Gradace kůrovce v Krkonoších? Ta současná se nejspíš blíží ke konci
02.06.2021 18:23:40 | Autor: Radek Drahný | Rubrika: VOLNÝ ČAS | Obce: Krkonoše
Lýkožrout smrkový a další kůrovci trápili lesníky v Česku několik let. Kůrovcová gradace se nevyhnula ani Krkonoším, respektive Krkonošskému národnímu parku. I když se hospodaření v lesích národního parku a také pohled na lýkožrouta dílem liší od toho mimo chráněné území, i v KRNAP existují místa, kde lesní zákon ukládá proti tomuto podkornímu hmyzu zasahovat. Jde především o zónu soustředěné péče o přírodu, ve které lze ještě najít celou řadu v historii nevhodně založených smrkových porostů.
„Dosavadní letošní čísla naznačují, že se šíření kůrovce zpomaluje. Kdybych měl věc nahlížet jako tradiční konzervativní lesník, řekl bych, že vidíme světlo na konci tunelu," řekl ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch. „V každém případě musím ocenit úsilí, které naši lesníci několik posledních let věnovali tomu, aby masivní šíření brouka v problematických porostech brzdili. Nebylo to vždy snadné," dodal Böhnisch. Museli jsme se vypořádat s nedostatečnou kapacitou těžařských firem, vyvážecích a odvozních souprav a v neposlední řadě s propadem poptávky po dřevu, kterého byl v minulých letech na trhu přebytek.
Dobrou zprávou je, že vzhledem k vývoji počasí, kdy jaro bylo chladné a deštivé, první rojení kůrovců ještě nezačalo. Očekáváme, že nastane do poloviny června. Každopádně to je o měsíc později, než v minulých dvou letech. Letos budeme opět primárně řešit pouze nahodilé, zejména kůrovcové těžby. Prakticky zasahujeme jen v lokalitách, kde to ukládá lesní zákon a kde hrozí masivní šíření kůrovce. V protikladu k této intenzivní lesnické činnosti stojí bezzásahové lokality, jako například Obří důl nebo prameny Mumlavy, kde přírodě ponecháváme prostor, aby si se současnou situací poradila sama. Naše zkušenosti i zkušenosti odjinud ukazují, že to zvládá na výbornou.
„Kůrovcová kalamita v Krkonoších gradovala v posledních třech letech. Předpokládáme, že loňský rok kulminovala a letos již čísla nahodilých hmyzových těžeb budou klesat," říká Václav Jansa, vedoucí odboru péče o národní park.
Přehled těžební činnosti Správy KRNAP | |||||
rok | těžba celkem | z toho nahodilá | z nahodilé hmyzová | % nahodilé | % hmyzové z nahodilé |
1994 | 108 873 | 73 981 | 17 701 | 68 % | 24 % |
1995 | 122 075 | 81 915 | 22 009 | 67 % | 27 % |
1996 | 153 458 | 133 999 | 21 899 | 87 % | 16 % |
1997 | 162 352 | 127 904 | 20 943 | 79 % | 16 % |
1998 | 134 186 | 72 568 | 13 163 | 54 % | 18 % |
1999 | 118 058 | 52 199 | 6 847 | 44 % | 13 % |
2000 | 108 277 | 40 012 | 5 370 | 37 % | 13 % |
2001 | 91 057 | 24 744 | 1 667 | 27 % | 7 % |
2002 | 81 069 | 27 710 | 758 | 34 % | 3 % |
2003 | 95 700 | 34 513 | 1 928 | 36 % | 6 % |
2004 | 102 795 | 24 330 | 2 221 | 24 % | 9 % |
2005 | 94 869 | 31 031 | 2 313 | 33 % | 7 % |
2006 | 93 111 | 39 574 | 5 621 | 43 % | 14 % |
2007 | 122 320 | 117 894 | 16 456 | 96 % | 14 % |
2008 | 95 484 | 57 499 | 28 707 | 60 % | 50 % |
2009 | 93 243 | 57 339 | 27 229 | 61 % | 47 % |
2010 | 115 038 | 58 574 | 26 849 | 51 % | 46 % |
2011 | 106 961 | 50 293 | 16 820 | 47 % | 33 % |
2012 | 112 290 | 40 344 | 10 853 | 36 % | 27 % |
2013 | 99 099 | 34 979 | 16 722 | 35 % | 48 % |
2014 | 101 098 | 38 487 | 18 200 | 38 % | 47 % |
2015 | 96 317 | 30 568 | 17 953 | 32 % | 59 % |
2016 | 99 745 | 29 491 | 14 686 | 30 % | 50 % |
2017 | 100 340 | 21 372 | 5 275 | 21 % | 25 % |
2018 | 92 940 | 66 034 | 33 480 | 71 % | 51 % |
2019 | 100 432 | 80 183 | 57 058 | 80 % | 71 % |
2020 | 116 432 | 111 932 | 81 058 | 96 % | 72 % |
Obecně a hojně skloňované jméno kůrovec skrývá celou řadu druhů převážně podkorního hmyzu, který se vyskytuje na nejrůznějších dřevinách. Nejznámějším je lýkožrout smrkový. Druh, který se přirozeně a zcela běžně vyskytuje v přírodě v lesích se zastoupením smrku. Je jedním z hlavních činitelů přirozeného koloběhu v původních lesích boreálního pásma.
Lýkožrout smrkový, společně s dalšími druhy kůrovcovitých, žije převážně na smrku. Vyvíjí se zejména na starších stromech. Rojení probíhá v pravidelných cyklech v závislosti na počasí, zejména průměrných a minimálních teplotách.
Lýkožrout se vždy objevoval po rozsáhlých větrných kalamitách, nebo po obdobích sucha, kdy dochází k primárnímu poškození nebo oslabení lesních porostů. Jeho aktivita se následně rozvíjí v několikaletém gradačním cyklu.
Změna druhové a věkové skladby lesů v minulosti je jednou z příčin současného rozsáhlého napadení smrkových porostů na celém území. Obrovský rozsah porostů s převahou smrku, případně čistě smrkových, které jsou již dospělé, představují v kombinaci se suchem v předchozích letech ideální předpoklady pro jeho lavinovité šíření.
Lesníci Správy KRNAP vyhledávají a asanují každoročně napadené stromy, aby se zejména v nižších polohách zpomalilo šíření a umožnila postupná obnova a přestavba porostů na lesy s bohatší strukturou.
Související články
Navrhněte, kdo by měl získat Cenu ředitele Správy KRNAP
Exponát nebo dům? Muzeum Krkonoš má nový multifunkční vstup
Obrazem: Jak vypadá nový depozitář Krkonošského muzea ve Vrchlabí
Široké lesní cesty v Krkonoších navrací přírodě a pěším
Čisté Krkonoše 2021 startují
Ministr Brabec slavnostně otevřel nový depozitář Krkonošského muzea
RTIC Krkonoše ve Vrchlabí přivítalo už 350 000 návštěvníků
Krkonošskému národnímu parku je 58 let
V Krkonoších se objevili pytláci, odnesli to už čáp a volavka
Práce na krkonošských loukách opět začínají
Poslanci volí: chránit přírodu nebo otevřít národní parky developerům?
Klimatologický monitoring na hřebenech Krkonoš v novém kabátě
Krkonošská muzea se v úterý 4. května otevírají návštěvníkům
Mykologové: Kvalitní hospodaření na loukách pomáhá i houbám
Stromy vrchlabského zámeckého parku se představují
Nebezpečné stromy podél cest v Krkonoších musí k zemi
KRNAP slaví Den Země letos tak trochu jinak
FOTO: Vzniká nový vstup do Krkonošského muzea ve Vrchlabí
Ptačí říše hlásí: Jaro je tady
Krkonošský národní park proniká on-line do škol
Rekonstrukce Krkonošského muzea pokračuje
Správa KRNAP dočasně uzavírá některé cesty v horách
Řádění řidičů terénních motocyklů v Krkonoších bylo po roce potrestáno
Data ze sčítačů potvrzují výjimečnost turistického roku 2020
Dosavadní bilance zimní sezony v Krkonoších: desítky mrtvých zvířat
V Krkonoších to bez ochrany výsadby nejde
Řidič skútru útočil na strážce KRNAP, policie řeší trestní oznámení
Krkonošské lesy doplnilo skoro 40 tisíc stromků chybějících druhů
Správa KRNAP zase otvírá informační centra a muzea
V okolí přezimovacích obůrek v Krkonoších zavládne klid
Strážní a informační službu v Krkonoších podpořila Nadace ČEZ
Správa KRNAP vrací ovocné stromy zpět do krajiny
Do národních parků pošlou 100 milionů na cesty a infrastrukturu
Jak se vám líbí budovaný vyhlídkový lesopark nad Rokytnicí?
Lidi neblázněte, horská příroda neunese všechno!
Letní sezona v Harrachově je i přes úbytek zahraničních turistů úspěšná
Další aktualita v pořadí ARCHIV AKTUALIT
Události dle data
Stalo se | Připravuje se
Krátké zprávy z regionu Semilska
Jeden a půl milionem podpoří Liberecký kraj vědomostní soutěže žáků
Částkou 1 605 000 korun podpořil v letošní roce Liberecký kraj konání vědomostních olympiád žáků základních a středních škol. Okresní a krajská kola se konají již od začátku roku. Další finanční prostředky na soutěže ve výši 630.000 korun čerpá kraj ze státního rozpočtu. „Organizaci vědomostních soutěží zajišťuje na základě příspěvku zřizovatele ve výši 1 200 000 korun Střední škola a Mateřská škola Na Bojišti, Liberec. Jedná se o krajská a okresní kola vědomostních soutěží a klání ve středoškolské odborné činnosti. Na organizaci okresních kol mimo Liberec se podílejí příspěvkové organizace obcí. Jedná se například o domy dětí a mládeže či střediska volného času," uvedl Jiří Čeřovský, náměstek hejtmana pro resort školství, mládeže, tělovýchovy, sportu a zaměstnanosti.
Přednáška Léčitelské příběhy znovu v semilském muzeu
Opakování přednášky Léčitelské příběhy se uskuteční v semilském muzeu ve středu 24. dubna v 17:00. V našem regionu v rámci léčitelské výstavy nalezli více jak 30 velmi zajímavých a mnohdy i různorodých osobností. Jací to byli lidé? Jaké byly jejich motivace k léčení potřebných? Z jakých zdrojů čerpali své znalosti? O tom bude vyprávět autor výstavy, náš muzejní historik Tomáš Chvátal.
Nejnovější články
Kam na jaře v Jizerských horách? K vodě, na rozhlednu i za vědou
Volejbalisté Malé Skály zakončili sezonu v Kojetíně
Jaké chystají investice v Harrachově v roce 2024?
Halu lomnického muzea rozezní trampská muzika
Hledá se nejlepší knihovna Libereckého kraje
Nejčtenější články
22.04.: Obrazem: Sto zvířat rozeznělo zaplněnou sokolovnu ve Sklenařicích
22.04.: Slavíme Den Země
23.04.: Trojstrannou zahraniční spolupráci připomenou Slavnosti Trojzemí
Infomail
https://www.instagram.com/nasepojizeri
Odkazy
© 2010 Naše Jablonecko, s.r.o. | redakce@nasepojizeri.cz | xweb by VisionWorks |
RSSJakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování veškerého obsahu (články, fotografie) je bez souhlasu vydavatele zakázáno.