Krkonoše nejsou skanzen. Rozvoj ale nesmí ohrozit vzácné horské louky

29.02.2024 22:30:18 | Autor: Radek Drahný | Rubrika: ZPRÁVY | Obce: Krkonoše

Stavební rozvoj v Krkonoších má své limity - nejen v samotném národním parku, ale i v jeho bezprostředními okolí, zvaném ochranné pásmo. Jedním z nich je zábor květnatých lučních porostů na území jednotlivých krkonošských obcí. Zdánlivě malicherný problém má, jak se postupně načítá, dalekosáhlé důsledky. Za posledních 20 let se jedná o 506 projektů, kde došlo k lučnímu záboru.

Velká část takových záměrů způsobí sama o sobě nevratnou ztrátu luk nepřevyšující 0,1 ha, která je takto jednotlivě zanedbatelná. Dohromady jde však za posledních dvacet let už o 66,5 ha, tedy o plochu nejméně 95 fotbalových hřišť. Proto Správa KRNAP eviduje úbytek lučních společenstev v tabulce, která je všem dostupná na našem webu (https://www.krnap.cz/priroda/ochrana/natura-2000/postupna-ztrata-tradicne-obhospodarovanych-luk/) a ze které lze zjistit, jak na tom ta která krkonošská obec či město je.

Postupné ubývání luk se snaží řešit Koncepce limitů celkového úbytku lučních stanovišť v evropsky významné lokalitě Krkonoše. Shrnuto jednou větou, koncepce stanovuje, jaká rozloha naturových [1] lučních stanovišť může být ukrojena na území každé krkonošské obce. Dokud není tato plocha překročena, může Správa KRNAP ve svých vyjádřeních k záměrům říct, že „lze vyloučit vliv na Evropsky významnou lokalitu Krkonoše." Jakmile by však došlo k překročení stanoveného limitu, musíme konstatovat, že „nelze vyloučit vliv na Evropsky významnou lokalitu Krkonoše." S realizací takových záměrů je pak velký problém.

„Stokrát nic umořila osla, mnoho lovců - zajícova smrt, velké duby padají pod malými záseky... Význam všech těchto známých přísloví pro ochranu přírody je jasný - často to nejsou jen velké a náhlé změny, které škodí přírodě, ale právě ty nepatrné či pomalé, kterých si na první pohled často ani nevšimneme. Když se na ně ale podíváme v perspektivě celých Krkonoš, tak to je, nejen pro botanika, smutný pohled," říká odborný pracovník - botanik Správy KRNAP Stanislav Březina.

Příkladem velké změny je náhlé opuštění luk odsunutými hospodáři po druhé světové válce a s ním konec několik set let trvajícího tradičního vyváženého hospodaření. Příkladem nepatrných změn je pak právě rozsáhlá urbanizace krajiny a ukrajování luk rekreačními i rodinnými domy, penziony a ostatní zástavbou v posledních desetiletích.

Evidenci postupného ukrajování luk neprovádíme jen jako dokumentaci stavu. Když se blíže podíváme na souhrnná čísla aktualizovaná v těchto dnech o údaje ke konci roku 2023 (https://www.krnap.cz/priroda/ochrana/natura-2000/), tak první dílčí tabulka ukazuje, jakou rozlohu luk v Krkonoších máme. Druhá zachycuje, kolik jich za poslední desítky let ubylo. Nejdůležitější však je ta třetí, která vychází ze dvou předešlých. Ukazuje, kolik z luk ještě lze zastavět, resp. kde již žádné další projekty povoleny nebudou.

„Jako správci území národního parku nechceme (a vzhledem k tomu, že chráníme biotopy, významné pro celou Evropu, ani nesmíme) dopustit, aby nám květnaté louky po kouscích úplně proklouzly mezi prsty," říká Stanislav Březina. Přítomnost zvonku českého a dalších vysokohorských druhů rostlin z mnohých z nich činí unikát národní i evropské kategorie. Zároveň si uvědomujeme, že žijeme v poměrně hustě a tradičně obydleném území. Proto výstavbu „na zelené louce" schválená metodika paušálně nezakazuje, ale zároveň stanovuje každé z krkonošských obcí maximální celkovou zastavěnou rozlohu luk. Ta je tím větší, čím více luk se na jejím území nachází. Zároveň je přísnější pro unikátní smilkové louky s vysokohorskými druhy rostlin než pro běžnější louky, které najdeme i mimo Krkonoše. Je také benevolentnější k zástavbě druhově ochuzených luk, než květnatých, pestrých porostů. Záleží čistě na dané obci, jakým způsobem tyto plochy v rámci územního plánování využije.

Omezení zástavby květnatých luk v Krkonoších se zavádělo od roku 2004, kdy se z Krkonoš stala evropsky významná lokalita - součást celoevropské sítě chráněných území Natura 2000 - a z květnatých luk její předměty ochrany. Od roku 2011 pak platí jasně schválená metodika výpočtu záborů a jednoznačně nastavené limity.

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Muzeum Krkonoš láme rekordy
Krkonošské mokřady jsou unikátní a důležité nejen pro českou přírodu
Začíná Krkonošský rok Harrachů
V Krkonoších byl smrtelně postřelen vlk s GPS obojkem
V okolí přezimovacích obůrek v Krkonoších zavládne klid
Podzim v Krkonoších láká na Zapadlé vlastence i Pojizerský Pacifik
Průzkum: Důvěra místních i návštěvníků ke Správě KRNAP je vysoká
Zrušme KRNAP!
Muzeum Krkonoš otevře 1. listopadu
Jak to vypadá s vlky v Krkonoších?
Šumava má Smetanovu Vltavu, Krkonoše mají Vejnarovo Labe
V babím létě a na podzim vychutnáte krkonošskou přírodu v klidu
Krkonoše vyrazily do Prahy
Vrchlabskou louku zaplnily děti
Odešla Růžena Štěpánková, jedna ze zakladatelek Správy KRNAP
Letos jsou návštěvníci Krkonoš pořádnější než v minulosti
Strážci KRNAP opakovaně nachytali borůvkáře v klidovém území
Nenáročný krkonošský výšlap zavede k hrádku Aichelburg
Krásami Krkonoš provede turistická Harrachova cesta
Jak na bezpečný pohyb po krkonošských horách
Vyhněte se davům. Objevte Neznámé Krkonoše
Ohníček v Obřím dole ukončili strážci KRNAP
Krkonoše a Jizerské hory uchvátily lídry světové ochrany přírody
Připomeňme si základní pravidla Krkonošského národního parku
Krkonoše budou mít nové lávky, postavili je studenti architektury
Vrchlabští skauti pomohli vzácným modráskům
Nebezpečnou šelmou Krkonoš je i vlčí bob!
Krkonoše jsou opět čistější
Nekrmte krkavce!
Správa KRNAP vaří pivní narozeninový speciál
Přírodu na Sněžce budou opět chránit sítě
Evropský den chráněných území: Stavíme na našich kořenech
Slavíme pestrost přírody. I té krkonošské
Návštěvníci se po covidové pauze vrátili do Krkonoš
Krkonošský národní park slaví 60. výročí založení
Vznikla dohoda o Zásadách péče o KRNAP a jeho ochranné pásmo

Krátké zprávy z regionu Semilska

Krok k budoucnosti podruhé pomáhá osmákům s volbou střední školy

Ve čtvrtek 11. prosince se uskutečnil druhý ročník projektu Libereckého kraje Krok k budoucnosti a znovu potvrdil význam systematické podpory kariérového rozhodování žáků základních škol. Akce určená pro žáky 8. tříd libereckých základních škol je propojila se středními školami a jejich partnerskými firmami či institucemi a nabídla mladým lidem přehledné a srozumitelné informace o možnostech dalšího studia i budoucího uplatnění. Krok k budoucnosti vznikl jako reakce na rostoucí potřebu pomáhat žákům v období, kdy stojí před jedním z prvních zásadních rozhodnutí - volbou střední školy. Formát akce staví na jednoduchém principu: jedno místo, jeden den a přímý kontakt se školami i firmami, které jsou s konkrétními obory dlouhodobě spojeny. Žáci tak získávají nejen informace o studijních programech, ale i reálnou představu o tom, jaké dovednosti a znalosti jsou v praxi skutečně potřeba. „Podpora odborného vzdělávání a kariérového poradenství šitého na míru mladé generaci patří mezi dlouhodobé priority Libereckého kraje. Máme odpovědnost vytvářet podmínky, ve kterých se mladí lidé mohou rozhodovat informovaně a s ohledem na budoucí uplatnění. Krok k budoucnosti je jedním z konkrétních nástrojů, jak tuto odpovědnost naplňovat," uvedla radní Libereckého kraje pro školství a sport Jitka Skalická.

Krajský odbor silničního hospodářství bude od ledna řídit Frömelová

Rada Libereckého kraje obdržela v úterý 2. prosince návrh na jmenování Bc. Dominiky Frömelové, DiS. do funkce vedoucí odboru silničního hospodářství Krajského úřadu Libereckého kraje s účinností od 1. ledna 2026. Do výběrového řízení vypsaného 2. října 2025 se přihlásila jedna uchazečka. Dominika Frömelová dlouhodobě působí na daném odboru, kde zastává od roku 2024 pozici vedoucí oddělení dopravně správních agend, a tak byla doporučenou kandidátkou pro jmenování krajskou radou. Ve funkci nahradí odchodivšího Zdeňka Borovičku.