Řopíky v lesích pod Štěpánkou připomínají pohnuté září roku 1938

16.01.2021 17:03:10 | Autor: Jan Mikulička, KÚ Libereckého kraje | Rubrika: ZPRÁVY | Obce: Liberecký kraj

Zajímavý vhled do předválečné a válečné historie nabízí expozice československého lehkého vojenského opevnění, která se nachází v Jizerských horách pod rozhlednou Štěpánka v Kořenově. Komentované prohlídky s průvodcem se konají v jednom z objektů LO, vzor 37. Ten je částečně upraven do podoby z pohnutého září roku 1938. Vede k němu modře značená turistická stezka z od někdejšího motorestu Beseda v Příchovicích.

Tyto malé pevnůstky rozmístěné po lesích, ale i lukách a polích mají přezdívku řopíky od prvních písmen slov v názvu firmy, která je stavěla: Ředitelství opevňovacích prací. „Jedná se o ve své době unikátní obrannou linii opevnění, jež byla vybudována ve světle válečné hrozby, která se bohužel naplnila. Je to technicky výjimečné dílo, které obdivují milovníci vojenské historie dodnes. S jednotlivými řopíky se lze setkat běžně při výletech českou krajinou," uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Linie pevností byly vybudovány v letech 1936 až 1938 na obranu proti hrozící německé vojenské agresi. Veškerá tíha obrany republiky by v září 1938 závisela ve velké míře především na velkém množství vybudovaných a k obraně připravených lehkých objektů.

Lehké opevnění se skládalo ze dvou základních druhů bunkrů - LO vzor 36 a LO vzor 37. U lehkého opevnění vzor 36 se jednalo o okopírovanou pevnůstku z francouzské Maginotovy linie. Tento vzor však měl řadu nevýhod, a tak se českoslovenští projektanti rozhodli o vytvoření vlastního, ryze českého vzoru. Tím se stal vzor 37, ve své době nejdokonalejší lehké opevnění.

V oblasti kolem Polubného a Kořenova stavěla firma inženýra Vosátky z Velkých Hamrů, která tehdy vyhrála soutěž vypsanou ministerstvem obrany. Výstavba začala 10. července 1937 a trvala do září roku 1938. Pod rozhlednou Štěpánka se nachází nejvzácnější objekt Jizerských hor - kulometné hnízdo typu C, které má původní střechu z vlnitého plechu.

„Armáda tyto objekty dnes rozprodává. Podle mého názoru je to škoda, jako komplex představují unikátní technickou památku, kterou by se mohla naše země chlubit a lákat na ni širokou skupinu návštěvníků z celého světa, která se zajímá o vojenskou historii," doplnila Vinklátová.

Pod Štěpánkou se také nachází takzvaný Hřbitov prasečích ocásků. Jde o železné tyče, které svým tvarem připomínají právě prasečí ocásky a jsou zakončeny betonovou krychlí. Měly být stavěny ve dvojřadu a propleteny ostnatým drátem, aby zamezily průchodu nepřítele ke stavbám lehkých opevnění.

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Hrad Valdštejn je perla Českého ráje
Za zrodem turnovské hvězdárny stál fyzik Ivan Šolc
Ubytovna, sklad i škola. Zámek v Horní Libchavě má pestrou minulost
Památková rezervace Karlov představuje vrchol dřevěného urbanismu
Výlet Jelením koutem ukáže svatého Antonína, driketu i studánku
Maloskalský Boučkův statek se za dvě stě let téměř nezměnil
Divadlo, zvony, cukrovar a demolice. Hrad Lipý má pestrou minulost
Roubenky v Jílovecké ulici v Semilech stojí za návštěvu
Po stopách Karoliny Světlé: do přírody stezkou ve Světlé pod Ještědem
Hrad Rotštejn pamatuje i Přemyslovce, jeho zřícenina vybízí k návštěvě
Rozhledna, pizza, pivo a veverka Berta. Okolí Rádla zaujme děti i rodiče
Tuláčkův statek zachránilo České vysoké učení technické
Hrad Svojkov: skála, pískovec a přítel Mistra Jana Husa
Krkonošský výlet nabídne výhledy, lezení ve stromech i závody motokár
Lovecký zámeček na Nové Louce proslavil prezidentův kancléř Šámal
Hrad Roimund u Jítravy získal jméno po králi Karlu IV.
Kopicův statek doplňují osobité plastiky ve skalách
Výlet po hřebenech Krkonoš zakončí odměna u Mumlavských vodopádů
Šolcův dům: kulturní památka unikla demolici, sídlí v ní ochranáři
Jilemnický zámek: kdysi sídlo Harrachů, dnes sídlo Krkonošského muzea
Márinkův kříž i hrad Nístějka. Za krásnými výhledy kolem Vysokého
Sídlem panství Berků z Dubé měl být Chudý hrádek
Suchary i bláznivá voda. Výlet přiblíží pochoutky Českého ráje
Zámek Vartenberk býval vězením i nemocnicí
Středověk i baroko. Výlet údolím Kamenice umožní cestovat v čase
Dům řemesel v Kryštofově údolí je ukázkou lidové architektury
Zřícenina hradu Frýdštejn je perlou Maloskalska
FOTO: Podzimní procházka Palackého sady a parkem Ostrov v Semilech
Podzimní výlety: na Skalní stezku reliéfů i do Oldřichovských bučin
Palackého stezka láká na romantický výlet k jeskyním i vodní elektrárně
Krajinou na pomezí Jizerských hor a Českého ráje provede doktor Kittel
Zámek v Lomnici nad Popelkou vlastnil i Albrecht z Valdštejna
Nejnižší Cimrmanova rozhledna na Nouzově slaví 15 let
Nejhezčími místy Českého ráje provede Zlatá stezka

Krátké zprávy z regionu Semilska

Krok k budoucnosti podruhé pomáhá osmákům s volbou střední školy

Ve čtvrtek 11. prosince se uskutečnil druhý ročník projektu Libereckého kraje Krok k budoucnosti a znovu potvrdil význam systematické podpory kariérového rozhodování žáků základních škol. Akce určená pro žáky 8. tříd libereckých základních škol je propojila se středními školami a jejich partnerskými firmami či institucemi a nabídla mladým lidem přehledné a srozumitelné informace o možnostech dalšího studia i budoucího uplatnění. Krok k budoucnosti vznikl jako reakce na rostoucí potřebu pomáhat žákům v období, kdy stojí před jedním z prvních zásadních rozhodnutí - volbou střední školy. Formát akce staví na jednoduchém principu: jedno místo, jeden den a přímý kontakt se školami i firmami, které jsou s konkrétními obory dlouhodobě spojeny. Žáci tak získávají nejen informace o studijních programech, ale i reálnou představu o tom, jaké dovednosti a znalosti jsou v praxi skutečně potřeba. „Podpora odborného vzdělávání a kariérového poradenství šitého na míru mladé generaci patří mezi dlouhodobé priority Libereckého kraje. Máme odpovědnost vytvářet podmínky, ve kterých se mladí lidé mohou rozhodovat informovaně a s ohledem na budoucí uplatnění. Krok k budoucnosti je jedním z konkrétních nástrojů, jak tuto odpovědnost naplňovat," uvedla radní Libereckého kraje pro školství a sport Jitka Skalická.

Krajský odbor silničního hospodářství bude od ledna řídit Frömelová

Rada Libereckého kraje obdržela v úterý 2. prosince návrh na jmenování Bc. Dominiky Frömelové, DiS. do funkce vedoucí odboru silničního hospodářství Krajského úřadu Libereckého kraje s účinností od 1. ledna 2026. Do výběrového řízení vypsaného 2. října 2025 se přihlásila jedna uchazečka. Dominika Frömelová dlouhodobě působí na daném odboru, kde zastává od roku 2024 pozici vedoucí oddělení dopravně správních agend, a tak byla doporučenou kandidátkou pro jmenování krajskou radou. Ve funkci nahradí odchodivšího Zdeňka Borovičku.