Malé vodní elektrárny roztáčely kola továren. Fungují dodnes

21.01.2021 14:27:01 | Autor: Jan Mikulička, KÚ Libereckého kraje | Rubrika: ZPRÁVY | Obce: Liberecký kraj

Pomáhaly při bouřlivém rozvoji průmyslu počátkem minulého století a dodnes, více než sto let poté, na Tanvaldsku malé vodní elektrárny fungují. Jsou pozoruhodnými technickými památkami, jež připomínají dávné časy, kdy zdejší továrny prosperovaly a dodávaly zboží do celého světa.

S jejich výstavbou začali tehdejší majitelé nejenom textilních továren kolem řeky Desné a Kamenice. Uvědomovali si totiž nesmírný význam a přínos tehdy teprve se rozvíjející elektrifikace.

„Továrny potřebovaly elektrickou energii. Stavěly se tak v sousedství vodních toků a jejich vlastní vodní elektrárny na nich postavené tuto potřebu pokrývaly. Dnes by se řeklo, že to je ekologické řešení, ale tehdy to byla nutnost," uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Všechny vodní elektrárny potřebují ke svému provozu jezy. Z nich se voda odvádí vodními přivaděči. Mohou být i několik stovek metrů dlouhé a jsou buď otevřené anebo v podobě kamenného tunelu v zemi. Na konci těchto přivaděčů jsou pak česla, která zbavují vodu od všech nečistot a brání nechtěnému pádu osob a zvířat do tlakových přivaděčů.

Tlakový přivaděč je litinové potrubí, kterým pokračuje voda dále k oběžnému kolu vodní turbíny. Ty ve zdejších elektrárnách jsou litinovými odlitky vyrobenými ve Švýcarsku nebo Rakousku a jsou tak dokonalé, že se točí i po sto letech.

Jakmile voda proteče oběžným kolem turbíny, je odpadním kanálem odvedena zpět do řeky. V ní jsou pak další jezy, odkud voda znovu zamířila k další elektrárně anebo tekla dalším přivaděčem na níže postavenou elektrárnu. Takto byl zregulován do konce roku 1920 prakticky celý tok řek Desné a Kamenice v celé délce až po Plavy, takže voda svým přirozeným korytem za normálního průtoku prakticky netekla.

Většina elektráren je umístěna pod zemí, takže o nich řada lidí ani neví. To ovšem neplatí o malé vodní elektrárně Tanvald - Popelnice mezi Tanvaldem a Velkými Hamry. Její věž, zásobárna vody, která připomíná rozhlednu v údolí, je nepřehlédnutelná.

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Podzemní chodba i loupežníci. Skalní hrad v Oldřichově halí tajemno
Řopíky v lesích pod Štěpánkou připomínají pohnuté září roku 1938
Hrad Valdštejn je perla Českého ráje
Za zrodem turnovské hvězdárny stál fyzik Ivan Šolc
Ubytovna, sklad i škola. Zámek v Horní Libchavě má pestrou minulost
Památková rezervace Karlov představuje vrchol dřevěného urbanismu
Výlet Jelením koutem ukáže svatého Antonína, driketu i studánku
Maloskalský Boučkův statek se za dvě stě let téměř nezměnil
Divadlo, zvony, cukrovar a demolice. Hrad Lipý má pestrou minulost
Roubenky v Jílovecké ulici v Semilech stojí za návštěvu
Po stopách Karoliny Světlé: do přírody stezkou ve Světlé pod Ještědem
Hrad Rotštejn pamatuje i Přemyslovce, jeho zřícenina vybízí k návštěvě
Rozhledna, pizza, pivo a veverka Berta. Okolí Rádla zaujme děti i rodiče
Tuláčkův statek zachránilo České vysoké učení technické
Hrad Svojkov: skála, pískovec a přítel Mistra Jana Husa
Krkonošský výlet nabídne výhledy, lezení ve stromech i závody motokár
Lovecký zámeček na Nové Louce proslavil prezidentův kancléř Šámal
Hrad Roimund u Jítravy získal jméno po králi Karlu IV.
Kopicův statek doplňují osobité plastiky ve skalách
Výlet po hřebenech Krkonoš zakončí odměna u Mumlavských vodopádů
Šolcův dům: kulturní památka unikla demolici, sídlí v ní ochranáři
Jilemnický zámek: kdysi sídlo Harrachů, dnes sídlo Krkonošského muzea
Márinkův kříž i hrad Nístějka. Za krásnými výhledy kolem Vysokého
Sídlem panství Berků z Dubé měl být Chudý hrádek
Suchary i bláznivá voda. Výlet přiblíží pochoutky Českého ráje
Zámek Vartenberk býval vězením i nemocnicí
Středověk i baroko. Výlet údolím Kamenice umožní cestovat v čase
Dům řemesel v Kryštofově údolí je ukázkou lidové architektury
Zřícenina hradu Frýdštejn je perlou Maloskalska
FOTO: Podzimní procházka Palackého sady a parkem Ostrov v Semilech
Podzimní výlety: na Skalní stezku reliéfů i do Oldřichovských bučin
Palackého stezka láká na romantický výlet k jeskyním i vodní elektrárně
Krajinou na pomezí Jizerských hor a Českého ráje provede doktor Kittel
Zámek v Lomnici nad Popelkou vlastnil i Albrecht z Valdštejna

Krátké zprávy z regionu Semilska

Kácení i sázení lip se chystá v turnovské ulici Žižkova

Kácení a následná výsadba nových stromů, se kterými se počítá v týdnu od 1. prosince 2025, se dotkne ulice Žižkova v úseku od křižovatky se Zborovskou ulicí k ulici Alej legií. Dojde ke kácení osmi kusů lip srdčitých, ve stejném týdnu proběhne dosadba nových stromů. Jedná se o jeden strom u budovy OAHŠ u křižovatky se Zborovskou ulicí, jeden strom u vchodu do obchodu ZŠ Žižkova a šest stromů u bytových domů na konci ulice Žižkova. Kácení je plánováno za provozu se začátkem v pondělí 1. prosince (pokud klimatické podmínky dovolí). Při kácení jednotlivých stromů vždy dojde ke krátkodobé uzavírce komunikace za asistence poučených osob, které přechodně zastaví dopravu. Strom bude rychle odklizen a provoz znovu uvolněn. Kácení bude provedeno vždy v čase, kdy tudy neprojíždí autobus na pravidelné lince.

Liberec hostil světové odborníky na nanotechnologie

Nanotechnologie se stěhují z laboratoří do každodenní reality, z Libereckého kraje mohou udělat lídra v udržitelných technologiích. Shodli se na tom účastníci mezinárodní konference NanoCzech 2025, kterou v Liberci uspořádala Agentura regionálního rozvoje společně s Libereckým krajem. Konference se zaměřila především na technologie, které čistí vodu, vzduch a půdu. Potvrdila kvalitu místních výzkumných týmů, výsledků jejich práce i mezinárodních projektů, do kterých jsou zapojeni. Dorazilo zhruba 150 vědců, výzkumných pracovníků, zástupců firem a diplomatických misí z více než dvaceti zemí světa. Jejich účast ukázala, že liberecký region má ve výzkumu a vývoji nanotechnologií své pevné místo na mapě světa.