Krkonošskému národnímu parku je 58 let

17.05.2021 11:37:56 | Autor: Radek Drahný | Rubrika: ZPRÁVY | Obce: Krkonoše

Právě 17. května slaví Krkonošský národní park 58 let od svého vyhlášení. 17. května 1963 byla završena snaha generací odborníků a vědeckých institucí o vyhlášení Krkonoš národním parkem. Tenko krok logicky navazoval na vyhlášení Karkonoskiego Parku Narodowego na polské straně hor, které nastalo o čtyři roky dříve (1959). Celé pohoří - bez ohledu na státní hranici - tak získalo statut národního parku a s tím související ochranu na ploše přibližně 600 km2.

Správa KRNAP se snaží zachovat nebo zlepšit přírodní prostřední našeho nejstaršího národního parku. Přispívají k tomu i dlouhodobé ochranářské aktivity Správy KRNAP. Díky možnosti čerpat evropské dotace se Správě KRNAP navíc daří směrovat finanční prostředky do rozvoje turistické infrastruktury, oprav komunikací či do ochranářských opatření. Jen v současném plánovacím období od roku 2014 se nám pro Krkonoše podařilo získat 533 132 254 korun.

O zlepšujícím stavu životního prostředí Krkonoš svědčí i návrat řady druhů do Krkonoš. V horských potocích a říčkách se opět zabydlela vydra, svá klidná místa si zde našel rys ostrovid, prostor pro život zde nachází i datlík tříprstý. Naopak kombinace negativní faktorů (mizející životní prostor, rušení návštěvníky, predace,...) dovedla ikonického černého rytíře Krkonoš - tetřívka obecného - na hranici přežití. Daří se krkonošským loukám, o které se s finanční podporou Správy KRNAP starají zdejší hospodáři. Díky jejich péči se na ně vrací violka sudetská nebo celá řada orchidejí.

Krkonošský národní park za dobu své existence má za sebou řadu mezníků - výstavbu velkokapacitních rekreačních objektů, odborovou rekreaci, imisní kalamitu, rozvoj sjezdového lyžování, boom apartmánového bydlení. Přes tyto všechny negativní vlivy se ale odborníkům daří uchovávat vzácnou krkonošskou přírodu v dobrém stavu.

Krkonošský národní park byl vyhlášen především pro ochranu jedinečné arkto-alpínské tundry na hřebenech, výrazné stopy zalednění a drsného klimatu, subarktická rašeliniště, rozsáhlé lesní porosty a horské květnaté louky. Ochranu si zaslouží pozůstatky vlivu skandinávského ledovce (glaciální relikty), jako například všivec krkonošský, vrba laponská nebo endemity zvonek český či vřetenovka krkonošská. Unikátem je také například endemické společenstvo - morušková kleč.

Jedinečnost krkonošské přírody si uvědomovali i naši předchůdci. Jan Nepomuk hrabě Harrach zřídil v roce 1904 první krkonošskou rezervaci na Strmé stráni v závěru Labského dolu. Aktivity dalších milovníků krkonošské přírody, mezi které lze zařadit například Josefa Šourka, Zdeňka Pilouse či Jindřicha Ambrože, vyvrcholily v roce 1963 právě vyhlášením Krkonošského národního parku.

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Navrhněte, kdo by měl získat Cenu ředitele Správy KRNAP
V Krkonoších se objevili pytláci, odnesli to už čáp a volavka
Práce na krkonošských loukách opět začínají
Poslanci volí: chránit přírodu nebo otevřít národní parky developerům?
Klimatologický monitoring na hřebenech Krkonoš v novém kabátě
Krkonošská muzea se v úterý 4. května otevírají návštěvníkům
Mykologové: Kvalitní hospodaření na loukách pomáhá i houbám
Stromy vrchlabského zámeckého parku se představují
Nebezpečné stromy podél cest v Krkonoších musí k zemi
KRNAP slaví Den Země letos tak trochu jinak
FOTO: Vzniká nový vstup do Krkonošského muzea ve Vrchlabí
Ptačí říše hlásí: Jaro je tady
Krkonošský národní park proniká on-line do škol
Rekonstrukce Krkonošského muzea pokračuje
Správa KRNAP dočasně uzavírá některé cesty v horách
Řádění řidičů terénních motocyklů v Krkonoších bylo po roce potrestáno
Data ze sčítačů potvrzují výjimečnost turistického roku 2020
Dosavadní bilance zimní sezony v Krkonoších: desítky mrtvých zvířat
V Krkonoších to bez ochrany výsadby nejde
Řidič skútru útočil na strážce KRNAP, policie řeší trestní oznámení
Krkonošské lesy doplnilo skoro 40 tisíc stromků chybějících druhů
Správa KRNAP zase otvírá informační centra a muzea
V okolí přezimovacích obůrek v Krkonoších zavládne klid
Strážní a informační službu v Krkonoších podpořila Nadace ČEZ
Správa KRNAP vrací ovocné stromy zpět do krajiny
Do národních parků pošlou 100 milionů na cesty a infrastrukturu
Jak se vám líbí budovaný vyhlídkový lesopark nad Rokytnicí?
Lidi neblázněte, horská příroda neunese všechno!
Konec sezony na krkonošských loukách
Jak zabránit řádění motorkářů v Krkonoších?
Proč kácí vybrané dřeviny na krkonošských loukách?
Z Krkonoš na čas zmizí dřevěné cedule
Krajští policisté kontrolují chování návštěvníků Krkonoš
Krkonošská muzea a infocentra budou od pondělí uzavřena
Ohlédnutí za letní turistickou sezonou v Krkonoších
Letní sezona v Harrachově je i přes úbytek zahraničních turistů úspěšná

Krátké zprávy z regionu Semilska

Kácení i sázení lip se chystá v turnovské ulici Žižkova

Kácení a následná výsadba nových stromů, se kterými se počítá v týdnu od 1. prosince 2025, se dotkne ulice Žižkova v úseku od křižovatky se Zborovskou ulicí k ulici Alej legií. Dojde ke kácení osmi kusů lip srdčitých, ve stejném týdnu proběhne dosadba nových stromů. Jedná se o jeden strom u budovy OAHŠ u křižovatky se Zborovskou ulicí, jeden strom u vchodu do obchodu ZŠ Žižkova a šest stromů u bytových domů na konci ulice Žižkova. Kácení je plánováno za provozu se začátkem v pondělí 1. prosince (pokud klimatické podmínky dovolí). Při kácení jednotlivých stromů vždy dojde ke krátkodobé uzavírce komunikace za asistence poučených osob, které přechodně zastaví dopravu. Strom bude rychle odklizen a provoz znovu uvolněn. Kácení bude provedeno vždy v čase, kdy tudy neprojíždí autobus na pravidelné lince.

Liberec hostil světové odborníky na nanotechnologie

Nanotechnologie se stěhují z laboratoří do každodenní reality, z Libereckého kraje mohou udělat lídra v udržitelných technologiích. Shodli se na tom účastníci mezinárodní konference NanoCzech 2025, kterou v Liberci uspořádala Agentura regionálního rozvoje společně s Libereckým krajem. Konference se zaměřila především na technologie, které čistí vodu, vzduch a půdu. Potvrdila kvalitu místních výzkumných týmů, výsledků jejich práce i mezinárodních projektů, do kterých jsou zapojeni. Dorazilo zhruba 150 vědců, výzkumných pracovníků, zástupců firem a diplomatických misí z více než dvaceti zemí světa. Jejich účast ukázala, že liberecký region má ve výzkumu a vývoji nanotechnologií své pevné místo na mapě světa.