Jiří Menzel: Je škoda, že nad komedií se dnes obecně ohrnuje nos

08.10.2013 11:23:28 | Autor: Petr Ježek | Rubrika: ZPRÁVY | Obce: Semily

Oscarový režisér Jiří Menzel se po sedmi letech vrací na plátna kin s prostopášnou komedií Donšajni o vášni k životu, hudbě a k ženám. Svůj zatím poslední režisérský počin Jiří Menzel osobně uvedl v pátek 4. října v semilském Kině Jitřenka.

Před druhou projekcí filmu Donšajni se světoznámý režisér pozdravil se semilskými diváky. Naznačil jim více o vzniku svého posledního filmu a samotném filmování. Z cizích snímků se mu v poslední době líbily pouze polský film Chce se žít a z českých pak Revival Alice Nellis. Sám režisér si vyslechl pochvalu od jednoho z diváků, který film Donšajni už viděl a naznačil, že v něm poznal souznění s Bohumilem Hrabalem, ač scénář napsal sám Menzel.

Setkání s jedním z nejznámějších českých režisérů bylo zároveň i oslavou tříletého výročí znovuotevření semilského kina. Po zahájení promítání byl v kavárně kina čas i na rozhovor pro Naše Pojizeří.

Co vás přilákalo do našeho města? Je jasné, že jste tu dnes kvůli premiéře vašeho filmu, ale jistě na všechny osobně nejezdíte.

Blízko tady jsem měl chalupu, ale jinak se na to musíte zeptat paní Řádové. Ta mě přesvědčila, že je tu zajímavá akce a nové kino.

Při besedě s diváky jste říkal, že nemáte rád multiplexy, líbí se vám tak více v místním menším novém kině?

Co jsem slyšel, tak je to zároveň tady i společenské centrum, je tu knihovna a to je něco jiného než multiplex, kde to všechno řve pořád.

Sám jste říkal, že na filmových festivalech jsou vidět především smutné filmy. Čím to je?

To se mě neptejte, to netuším, taky se mi to nelíbí. Asi jsou lidé na celém světě otrávený. Dnes se buď točí hloupé veselohry nebo se ty filmy tváří jako velké umění.

Je to jen nějaká móda, vrátí se to zase k lepšímu?

Netuším, je ale škoda, že nad komedií se dnes obecně ohrnuje nos.

Byl jste v několika porotách na filmových festivalech, jak se tam vlastně filmy posuzují, jsou pro to nějaká kritéria?

Hodnotí ty filmy jak se mi líbí. Můžete je také porovnávat. Myslím, že odhadnu celkem dobře, jestli to autor myslí vážně nebo je to pro něj jen taková póza nebo dokonce zakázka. Dnes se točí i hodně amatérských filmů, a to mě jako profesionála štve. I když někdy to taky má obsah a filmařská nešikovnost pak může být až dojemná. Někdy si chce prostě někdo pro sebe natočit film, což dneska jde mnohem snadněji.

V Semilech existuje skupina mladých lidí a studentů, která si říká Semilští filmotoči. Děti chodí a točí s městskou kamerou. A zatím to mělo při promítání i divácký úspěch. Co říkáte na takovéto aktivity?

Těm mladým lidem to může pomoci v další tvorbě. Mě jen vadí, když je to humpolácky upravený - halabala. V poslední době se mě líbil polský film Chce se žít, a to je příklad filmu, který přináší i nějakou katarzi, která ve vás pak ještě doznívá.

Překvapila vás nějaká otázka od diváků v sále nebo se stále opakují?

Hodně se to opakuje, ale otázku na veselou příhodu z natáčení jsem dostal opravdu po dlouhé době. Navíc to ten dotyčný myslel jako vtip, takže to nevadilo.

Obsadil jste ve svých filmech mnoho známých herců a některé naopak pro film objevil. Je někdo z herců, kterého byste rád obsadil, ale nikdy to nevyšlo?

Zatím se mi nestalo, že by mě někdo odmítl, že se mnou nechce točit, to by mě asi ani neřekli, ale stane se, že v daný čas má herec práci jinde.

Hodně jste spolupracoval s Rudolfem Hrušínským, věnoval jste mu prý i dokument?

Natočil jsem opravdu sestřih z některých rolí pana Hrušínského, což bylo uváděné i v televizi.

Jak vzpomínáte na spolupráci s režisérkou Věrou Plívovou Šimkovou, která byla hodně vázána ke zdejšímu kraji?

Ona už byla ze školy, ale vzpomínám na ni také (režisér se poté zajímal o zdraví paní režisérky bydlící v Chuchelně). Měl jsem hodně rád Drahušku Královou, rádi jsem se spolu vždy viděli.

Režisér a herec Jiří Menzel
Narozen 23. 3. 1938 v Praze
Nejzajímavější herecké role: Kdyby tisíc klarinetů (1964), Rozmarné léto (1968), 30 panen a Pythagoras (1973), Hra o jablko (1976), Báječní muži s klikou (1978), Upír z Feratu (1981), Srdečný pozdrav ze zeměkoule (1982), Hospoda (seriál) (1996).
Nejznámější filmy: Ostře sledované vlaky (1966), Rozmarné léto (1968), Skřivánci na niti (1969), Na samotě u lesa (1976), Postřižiny (1980), Slavnosti sněženek (1983), Vesničko má středisková (1985), Život a neobyčejná dobrodružství vojáka Ivana Čonkina (1994), Obsluhoval jsem anglického krále (2006). Natočil celkem 19 filmů. 

Kompletní listopadová nabídka Kina Jitřenka v Semilech

Kompletní říjnová nabídka Kina Jitřenka v Semilech

Kino Jitřenka v říjnu zahájí filmový kurz a vrací se cyklus Kino dětem

Rozhovory Našeho Pojizeří s osobnostmi ze světa filmu:

Jiří Strach: Filmy děláme hlavně pro diváky a za těmi přijedu rád i do Semil

Marek Epstein: Dobrý scénář se píše trochu hlavou a hodně srdcem

Olga Špátová: Nejtěžší pro mě bylo natáčet s mladou ženou, která umírala

Jan Kraus: Žádný kašírky! To máme s paní režisérkou společný

Jaroslav Rudiš: Chtěli jsme vytvořit jiný film, přestože to bude náročné

Zdeněk Troška: Zdejší kraj patří pro filmování Věře Plívové - Šimkové

Jan Hřebejk: Návrat k Pelíškům by už dnes nefungoval

Rozhovory se zajímavými osobnostmi najdete v rubrice VOLNÝ ČAS - Rozhovory

Sdílet s přáteli na facebooku

Náhled fotogalerie

OTEVŘÍT FOTOGALERII (celkem 17 fotek)

 

Další aktualita v pořadí ARCHIV AKTUALIT

Vyberte datum:			Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2024 2025
Po	Út	St	Čt	Pá	So	Ne

Krátké zprávy z regionu Semilska

Kraj hledá Památku roku pro letošek. Nominace přijímá do 30. dubna

Již jen několik dní je možné přihlásit se do devátého ročníku soutěže Památka roku 2023 Libereckého kraje; termín vyprší 30. dubna. Soutěž, jejímž cílem je upozornit na úspěšné obnovy kulturních památek a poukázat na ojedinělé stavby v našem regionu, vypisuje Liberecký kraj. „Skutečně velice stojíme o to, aby se nám hlásilo co nejvíce majitelů úspěšných obnov památek. Jejich obnovy jsou inspirací příkladem pro ostatní majitele," uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovního ruchu Libereckého kraje. Předchozí článek

Jeden a půl milionem podpoří Liberecký kraj vědomostní soutěže žáků

Částkou 1 605 000 korun podpořil v letošní roce Liberecký kraj konání vědomostních olympiád žáků základních a středních škol. Okresní a krajská kola se konají již od začátku roku. Další finanční prostředky na soutěže ve výši 630.000 korun čerpá kraj ze státního rozpočtu. „Organizaci vědomostních soutěží zajišťuje na základě příspěvku zřizovatele ve výši 1 200 000 korun Střední škola a Mateřská škola Na Bojišti, Liberec. Jedná se o krajská a okresní kola vědomostních soutěží a klání ve středoškolské odborné činnosti. Na organizaci okresních kol mimo Liberec se podílejí příspěvkové organizace obcí. Jedná se například o domy dětí a mládeže či střediska volného času," uvedl Jiří Čeřovský, náměstek hejtmana pro resort školství, mládeže, tělovýchovy, sportu a zaměstnanosti.