Gradace kůrovce v Krkonoších? Ta současná se nejspíš blíží ke konci

02.06.2021 18:23:40 | Autor: Radek Drahný | Rubrika: VOLNÝ ČAS | Obce: Krkonoše

Gradace kůrovce v Krkonoších? Ta současná se nejspíš blíží ke konci

Lýkožrout smrkový a další kůrovci trápili lesníky v Česku několik let. Kůrovcová gradace se nevyhnula ani Krkonoším, respektive Krkonošskému národnímu parku. I když se hospodaření v lesích národního parku a také pohled na lýkožrouta dílem liší od toho mimo chráněné území, i v KRNAP existují místa, kde lesní zákon ukládá proti tomuto podkornímu hmyzu zasahovat. Jde především o zónu soustředěné péče o přírodu, ve které lze ještě najít celou řadu v historii nevhodně založených smrkových porostů.

„Dosavadní letošní čísla naznačují, že se šíření kůrovce zpomaluje. Kdybych měl věc nahlížet jako tradiční konzervativní lesník, řekl bych, že vidíme světlo na konci tunelu," řekl ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch. „V každém případě musím ocenit úsilí, které naši lesníci několik posledních let věnovali tomu, aby masivní šíření brouka v problematických porostech brzdili. Nebylo to vždy snadné," dodal Böhnisch. Museli jsme se vypořádat s nedostatečnou kapacitou těžařských firem, vyvážecích a odvozních souprav a v neposlední řadě s propadem poptávky po dřevu, kterého byl v minulých letech na trhu přebytek.

Dobrou zprávou je, že vzhledem k vývoji počasí, kdy jaro bylo chladné a deštivé, první rojení kůrovců ještě nezačalo. Očekáváme, že nastane do poloviny června. Každopádně to je o měsíc později, než v minulých dvou letech. Letos budeme opět primárně řešit pouze nahodilé, zejména kůrovcové těžby. Prakticky zasahujeme jen v lokalitách, kde to ukládá lesní zákon a kde hrozí masivní šíření kůrovce. V protikladu k této intenzivní lesnické činnosti stojí bezzásahové lokality, jako například Obří důl nebo prameny Mumlavy, kde přírodě ponecháváme prostor, aby si se současnou situací poradila sama. Naše zkušenosti i zkušenosti odjinud ukazují, že to zvládá na výbornou.

„Kůrovcová kalamita v Krkonoších gradovala v posledních třech letech. Předpokládáme, že loňský rok kulminovala a letos již čísla nahodilých hmyzových těžeb budou klesat," říká Václav Jansa, vedoucí odboru péče o národní park.

Přehled těžební činnosti Správy KRNAP

   

rok

těžba celkem

z toho nahodilá

z nahodilé hmyzová

% nahodilé

% hmyzové z nahodilé

1994

108 873

73 981

17 701

68 %

24 %

1995

122 075

81 915

22 009

67 %

27 %

1996

153 458

133 999

21 899

87 %

16 %

1997

162 352

127 904

20 943

79 %

16 %

1998

134 186

72 568

13 163

54 %

18 %

1999

118 058

52 199

6 847

44 %

13 %

2000

108 277

40 012

5 370

37 %

13 %

2001

91 057

24 744

1 667

27 %

7 %

2002

81 069

27 710

758

34 %

3 %

2003

95 700

34 513

1 928

36 %

6 %

2004

102 795

24 330

2 221

24 %

9 %

2005

94 869

31 031

2 313

33 %

7 %

2006

93 111

39 574

5 621

43 %

14 %

2007

122 320

117 894

16 456

96 %

14 %

2008

95 484

57 499

28 707

60 %

50 %

2009

93 243

57 339

27 229

61 %

47 %

2010

115 038

58 574

26 849

51 %

46 %

2011

106 961

50 293

16 820

47 %

33 %

2012

112 290

40 344

10 853

36 %

27 %

2013

99 099

34 979

16 722

35 %

48 %

2014

101 098

38 487

18 200

38 %

47 %

2015

96 317

30 568

17 953

32 %

59 %

2016

99 745

29 491

14 686

30 %

50 %

2017

100 340

21 372

5 275

21 %

25 %

2018

92 940

66 034

33 480

71 %

51 %

2019

100 432

80 183

57 058

80 %

71 %

2020

116 432

111 932

81 058

96 %

72 %

Obecně a hojně skloňované jméno kůrovec skrývá celou řadu druhů převážně podkorního hmyzu, který se vyskytuje na nejrůznějších dřevinách. Nejznámějším je lýkožrout smrkový. Druh, který se přirozeně a zcela běžně vyskytuje v přírodě v lesích se zastoupením smrku. Je jedním z hlavních činitelů přirozeného koloběhu v původních lesích boreálního pásma.

Lýkožrout smrkový, společně s dalšími druhy kůrovcovitých, žije převážně na smrku. Vyvíjí se zejména na starších stromech. Rojení probíhá v pravidelných cyklech v závislosti na počasí, zejména průměrných a minimálních teplotách.

Lýkožrout se vždy objevoval po rozsáhlých větrných kalamitách, nebo po obdobích sucha, kdy dochází k primárnímu poškození nebo oslabení lesních porostů. Jeho aktivita se následně rozvíjí v několikaletém gradačním cyklu.

Změna druhové a věkové skladby lesů v minulosti je jednou z příčin současného rozsáhlého napadení smrkových porostů na celém území. Obrovský rozsah porostů s převahou smrku, případně čistě smrkových, které jsou již dospělé, představují v kombinaci se suchem v předchozích letech ideální předpoklady pro jeho lavinovité šíření.

Lesníci Správy KRNAP vyhledávají a asanují každoročně napadené stromy, aby se zejména v nižších polohách zpomalilo šíření a umožnila postupná obnova a přestavba porostů na lesy s bohatší strukturou.

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Navrhněte, kdo by měl získat Cenu ředitele Správy KRNAP
Exponát nebo dům? Muzeum Krkonoš má nový multifunkční vstup
Obrazem: Jak vypadá nový depozitář Krkonošského muzea ve Vrchlabí
Široké lesní cesty v Krkonoších navrací přírodě a pěším
Čisté Krkonoše 2021 startují
Ministr Brabec slavnostně otevřel nový depozitář Krkonošského muzea
RTIC Krkonoše ve Vrchlabí přivítalo už 350 000 návštěvníků
Krkonošskému národnímu parku je 58 let
V Krkonoších se objevili pytláci, odnesli to už čáp a volavka
Práce na krkonošských loukách opět začínají
Poslanci volí: chránit přírodu nebo otevřít národní parky developerům?
Klimatologický monitoring na hřebenech Krkonoš v novém kabátě
Krkonošská muzea se v úterý 4. května otevírají návštěvníkům
Mykologové: Kvalitní hospodaření na loukách pomáhá i houbám
Stromy vrchlabského zámeckého parku se představují
Nebezpečné stromy podél cest v Krkonoších musí k zemi
KRNAP slaví Den Země letos tak trochu jinak
FOTO: Vzniká nový vstup do Krkonošského muzea ve Vrchlabí
Ptačí říše hlásí: Jaro je tady
Krkonošský národní park proniká on-line do škol
Rekonstrukce Krkonošského muzea pokračuje
Správa KRNAP dočasně uzavírá některé cesty v horách
Řádění řidičů terénních motocyklů v Krkonoších bylo po roce potrestáno
Data ze sčítačů potvrzují výjimečnost turistického roku 2020
Dosavadní bilance zimní sezony v Krkonoších: desítky mrtvých zvířat
V Krkonoších to bez ochrany výsadby nejde
Řidič skútru útočil na strážce KRNAP, policie řeší trestní oznámení
Krkonošské lesy doplnilo skoro 40 tisíc stromků chybějících druhů
Správa KRNAP zase otvírá informační centra a muzea
V okolí přezimovacích obůrek v Krkonoších zavládne klid
Strážní a informační službu v Krkonoších podpořila Nadace ČEZ
Správa KRNAP vrací ovocné stromy zpět do krajiny
Do národních parků pošlou 100 milionů na cesty a infrastrukturu
Jak se vám líbí budovaný vyhlídkový lesopark nad Rokytnicí?
Lidi neblázněte, horská příroda neunese všechno!
Letní sezona v Harrachově je i přes úbytek zahraničních turistů úspěšná

 
 
 

 

Další aktualita v pořadí ARCHIV AKTUALIT
 

Vyberte obec

Události dle data

Stalo se | Připravuje se

Vyberte datum:
Po Út St Čt So Ne

Krátké zprávy z regionu Semilska

Jeden a půl milionem podpoří Liberecký kraj vědomostní soutěže žáků

Částkou 1 605 000 korun podpořil v letošní roce Liberecký kraj konání vědomostních olympiád žáků základních a středních škol. Okresní a krajská kola se konají již od začátku roku. Další finanční prostředky na soutěže ve výši 630.000 korun čerpá kraj ze státního rozpočtu. „Organizaci vědomostních soutěží zajišťuje na základě příspěvku zřizovatele ve výši 1 200 000 korun Střední škola a Mateřská škola Na Bojišti, Liberec. Jedná se o krajská a okresní kola vědomostních soutěží a klání ve středoškolské odborné činnosti. Na organizaci okresních kol mimo Liberec se podílejí příspěvkové organizace obcí. Jedná se například o domy dětí a mládeže či střediska volného času," uvedl Jiří Čeřovský, náměstek hejtmana pro resort školství, mládeže, tělovýchovy, sportu a zaměstnanosti.

Přednáška Léčitelské příběhy znovu v semilském muzeu

Opakování přednášky Léčitelské příběhy se uskuteční v semilském muzeu ve středu 24. dubna v 17:00. V našem regionu v rámci léčitelské výstavy nalezli více jak 30 velmi zajímavých a mnohdy i různorodých osobností. Jací to byli lidé? Jaké byly jejich motivace k léčení potřebných? Z jakých zdrojů čerpali své znalosti? O tom bude vyprávět autor výstavy, náš muzejní historik Tomáš Chvátal.


Archiv krátkých zpráv

Nejnovější články

Kam na jaře v Jizerských horách? K vodě, na rozhlednu i za vědou
Volejbalisté Malé Skály zakončili sezonu v Kojetíně
Jaké chystají investice v Harrachově v roce 2024?
Halu lomnického muzea rozezní trampská muzika
Hledá se nejlepší knihovna Libereckého kraje

Nejčtenější články

22.04.: Obrazem: Sto zvířat rozeznělo zaplněnou sokolovnu ve Sklenařicích
22.04.: Slavíme Den Země
23.04.: Trojstrannou zahraniční spolupráci připomenou Slavnosti Trojzemí

Další »

Infomail


Chcete pravidelně dostávat informace o novinkách na tomto serveru?

Zadejte svůj e-mail:
 

Facebook

Twitter

Instagram

https://www.instagram.com/nasepojizeri

Odkazy

Fotogalerie Videogalerie Soutěže Anketa

INZERCE | KARIÉRA | KONTAKT