Krkonošské mokřady jsou unikátní a důležité nejen pro českou přírodu

02.02.2024 18:49:15 | Autor: Radek Drahný | Rubrika: ZPRÁVY | Obce: Krkonoše

Krkonošské mokřady jsou unikátní a důležité nejen pro českou přírodu

Mokřady jsou unikátní ekosystémy. Ty krkonošské jsou obzvláště cenné. Proto dnes i my slavíme Světový den mokřadů jako připomenutí podepsání Ramsarské úmluvy o mokřadech 2. února 1971. A krkonošské mokřady se snažíme také aktivně obnovovat.

V původním bezlesí Krkonoš nacházíme vrchovištní (subarktická) rašeliniště, která jsou výjimečným ekosystémem v rámci střední Evropy. Všechna jsou součástí Evropsky významné lokality Krkonoše a Ptačí oblasti Krkonoše, tedy evropské soustavy NATURA 2000, s výskytem řady chráněných druhů a pro evropskou přírodu klíčových přírodních stanovišť. Vrchovištní rašeliniště na území Krkonoš (Úpské a Pančavské rašeliniště, Hraniční louka) jsou zařazena na seznamu mezinárodně významných mokřadů Ramsarské úmluvy, s polskými rašeliništi tvoří dokonce přeshraniční ramsarskou lokalitu.

Kromě klasických rašelinišť máme v Krkonoších také rašelinné a podmáčené smrčiny, do jejichž podoby v minulosti značně zasáhl člověk. Odvodnil je. Důvody se v různých časových obdobích lišily. Na přelomu 18. a 19. století to byla snaha našich předků rozšířit lesní porosty jako zdroj dřevní hmoty pro důlní činnosti, později pro sklářství a další potřeby rozvoje průmyslových odvětví. Odvodňování v 80. a 90. letech minulého století bylo snahou obnovit porosty po holosečných těžbách vzniklých jako následek emisního spadu a odumírání lesů. Faktem ale je, že odvodněním se snižuje hladina spodní vody, dochází ke zvýšené erozi a odnosu organického materiálu.

Zaměřili se na obnovu rašelinných a podmáčených smrčin

Právě na obnovu těchto rašelinných a podmáčených smrčin se v posledních letech Správa KRNAP intenzivně zaměřila. „Význam mokřadů si velmi dobře uvědomujeme," říká ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch. „I proto jsme ve snaze zlepšit jejich stav v posledních letech realizovali tři velké projekty. Jednalo se o projekty Stabilizace významných lesních ekosystémů (2010-2014), Stabilizace vodního režimu (2014-2015) a Revitalizace mokřadů na vybraných plochách území KRNAP (2021-2023)," upřesnil. „Dělá nám radost, že ve velmi krátké době je vidět, jak se revitalizované plochy mění. Přepážky a jejich blízké okolí se plní vodou. Záhy pro ukončení revitalizačních prací dochází k obnově mokřadní vegetace, zejména k růstu ostřic, suchopýrů a také se rozvíjejí porosty mechorostů, především společenstva rašeliníků. Obvykle už v další sezoně po obnově se stávají domovem hmyzu i obojživelníků," popsal změnu Böhnisch.

První dva projekty patřily k prvním rozsáhlejším pokusům o zlepšení stavu odvodněných lesních společenstev. Navázal na ně v loňském roce dokončený a zatím nejrozsáhlejší projekt Revitalizace mokřadů. V jeho první části přesně zaznamenali plochy vhodné k revitalizaci a byl vypracován materiál obsahující detailní popis každé plochy spolu s konkrétními postupy revitalizačních opatření. V průběhu druhé části projektu jsme provedli revitalizační zásahy na jednotlivých plochách. Na odvodňovacích příkopech jednotlivých ploch vznikl systém různě velkých přehrážek. Ty slouží ke zpomalení či zastavení odtoku vody z mokřadu. Jejich zanášením a zarůstáním postupně dochází k likvidaci celého odvodňovacího systému a k následné obnově mokřadního stanoviště. „Celkově se revitalizace týkala 35 lokalit, kde došlo ke zrušení více než 40 km odvodňovací příkopů pomocí hrazení a zahrnování," řekla Viera Horáková, garantka projektu, vedoucí Oddělení ochrany přírody Správy KRNAP. „Řečí čísel, pokud by se zrevitalizované kanály naplnily, zadrží přibližně 120 000 m3 vody, což odpovídá roční spotřebě třítisícové obce, tedy třeba podkrkonošských Lázní Bělohrad," dodala Horáková.

Ze všech revitalizovaných ploch bylo vybráno deset, na kterých je nastavený dlouhodobé sledování změn vegetace, hladiny podzemní vody, pH a teploty.

Zachování nebo obnova přirozeného režimu mokřadních stanovišť je jedním z cílů, které si Správa Krkonošského národního parku vytyčila v rámci Zásad péče o Krkonošský národní park a jeho ochranné pásmo.

Nejvýznamnějším typem mokřadů jsou rašeliniště

Nejvýznamnějším typem mokřadů v Krkonoších jsou bezesporu rašeliniště. Rašeliniště na hřebenech Krkonoš jsou součástí krkonošské arkto-alpínské tundry a výrazně je ovlivňuje chladné klima. Roční průměrné teploty se pohybují kolem 0 °C, roční úhrn srážek dosahuje zhruba 1 500 mm a souvislá sněhová pokrývka zde leží od začátku listopadu do konce dubna. Takové klimatické podmínky jsou srovnatelné s horskými oblastmi Norska a Švédska. To vysvětluje, proč se v těchto polohách Krkonoš vyskytuje tolik severských a vysokohorských druhů. Největšími poklady krkonošských rašelinišť jsou například drobný keříček ostružiník moruška, malinký ptáček slavík modráček tundrový, suchopýry pochvatý a úzkolistý, šídlo horské známé jako létající drahokam nebo vyslanec severské tundry, bylina všivec sudetský.

V Krkonoších jsou k vidění různé typy rašelinišť. Úpskému nebo Pančavskému rašeliništi se říká vrchoviště. Největší lesní rašeliniště v Krkonoších najdete na Černé hoře. Kromě jezírek s vodou jsou v rašeliništi taky kopečky - bulty, tvořené hustě narostlými rašeliníky a další vegetací.

Charakteristickou rostlinou rašelinišť jsou rašeliníky. V Krkonoších jich roste kolem 20 druhů. Bez rašeliníků by nebylo rašeliniště, ale tahle rostlinka je zajímavá ještě z několika dalších důvodů. Zatímco většina rostlin během svého života doroste do nějaké velikosti a pak ukončí svůj růst, rašeliník pořád přirůstá. Rašeliniště ale nevyroste až do nebe. Rašeliník se totiž na bázi postupně rozkládá a vytváří základ pro vznik rašeliny. Kromě živin z hornin, na nichž rašeliniště vzniklo, a ze vzduchu, které sem vítr nafouká a srážkové vody, přijímají rašeliníky potravu právě ze svých rozkládajících se těl. Druhou zvláštností je schopnost rašeliníků zadržovat vodu. Dokážou pojmout až dvacetinásobek svého objemu. Právě proto je v rašeliništích pořád vlhko a trvalo by opravdu dlouho, než by rašeliniště vyschlo.

Největší ohrožení pro tyto cenné lokality představují sami návštěvníci Krkonoš, jestliže nerespektují pravidlo pohybu pouze po turistických cestách v klidových územích KRNAP. V poslední době rašeliniště ohrožuje i nástup klimatické změny spojený s výkyvy počasí v podobě delších suchých období v průběhu roka.

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Začíná Krkonošský rok Harrachů
V Krkonoších byl smrtelně postřelen vlk s GPS obojkem
V okolí přezimovacích obůrek v Krkonoších zavládne klid
Podzim v Krkonoších láká na Zapadlé vlastence i Pojizerský Pacifik
Průzkum: Důvěra místních i návštěvníků ke Správě KRNAP je vysoká
Zrušme KRNAP!
Muzeum Krkonoš otevře 1. listopadu
Jak to vypadá s vlky v Krkonoších?
Šumava má Smetanovu Vltavu, Krkonoše mají Vejnarovo Labe
V babím létě a na podzim vychutnáte krkonošskou přírodu v klidu
Krkonoše vyrazily do Prahy
Vrchlabskou louku zaplnily děti
Odešla Růžena Štěpánková, jedna ze zakladatelek Správy KRNAP
Letos jsou návštěvníci Krkonoš pořádnější než v minulosti
Strážci KRNAP opakovaně nachytali borůvkáře v klidovém území
Nenáročný krkonošský výšlap zavede k hrádku Aichelburg
Krásami Krkonoš provede turistická Harrachova cesta
Jak na bezpečný pohyb po krkonošských horách
Vyhněte se davům. Objevte Neznámé Krkonoše
Ohníček v Obřím dole ukončili strážci KRNAP
Krkonoše a Jizerské hory uchvátily lídry světové ochrany přírody
Připomeňme si základní pravidla Krkonošského národního parku
Krkonoše budou mít nové lávky, postavili je studenti architektury
Vrchlabští skauti pomohli vzácným modráskům
Nebezpečnou šelmou Krkonoš je i vlčí bob!
Krkonoše jsou opět čistější
Nekrmte krkavce!
Správa KRNAP vaří pivní narozeninový speciál
Přírodu na Sněžce budou opět chránit sítě
Evropský den chráněných území: Stavíme na našich kořenech
Slavíme pestrost přírody. I té krkonošské
Návštěvníci se po covidové pauze vrátili do Krkonoš
Krkonošský národní park slaví 60. výročí založení
Vznikla dohoda o Zásadách péče o KRNAP a jeho ochranné pásmo
Správa KRNAP vyhodnotila zimní spolupráci s Policií ČR
Vstupné do Krkonošských muzeí bude v květnu zdarma

 
 
 

 

Další aktualita v pořadí ARCHIV AKTUALIT
 

Vyberte obec

Události dle data

Stalo se | Připravuje se

Vyberte datum:
Po Út St Čt So Ne

Krátké zprávy z regionu Semilska

Jeden a půl milionem podpoří Liberecký kraj vědomostní soutěže žáků

Částkou 1 605 000 korun podpořil v letošní roce Liberecký kraj konání vědomostních olympiád žáků základních a středních škol. Okresní a krajská kola se konají již od začátku roku. Další finanční prostředky na soutěže ve výši 630.000 korun čerpá kraj ze státního rozpočtu. „Organizaci vědomostních soutěží zajišťuje na základě příspěvku zřizovatele ve výši 1 200 000 korun Střední škola a Mateřská škola Na Bojišti, Liberec. Jedná se o krajská a okresní kola vědomostních soutěží a klání ve středoškolské odborné činnosti. Na organizaci okresních kol mimo Liberec se podílejí příspěvkové organizace obcí. Jedná se například o domy dětí a mládeže či střediska volného času," uvedl Jiří Čeřovský, náměstek hejtmana pro resort školství, mládeže, tělovýchovy, sportu a zaměstnanosti.

Přednáška Léčitelské příběhy znovu v semilském muzeu

Opakování přednášky Léčitelské příběhy se uskuteční v semilském muzeu ve středu 24. dubna v 17:00. V našem regionu v rámci léčitelské výstavy nalezli více jak 30 velmi zajímavých a mnohdy i různorodých osobností. Jací to byli lidé? Jaké byly jejich motivace k léčení potřebných? Z jakých zdrojů čerpali své znalosti? O tom bude vyprávět autor výstavy, náš muzejní historik Tomáš Chvátal.


Archiv krátkých zpráv

Nejnovější články

Kam na jaře v Jizerských horách? K vodě, na rozhlednu i za vědou
Volejbalisté Malé Skály zakončili sezonu v Kojetíně
Jaké chystají investice v Harrachově v roce 2024?
Halu lomnického muzea rozezní trampská muzika
Hledá se nejlepší knihovna Libereckého kraje

Nejčtenější články

22.04.: Obrazem: Sto zvířat rozeznělo zaplněnou sokolovnu ve Sklenařicích
22.04.: Slavíme Den Země
23.04.: Hledá se nejlepší knihovna Libereckého kraje

Další »

Infomail


Chcete pravidelně dostávat informace o novinkách na tomto serveru?

Zadejte svůj e-mail:
 

Facebook

Twitter

Instagram

https://www.instagram.com/nasepojizeri

Odkazy

Fotogalerie Videogalerie Soutěže Anketa

INZERCE | KARIÉRA | KONTAKT