích bylin. Vítáme novou chuť hospodářů k pastvě tradičního hospodářského zvířete," řekl Tomáš Janata ze Správy KRNAP.

Na krkonošských loukách se v letošní sezoně krom pastvy hojně sekalo na seno či senáž. Pro pestrost luk je ideální kombinace seče, pastvy v různých termínech v po sobě jdoucích letech. Pokud je louka pouze sečena, dochází k postupnému ochuzení o živiny, mizí pestrost květnatých druhů, přežívá několik málo nenáročných druhů. I prozatím bohaté louky musí být občas pohnojeny. Dlouhodobě pasené louky si jednou za čas též zaslouží posekat na seno, a pokud možno včas, aby byly podpořeny i druhy rostlin, především ty květnaté, které jsou jinak při pastvě zpravidla vypaseny jako první.

Tuto sezónu jsme v rámci několika běžících projektů podpořili minimálně 120 lučních lokalit. Celkem se hospodařilo na zhruba 550 hektarech luk. „Pastva prozatím rozsahem stále převyšuje seč. Pastva proběhla odhadem na 350 ha a seč na 200 ha luk," dodal Tomáš Janata. Skladba pasených hospodářských zvířat v Krkonoších, vypadala v roce 2020 takto: ovce 1863 , skot 266, kozy 12, lamy 2, koně a poníci 25 kusů.

Krkonošské květnaté louky jsou jedním z pokladů krkonošské přírody, kvůli kterým v našich nejvyšších horách před 57 lety vznikl Krkonošský národní park. Louky jsou jedinečným fenomén, vzácné druhové bohatosti závislé na generacích krkonošských hospodářů, bez nichž loukám stále hrozí rychlý zánik. Proto vedle samotných činností podporujeme i hospodáře, kteří mají snahu a zájem o krkonošské louky správně pečovat.

Rozsáhlé luční enklávy naši předci vytvořili svou těžkou prací, aby dokázali v drsných horách přežít. V Krkonoších lidé začali louky vytvářet už ve vrcholném středověku a na vzniklých budních enklávách hospodařili až do konce druhé světové války. Díky hospodaření, trvajícímu bezmála 500 let, vznikla v Krkonoších unikátní luční společenstva s vysokou přírodní a kulturní hodnotou. Po válce, kdy museli původní hospodáři odejít, přišly mnohé louky na celá desetiletí o pravidelnou péči.

Z porovnání ortofoto snímků z padesátých let a ze současnosti je patrný úbytek více než poloviny původní rozlohy krkonošských luk. Správa KRNAP se pomocí několika běžících projektů na podporu lučních společenstev rostlin a živočichů snaží zachovat a obnovit péči na nejcennějších loukách, které tu po našich předcích zbyly. Proto podporujeme pravidelné hospodaření. Seč na seno, pastva dobytka, pravidelné hnojení a mnoho dalšího loukám pomáhá navrátit jejich květnatou tvář.

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Jak zabránit řádění motorkářů v Krkonoších?
Proč kácí vybrané dřeviny na krkonošských loukách?
Z Krkonoš na čas zmizí dřevěné cedule
Krajští policisté kontrolují chování návštěvníků Krkonoš
Krkonošská muzea a infocentra budou od pondělí uzavřena
Ohlédnutí za letní turistickou sezonou v Krkonoších
Na trasách v okolí Harrachova uklízeli dobrovolníci odpadky
Divoké řvaní v Krkonoších není medvěd, ale jeleni v říji!
Zbývající klidová území KRNAP vstupují v platnost
Pracovníci Správy KRNAP mají nové uniformy
Brusnice borůvka na krkonošské louky nepatří!
Prořezávky kleče ve východních Krkonoších ochrání zdejší tundru
Výzkum okáčů pokračuje v Krkonoších i letos
Koupí samolepky můžete podpořit péči o Krkonošský národní park
Aktualizovaná Strategie rozvoje Krkonoš je schválena
Novinky v KRNAP: nová zonace, návštěvní řád a značení cyklotras
FOTO: Cenu ředitele Správy KRNAP za rok 2019 získalo devět oceněných
Výjimečné přetížení Sněžky si vyžádalo nasazení ochranných sítí
Od 2. června opravují chodník od Růžové hory na Sněžku
Začíná další sezona na krkonošských loukách
Nová zonace KRNAP začne platit 1. července
Škodováci vysadili v Krkonoších 2 000 bříz
Právě vzniká Jelení hravá naučná stezka Správy KRNAP nad Špindlem
Krkonošskému národnímu parku je 57 let
Správa KRNAP opravila další kilometry cest
Rada a Správa KRNAP se dohodly na návrhu cest v klidových územích
Krkonoše zůstávají otevřené! Ministr vyjednal s Krakonošem ještě šanci

Krátké zprávy z regionu Semilska

Jeden a půl milionem podpoří Liberecký kraj vědomostní soutěže žáků

Částkou 1 605 000 korun podpořil v letošní roce Liberecký kraj konání vědomostních olympiád žáků základních a středních škol. Okresní a krajská kola se konají již od začátku roku. Další finanční prostředky na soutěže ve výši 630.000 korun čerpá kraj ze státního rozpočtu. „Organizaci vědomostních soutěží zajišťuje na základě příspěvku zřizovatele ve výši 1 200 000 korun Střední škola a Mateřská škola Na Bojišti, Liberec. Jedná se o krajská a okresní kola vědomostních soutěží a klání ve středoškolské odborné činnosti. Na organizaci okresních kol mimo Liberec se podílejí příspěvkové organizace obcí. Jedná se například o domy dětí a mládeže či střediska volného času," uvedl Jiří Čeřovský, náměstek hejtmana pro resort školství, mládeže, tělovýchovy, sportu a zaměstnanosti.

Přednáška Léčitelské příběhy znovu v semilském muzeu

Opakování přednášky Léčitelské příběhy se uskuteční v semilském muzeu ve středu 24. dubna v 17:00. V našem regionu v rámci léčitelské výstavy nalezli více jak 30 velmi zajímavých a mnohdy i různorodých osobností. Jací to byli lidé? Jaké byly jejich motivace k léčení potřebných? Z jakých zdrojů čerpali své znalosti? O tom bude vyprávět autor výstavy, náš muzejní historik Tomáš Chvátal.